Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Aktuálně:

Přidejte se ke Klimatýmu: hledáme nové analytiky a analytičky

Nabízíme organizaci přednášek pro veřejnost

Vendula Kazlauskas Vendula Kazlauskas / Ed. 29. 8. 2022
Nabízíme organizaci přednášek pro veřejnost

V roce 2022 vám nabízíme možnost bezplatně uspořádat přednášky pro širokou veřejnost na aktuální téma mezinárodních vztahů ve vašem městě. Pokud vás nabídka uvedená níže zaujala a rádi byste některou z přednášek uspořádali, neváhejte se na nás obrátit.

Afrika (možné pouze ve 2. polovině září 2022)

Josef Kučera: Dohlížet, donášet, odměňovat a trestat – vzorce fungování v rovníkové Africe

Josef Kučera: V čem nám mapy o Africe lžou 

Evropská integrace 

Vít Dostál: České evropské předsednictví – co znamená náš půlrok v čele Evropy?

Vít Dostál: Co to je Iniciativa Trojmoří

Vít Dostál: Visegrádská skupina – čím je a co nám přináší?

Vendula Kazlauskas: Evropská unie: Jak funguje doopravdy?

Evropa

Vít Dostál: Kam směřuje současné Polsko

Kryštof Kruliš: Irská otázka v době po brexitu a její možný vývoj

Kryštof Kruliš: USA a evropská integrace: sedmdesát let politické podpory a vzájemných vztahů

Kryštof Kruliš: Velká Británie a kontinentální Evropa: staletí, která spojovala i oddělovala

Michal Lebduška: Polská katolická církev v krizi

Východní Evropa

Pavel Havlíček: Česko-evropská reakce na dění na Ukrajině

Pavel Havlíček: Rusko-ukrajinský konflikt a situace na Ukrajině

Michal Lebduška: Ruská agrese proti Ukrajině a její kořeny

Michal Lebduška: Běloruská diktatura Aljaksandra Lukašenky

Tereza Soušková: Kavkaz

Tereza Soušková: Současné Rusko

Blízký východ

Karolína Lahučká: Turecká politika mezi Východem a Západem


Afrika (možné pouze ve 2. polovině září 2022)

Josef Kučera: Dohlížet, donášet, odměňovat a trestat – vzorce fungování v rovníkové Africe

Napadlo vás někdy, jak vypadá běžný život v rovníkové Africe a jestli si na něj může zvyknout Středoevropan? Jak se vyrovnávat s pracovní morálkou, jak fungovat na úřadech a je možné dlouhodobě působit v místní firmě, kde jste jediný zahraniční pracovník? Zkrátka, jak být uvnitř, ale ne zas tak moc. Nejen o tom bude přednáška spolupracovníka Asociace pro mezinárodní otázky, který od roku 2020 podniká v Kamerunu.

Josef Kučera: V čem nám mapy o Africe lžou 

Cílem přednášky je ukázat, že naše mentální mapa o Africe je značně zkreslená. Proč stále používáme mapu ze 17. století a v čem to ovlivňuje náš úsudek? V přednášce se dále například dozvíte, proč se v případě Afriky hovoří o zhroucených státech nebo proč většina států zůstala v koloniálních hranicích.

 

Evropská integrace 

Vít Dostál: České evropské předsednictví – co znamená náš půlrok v čele Evropy?

Česká republika se 1. července ujala svého druhého předsednictví v EU. Co to v praxi pro Českou republiku znamená? Je to zbytečně drahý rozmar, nebo příležitost zanechat v Evropě skutečný český otisk? Co vlastně potřebujeme k tomu, abychom zvládli vést Evropu v těchto těžkých časech?

Vít Dostál: Co to je Iniciativa Trojmoří

Od roku 2015 rozvíjí 12 zemí střední a východní Evropy Iniciativu Trojmoří. Jejím cílem je zkvalitnění dopravní, energetické a datové infrastruktury v celém regionu. Ta se v posledních 30 letech vyvíjela zejména na ose západ-východ. S růstem vzájemného obchodu ve středovýchodní Evropě i s válkou na Ukrajině však získává spolupráce tohoto regionu na významu. Čím tedy Iniciativa Trojmoří je, koho sdružuje a jaké konkrétní má cíle? Co může přinést České republice?

Vít Dostál: Visegrádská skupina – čím je a co nám přináší?

Česká republika je společně s Polskem, Slovenskem a Maďarskem součástí Visegrádské skupiny, o které veřejnost slyší zejména v souvislosti s odmítáním uprchlických kvót. Jaký je ale příběh tohoto středoevropského uskupení, jaké má za sebou úspěchy a čemu se věnuje? Jaké plynou pro Česko z visegrádské spolupráce výhody a co všechno od ní můžeme očekávat?

Vendula Kazlauskas: Evropská unie: Jak funguje doopravdy?

V roce 2022 předsedá Česká republika už podruhé Radě EU. Co to vlastně pro Česko znamená, o jakou instituci se jedná a jak se liší od Evropské rady a Rady Evropy? Kromě Rady EU rozhoduje o zákonech v EU i Evropská komise a Evropský parlament, které společně jednají o aktuálních tématech. I když v Česku často převládá názor, že tyto evropské instituce rozhodují „o nás bez nás“, přednáška ukáže, jak se ČR podílí na rozhodování a jak EU pracuje doopravdy.

Evropa

Vít Dostál: Kam směřuje současné Polsko

Od roku 2015, kdy polské volby vyhrála strana Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského, budí vývoj u našich severních sousedů řadu kontroverzí. Na jednu stranu Polsko prochází obdobím viditelného rozvoje. Na stranu druhou je vláda kritizována za rozklad právního státu. Jaká je povaha a kořeny politických sporů v Polsku? Co se Polsku dělo v posledních sedmi letech? Proč je Právo a spravedlnost tak populární mezi voliči a kam si přeje dovést Polsko Jarosław Kaczyński?

Kryštof Kruliš: Irská otázka v době po brexitu a její možný vývoj

Řešení statusu Severního Irska je zakotveno v mezinárodních dohodách (Velkopáteční dohody a dohoda o vystoupení UK z EU), přesto stále vyvolává mnoho otázek a politických debat. Přednáška se proto bude věnovat politickým, sociálním, ekonomickým a mezinárodním aspektům “Irské otázky”, stejně jako úskalím jejího řešení z hlediska mezinárodního obchodu mezi EU a Spojeným královstvím.

Kryštof Kruliš: USA a evropská integrace: sedmdesát let politické podpory a vzájemných vztahů

Přednáška se zaměří na představení postojů USA k otázce evropské integrace po druhé světové válce. Pozornost bude věnována ekonomickým, geopolitickým i ideovým východiskům, které formovaly a formují postoje administrativ USA k integraci na evropském kontinentě. Dozvíte se více i o různých aspektech prohlubování a rozšiřování integrace a vztahu USA k procesům, jako je budování jednotného vnitřního trhu či společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Jaké jsou možnosti vzájemných vztahů Evropy a USA do budoucna?

Kryštof Kruliš: Velká Británie a kontinentální Evropa: staletí, která spojovala i oddělovala

Přednáška se zaměří na specifika britské historie, kultury a vývoje společnosti ve srovnání s vývojem a děním v kontinentální Evropě. Nabídne vhled do tohoto vztahu na pozadí historických reálií vzájemného ovlivňování, například od vlivu římského osídlení, přes stěhování keltské populace po příchod Anglosasů a následné vlivy Vikingů a Normanů. Jak společně či rozdílně Británie a kontinent prožívali etapy, jako bylo období humanismu, reformace církve, koloniální expanze či budování demokratického právního státu a vztahu k evropské integraci? Co je vzájemně spojovalo a co oddělovalo? Jak to obě strany ovlivnilo a jaké konkrétní projevy tohoto vývoje lze sledovat při dnešní návštěvě Spojeného království?

Michal Lebduška: Polská katolická církev v krizi

Mocná polská katolická církev se po mnoha skandálech ocitla v obrovské krizi. Mezi nejzávažnější patří případy sexuálního zneužívání nezletilých, úzké propojení s politikou či korupce. Tyto skandály spolu s velkými společenskými změnami vedly k rekordní sekularizaci Polska a propadu důvěry v církev, kterou dnes většina Poláků vnímá kriticky. V jaké kondici je dnes polská katolická církev a jak vypadá její propojení s vládou Práva a spravedlnosti? (Ne)daří se jí vypořádávat se skandály? Jaká je její budoucnost ve světle rychle se prohlubující sekularizace polské společnosti?

Východní Evropa

Pavel Havlíček: Česko-evropská reakce na dění na Ukrajině

Pro Českou republiku a další evropské státy byla ruská invaze na Ukrajinu šokem a posledním hřebíčkem do rakve vzájemných vztahů. Po odhalení aféry Vrbětice to znamenalo definitivní konec snahy o přenastavení česko-ruských vztahů či jejich udržení. Rozdílné představy evropských států o budoucnosti války, ale i o další spolupráci s Ruskem dnes do velké míry paralyzují společný postup vůči ruskému agresorovi. Jak ale přenastavit evropské vztahy s Ruskem po válce? Na co by se Česko a Evropa měly soustředit? Jak podpořit společný dialog mezi evropskými zeměmi, který by vedl k proměně dosavadního přístupu k Rusku a zbavil EU závislosti s něm, včetně té energetické?

Pavel Havlíček: Rusko-ukrajinský konflikt a situace na Ukrajině

Současná válka mezi Ruskem a Ukrajinou se stala největším konfliktem v Evropě od roku 1945. Konflikt, který na východě Ukrajiny bez přestávky probíhal od roku 2014, se z rozhodnutí ruského vedení postupně přesunul na celé území Ukrajiny ve snaze ho ovládnout a části připojit k Ruské federaci, podobně jako v případě ukrajinského Krymu. Jakkoli se původní cíle operace nepodařilo naplnit, Kreml nadále usiluje o pokoření Ukrajiny a zakonzervování svých již získaných pozic. Co k válce vedlo a jak se bude vyvíjet dále? Jak ruská válka ovlivní bezpečnostní situaci v celém regionu? K čemu válka přivede Ukrajinu a samotnou Ruskou federaci? 

Michal Lebduška: Ruská agrese proti Ukrajině a její kořeny

  1. února 2022 zahájilo Rusko rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Ve skutečnosti ale ruská agrese trvá minimálně od roku 2014 a její kořeny sahají hluboko do minulosti. Souvisí především se svébytným vývojem Ukrajiny a ukrajinského národa, který si historicky vytvořil silnou identitu, výrazně odlišnou od ruské. Po získání nezávislosti v roce 1991 se Ukrajina postupně Rusku vzdalovala, což vyvrcholilo protesty na kyjevském Majdanu v roce 2014 a následnou ruskou agresí. Kde jsou její kořeny, v čem je Ukrajina unikátní a čím se liší od Ruska? Jak Ukrajinu změnil rok 2014, po kterém se dokázala úspěšně připravit na ruskou invazi?

Michal Lebduška: Běloruská diktatura Aljaksandra Lukašenky

Diktátor Aljaksandr Lukašenka vládne Bělorusku už od roku 1994. Jeho režim odmítl tradice nezávislého a svobodného Běloruska a naopak ideově navazuje na Sovětský svaz. Postupně Lukašenka dovedl svou zemi do úzké integrace s Ruskem a naprosté závislosti na něm, což vyústilo v nepřímé zapojení do ruské invaze na Ukrajinu. Odkud se Aljaksandr Lukašenka vzal a jak funguje jeho režim? Proč se opozici po zfalšovaných volbách v roce 2020 i přes masivní protesty nepodařilo Lukašenku svrhnout? Jaké jsou vyhlídky Běloruska v souvislosti se stále se prohlubující integrací s Ruskem?

Tereza Soušková: Kavkaz

Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie jsou tři postsovětské republiky, které se dnes nachází ve stínu mohutných kavkazských hor. Každá země má svou historii, kulturu, jazyk i náboženství. Dohromady je pojí vzájemné vztahy plné konfliktů i mírného soužití. Přednáška se bude věnovat i separatistickým republikám Abcházie a Jižní Osetie, nebo konfliktu o Náhorní Karabach.

Tereza Soušková: Současné Rusko

Rusko je největší zemí světa, která se rozkládá na dvou kontinentech, pokrývá 11 časových zón a na jeho území žije okolo 160 různých národů. Tato přednáška se bude zabývat současným politickým systémem Ruska, ukáže, jak se Vladimir Putin stal skutečným ruským carem a jak se Rusko celkově změnilo od dob Sovětského svazu.

Blízký východ

Karolína Lahučká: Turecká politika mezi Východem a Západem

Význam turecké zahraniční politiky a diplomacie v letošním roce nabývá na významu, ať už jde o jeho pozici v rámci NATO, ve vztahu k Rusku, ve vyjednáváních o válce na Ukrajině nebo o dynamické proměny vztahů se zeměmi Blízkého východu. Přednáška seznámí se základními principy turecké zahraniční politiky a zasadí do historického kontextu aktuální výzvy mezinárodních vztahů, jichž je Turecko součástí.

LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Odebírejte naše novinky: