Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Súdán – spravedlnost nebo mír?

Jana Drlíková / Ed. 17. 2. 2016

Tak často zní otázka, kterou si oborníci i politici kladou v souvislosti s vydáním zatykače na súdánského prezidenta Al-Bašíra. Jedná se o první zatykač na úřadujícího prezidenta. Al-Bašír byl Mezinárodním trestním soudem (ICC) obviněn ze zločinů proti lidskosti a válečným zločinům v Darfúru; obvinění z genocidy ale nakonec potvrzeno nebylo.

Hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu, Luis Moreno-Ocampo, vznesl tato obvinění loni v červenci. Odpověď na otázku, zda uplatnění mezinárodního práva bude mít pozitivní dopad na již tak kritickou situaci v zemi je obtížná. Podle mezinárodních lidsko-právních organizací, v čele s Human Rights Watch, vydání zatykače bude varováním pro další světové politické elity, které porušují lidská práva.

Na druhou stranu jsou zde jistá úskalí. Jednak ICC nemá k dispozici mandát, který by mohl prezidenta zatknout a dostat na křeslo obžalovaného. Dále panují obavy, že po vydání zatykače, přestane respektovat dřívější dohody. To se může týkat např. mírové smlouvy mezi jihem a severem Súdánu (Comprehensive Peace Agreement – CPA).

Nejednotná vláda Národní jednoty

Nedávno vydaná analýza amerického think-tanku Center for American Progress upozorňuje na možné vývoje událostí v Súdánu. Načrtnutých scénářů je hned několik. Jednak vládnoucí strana Národního kongresu není jednotná. Její nynější lídr a prezident Al-Bašír čelí vnitrostranické opozici, v jejímž čele stojí druhý viceprezident Súdánu Taha, šéf tajných služeb Gosh a ministr pro energetiku al-Jaz.

Je možné, že tato vnitrostranická opozice, která již dnes obviňuje Al-Bašíra z mezinárodní izolace a vnímá prezidentovy kroky v Darfúru jako kontraproduktivní, se nakonec rozhodne pro vnitrostranický puč a obětuje dnešního prezidenta mezinárodnímu společenství. Bohužel změny v čele státu a strany nezaručují zlepšení situace v Darfúru, neboť se jedná o klasický mocenský boj súdánských elit o post hlavy státu.

Jenže možné změny na vládní súdánské šachovnici si je vědom i sám prezident Al-Bašír. Proto je zde i možnost, že místo, aby zatykač na jeho osobu vyprovokoval větší násilnosti proti mezinárodním mírovým silám, tak tlak vyvolaný zatykačem možná uspíší mírové jednání v Darfúru.

Záblesk naděje, že právě tato varianta nakonec vyhraje, dala nedávná Dohoda dobré vůle a budování důvěry z Dauhá (17. února). Dohoda byla podepsána mezi zástupci súdánské vlády a rebelské skupiny Hnutí za spravedlnost a rovnost (JEM). Někteří odborníci vidí jako důvod jejich sblížení právě v tlaku ICC. O týden později se však špičky JEM nechaly slyšet, že JEM bude usilovat o svržení prezidenta, pokud bude zatykač vydán.

Hlavní žalobce Moreno-Ocampo ovšem plánuje podání žaloby i proti JEM za jejich útok na mírové jednotky Africké Unie v Haskanitě v roce 2007. Tím se jak Al-Bašír tak jeho protivníci ocitli na jedné lodi a mají větší motivaci než kdy předtím spolupracovat. Přesto, že JEM je pouze jednou z rebelujících skupinou v zemi, bude mít jejich postoj k zatykači zásadní dopad i na ostatní rebely.

Hlas shůry – hlas lidu

Podle mírové smlouvy CPA mezi jihem a severem Súdánu z roku 2005 může do hry zasáhnout ještě jeden nepředvídatelný faktor – volby. Ty se mají podle CPA konat nejpozději do července tohoto roku. Možným protikandidátem Al-Bašíra se tak může stát nynější první vicepresident Salva Kiir, který vede Súdánské lidově osvobozenecké hnutí (SPLM). To dříve také patřilo mezi rebelské skupiny a až podpis CPA je vynesl do role koaličního partnera.

Kiirův záměr kandidovat proti nynějšímu prezidentovi by mohl podlomit nynější křehkou stabilitu na jihu Súdánu. Navíc právě na jihu země by mělo v roce 2011 proběhnout referendum, ve kterém mají jiho-Súdánci rozhodnout o svém dalším setrvání v rámci jednotného Súdánu či o svém odtržení.

A zde by mohla sehrát pozitivní roli stranická opozice Al-Bašíra, vedená již zmíněným druhým viceprezidentem Tahou. Ten se osobně podílel na vyjednávání CPA, a tak by byl více než Al-Bašír či Kiir nakloněn její plné implementaci, čímž by udržel situaci na jihu stabilizovanou, alespoň do konání referenda.

Využít či nevyužít (článek 16)?

Odborníci se shodují, že na budoucí vývoj bude mít významný vliv postoj mezinárodního společenství. Africká Unie spolu s Ligou Arabských států a Čínou bude usilovat, aby Rada bezpečnosti využila článek 16 Římského statutu. Ten ji umožňuje přerušení či oddálení zahájení vyšetřování ICC po dobu jednoho roku, s možností prodloužení, pokud by to bylo v zájmu mezinárodního míru.

Navíc Francie s Británií sice rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu podporují, na druhou stranu není jasné, jak by se tyto státy zachovaly, pokud by měl být článek 16 na pořadu agendy Rady bezpečnosti. Oba státy se obávají, že by mezinárodní právo mohlo dostat další políček, pokud by se na základě žaloby Al-Bašíra rozhodli arabské a africké státy odstoupit od smlouvy ustanovující ICC, kterou většina těchto zemí neratifikovala, ale podepsala.

Jediným silným obhájcem ICC v kauze Al-Bašír jsou paradoxně Spojené státy, které nejenže smlouvu ustanovující ICC neratifikovaly, ale bývalý prezident Bush od podepsání ustoupil. Ovšem vstřícnější postoj a možný podpis se očekávaná s novou administrativou prezidenta Obamy.

Jak radí analýza International Crisis Group, Spojené státy spolu s mezinárodním společenstvím, by měly v případě, že by súdánská vláda neučinila potřebné kroky k ustavení míru v Dárfúru a k plné implementaci CPA, využít všechny dostupné prostředky na prosazení zatykače a prohloubit mezinárodní izolaci Súdánu.

Navíc Čína, Egypt ani Liga arabských států nehledí na dodržování lidských práv v Dárfúru, ale díky svým zájmům budou mít zájem na udržení stabilní situace v Súdánu. Především Čína bude mít pravděpodobně zájem na dodržení CPA, neboť její narušení by znamenalo eskalace násilí na jihu země, kde jsou pro Čínu tak důležitá ropná naleziště.

Svítá se na lepší časy pro Dárfúr?

Mohlo by se zdát, že ani vydání zatykače na súdánského prezidenta nijak nezmění každodenní utrpení uprchlíků a vysídlených osob na území Dárfúru. Jak nakonec celá věc dopadne, se dnes nikdo neodvažuje předvídat. Jedno je však jisté, je zde možnost, že by spravedlnosti mohlo svítat na lepší časy.

Bude to záviset i na tom, zda Obamova administrativa uvede heslo své kampaně „change can happen“ do reality, a zda jasně podpoří rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu, a tím přetáhne ručičku na pomyslných francouzsko-britských vahách na svoji stranu.

Původní vydání: Súdán – spravedlnost nebo mír?

Přejít
Tagy
Tagy
Subsaharská Afrika 94
lidská práva 378
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Odebírejte naše novinky