Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Nobelova cena míru: Podpora demokratizace v Tunisku

Tomáš Kaválek Tomáš Kaválek / Ed. 17. 2. 2016

Letošní Nobelova cena míru byla pro mnohé možná překvapivě udělena tuniské koalici čtyř občanských organizací nazvané Kvartet pro národní dialog. Cena byla udělena za jejich „rozhodný příspěvek k budování pluralistické demokracie v Tunisku po jasmínové revoluci“.

Mnozí očekávali, že letošní Nobelova cena připadne například německé kancléřce Angele Merkelové, papeži Františkovi či ruským nezávislým novinám Novaja gazeta.

Ocenění tuniského Kvartetu je však jasným signálem podpory demokratizace a stabilizace Tuniska. Právě zde byla zažehnuta na sklonku roku 2010 vlna arabských revolucí.

V roce 2013 však přechodná vláda v čele s proislamistickou stranou an-Nahda (Renesance) čelila rostoucí kritice, protože nepředložila přijatelný návrh ústavy. Rapidně se zhoršovala bezpečnostní situace, radikální islamisté byli na vzestupu, nechybělo ani několik atentátů na politické představitele a mnozí se obávali, aby Tunisko nepotkal podobný osud jako Egypt či Libyi.

Právě Kvartet pro národní dialog nabídl v září 2013 „cestu k demokracii“ a fungoval jako mediátor mezi politickými aktéry v zemi.

Střety s islamisty

Tunisko je jedinou zemí, kde vlna arabských revolucí neskončila chaosem a válkou jako například v Libyi, nebo nebyl nastolen jiný autoritativní režim jako v Egyptě po vojenském převratu generála Sísího v polovině roku 2013.

Autoritativní tuniský prezident Zín Abidín bin Alí čelil protivládním protestům později známým jako „jasmínová revoluce“ a nakonec odstoupil po 23 letech u moci v lednu 2011. Tunisané si v říjnu zvolili přechodný parlament, jehož úkolem mělo být představit novou ústavu. Více než 40 % hlasů získali islamisté ze stany an-Nahda vedení Rašídem al-Ghanúším. „Tuniští Muslimští bratři“ nakonec vstoupili do koalice se dvěma menšími sekulárními stranami.

Bezpečnostní situace v zemi se však začala v roce 2012 rapidně zhoršovat. Radikální islamistické skupiny byly na vzestupu, například Ansár aš-Šaría, napojená na al-Káidu islámského Maghrebu.

Sekulární segmenty společnosti vyčítaly proislamistické vládě, že dostatečně nereflektuje jejich zájmy. V květnu 2013 už probíhaly střety mezi islamisty a bezpečnostními složkami. Množily se obavy, že Tunisko potká podobný osud jako Egypt, kde generál Sísí v červenci 2013 provedl puč na úkor islamistického prezidenta Muhamada Mursího.

Klíčový prostředník

Když Tunisko v létě 2013 balancovalo mezi násilím a pokračováním demokratického procesu, vznikl Kvartet pro národní dialog.

Všeobecný tuniský svaz práce (UGTT) v čele s Houcinem Abbasim nakonec přesvědčil svého dlouholetého rivala, Tuniský svaz průmyslu, obchodu a řemesel (UTICA), k bezprecedentní spolupráci. Obě dvě organizace požívají velkého respektu a mají desítky let tradice, poněvadž jim bylo umožněno působit i za autoritativní vlády bin Alího. Dále se k nim přidaly ještě dvě uznávané organizace občanské společnosti: Tuniská liga na obranu lidských práv (LDTH) a Tuniský spolek právníků.

Kvartet už v září 2013 představil svůj vlastní program „cesty k demokracii“ a začal jednat se všemi politickými stranami a hrát roli klíčového prostředníka mezi politiky. Požadoval rezignaci vlády, její nahrazení vládou technokratů, přijetí nové ústavy a nakonec nové prezidentské a parlamentní volby v roce 2014.

Intenzivní vyjednávání nakonec nesla ovoce – v lednu 2014 odstoupil premiér, byla přijata konsenzuální sekulární ústava, která získala i hlasy umírněných islamistů z an-Nahda. Na podzim proběhly parlamentní a prezidentské volby, kdy se vítěznou stranou stala tentokrát sekulární Nidaa Tounes (Volání Tuniska)
Bedžího Caida Essebsího, který se o měsíc později stal i prezidentem.

Po složitých koaličních vyjednáváních byla nakonec v únoru 2015 utvořena symbolická vláda národní jednoty pod vedením Nidaa Tounes včetně proislamistické an-Nahda.

Důležitá mezinárodní podpora

Pro Tunisko a Kvartet pro národní dialog je udělení Nobelovy ceny míru nejen uznáním za dosavadní úspěchy při stabilizaci země, ale také důležitým vyjádřením mezinárodní podpory pro nadcházející období. Radikální islamisté jsou v Tunisku stále vážnou bezpečnostní hrozbou, země navíc sousedí s válkou rozervanou Libyí, kde operují rozličné teroristické skupiny včetně místní franšízy Islámského státu.

Podle zdrojů OSN také odešlo z Tuniska od roku 2011 bojovat za radikální islamisty do Sýrie či Iráku na 4000 lidí. Islamističtí teroristé například podnikli v březnu 2015 útok na muzeum Bardó, kde zabili 21 lidí, převážně zahraničních turistů. V srpnu si pak další útok islamistických teroristů v Súse vyžádal 38 obětí, převážně Britů.

Původní vydání: Nobelova cena míru: Podpora demokratizace v Tunisku

Přejít
Tagy
Tagy
Blízký Východ a severní Afrika 1245
arabské jaro 315
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Odebírejte naše novinky