Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Aktuálně:

Přidejte se ke Klimatýmu: hledáme nové analytiky a analytičky

Schovají politici zbraně?

Martin Shabu Martin Shabu / Ed. 18. 2. 2016

Skutečnost, že v posledních týdnech začínají politické špičky hovořit o potřebě klidu zbraní pro období předsednictví, vypovídá o rostoucím napětí a nervozitě.

První členskou zemí z postkomunistického prostoru, která právě Unii předsedá, je Slovinsko. Malá alpská země šla cestou sjednocování domácích politických sil už před referendem o vstupu do EU. A tak v roce 1997 lídři politických stran podepsali dohodu o spolupráci.

Rozumné ambice

V květnu loňského roku v předtuše náročnosti předsednictví uzavřela slovinská vládní koalice s opozicí pakt o neútočení, byť se k deklaraci nepřipojily všechny opoziční strany. Dalším nástrojem, který má sjednotit Slovince při řízení Unie, je aktivní a otevřený přístup vlády. Byl vytvořen i specializovaný webový portál, kde se občané mohou zapojit do diskuzních fór a neziskové organizace zde nabízejí odborné analýzy.

Jiný příklad dává sousední Německo. Němci si pro své poslední předsednictví stanovili jako hlavní úkol odblokovat proces vyjednávání o budoucím směřování Evropy. Jejich úspěchu nepředcházela formální politická dohoda, ale zato velmi intenzivní příprava a také skvělá práce s médii.

Vysoce postavený slovinský diplomat výstižně prohlásil: “Nejdůležitějším úkolem Slovinska bude posílit efektivitu stávajících politik EU, spíše než navrhovat nekonečné množství nových iniciativ.”

Z toho bychom měli čerpat i my. Na české předsednictví připadá povinnost připravit aplikaci Lisabonské smlouvy. Má být zvolen “prezident EU”, bude jmenován nový Vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a také předseda Evropské komise. Předsedající Česko by mělo být takzvaným čestným makléřem při vyjednávání o obsazení těchto tří klíčových pozic. Neúspěch by mohl vést k rozdmýchání svárů mezi partnery a zablokovat nezbytné institucionální reformy.

Neodpovídající předsednické ambice mohou podlomit kolena nejen české exekutivě, ale celé Evropě. Střízlivý odhad evropských úkolů a domácích možností by měl vést především k systematickému zapojení všech článků státní moci a občanské veřejnosti.

Důkaz vyspělosti

Případná formální nebo neformální dohoda politických elit by měla hledat body, na nichž se lze shodnout. Třeba nalezení způsobu, jak českým občanům vysvětlit význam voleb do Evropského parlamentu, kterých se v roce 2004 účastnila necelá třetina voličů. Jiným výsledkem politické dohody může být otevřené vyjasnění rolí jednotlivých aktérů (prezidenta, premiéra, ministra zahraničí, předsedů zahraničních a evropských výborů a dalších) během předsednictví. V neposlední řadě by politická dohoda představovala i jistý důkaz vyspělosti a demokratické zralosti politické kultury. Při sledování současné ochoty vlády i opozice k vzájemnému dialogu se naděje nezdají být velké.

Původní vydání: Schovají politici zbraně?

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 3421
Evropská unie 2159
Česká republika 2747
česká zahraniční politika 1199
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Odebírejte naše novinky: