Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Aktuálně:

Hledáme finanční koordinátorku/finančního koordinátora

Na tom, jak dostat peníze z Bruselu, se Visegrád shodl. Na Ukrajině ne

Vít Dostál Vít Dostál / Ed. 28. 12. 2015

BRATISLAVA Polská premiérka Ewa Kopaczowá řekla, že Evropská unie by měla být připravena na přijetí nových, ještě tvrdších sankcí proti Rusku. A dodala, že je to jediný způsob, jak Vladimira Putina k něčemu donutit. Český premiér Bohuslav Sobotka si pochvaloval, že visegrádská čtyřka ani žádná země tohoto uskupení přijetí sankcí ještě nezablokovala. To, že k nim měla Praha nebo Budapešť výhrady, považuje za normální. Slovenský premiér Robert Fico a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán, kteří v minulých týdnech sankce kritizovali, odmítli na otázku, která byla položena i jim, odpovědět a raději mlčeli.

Takový obraz postoje ke krizi na Ukrajině, nejdůležitější otázce současné evropské a možná i světové politiky, poskytla včerejší schůzka visegrádské čtyřky v Bratislavě.

„Mluvíme o tom, na čem se dokážeme dohodnout,“ komentoval dění ve Visegrádu vysoký český diplomat. „Shodu postojů k Ukrajině se najít nedaří, ale to neznamená, že by Visegrád ztratil smysl,“ uvedl k tomu Vít Dostál, ředitel výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky. „Ale to není nic nového. Podobně jako dnes ohledně Ukrajiny se v roce 2008 visegrádské státy rozcházely v hodnocení tehdejší krize kolem Gruzie,“ dodává. Tehdejší ruskou agresi a následnou okupaci gruzínských provincií Abcházie a Jižní Osetie odsoudilo tvrdě Polsko. Česká vláda se vyjadřovala velmi podobně jako Varšava. Maďarsko a Slovensko mlčely, respektive se klonily na stranu Ruska.

To, co se visegrádské země naučily, je společně ladit postoje vůči Bruselu, zvláště pokud jde o peníze. Ukázkou je včera zveřejněný dopis šéfovi Evropské komise Jeanu-Claudu Junckerovi, v němž ho žádají, aby významná část z ohlášeného investičního balíku 315 miliard eur byla určena na energetické projekty v zemích visegrádské čtyřky. „Bylo strategickou chybou, že jsme za minulých 25 let nevybudovali severojižní propojení a trubky s plynem a ropou k nám vedou stále jen z východu,“ uvedl v Bratislavě Viktor Orbán. „Musíme to tedy udělat teď a použít na to peníze z Junckerova balíku,“ dodal Orbán. Připomněl také, že od 1. ledna se Maďarsko napojí na slovenskou síť plynovodů, a poprvé v historii tak budeme moci dostávat plyn odjinud než z Ruska.

V dopise Junckerovi se vedle propojení plynovodů ještě zmiňují (polské) přístavní terminály na zkapalněný plyn či budování silnějšího elektrického vedení. Vedle dopisu chtějí premiéři společně vystupovat na podporu těchto finančně náročných projektů v Evropské radě a své postoje, včetně soupisu jednotlivých projektů, ladili i při včerejší společné večeři.

Podle odborníků je důležité už to, že se lídři zemí Visegrádu setkávají. „Podařilo se vybudovat takový stupeň důvěry, že se na setkání dají říci kriticky věci, které by řečeny z Bruselu mohly urazit,“ uvádí Dostál. „Třeba Orbánovi tu můžeme otevřeně říci, že se nám nelíbí, co doma i s Rusy dělá. V Bruselu by práskl dveřmi. Tady se jen usměje,“ dává příklad jeden středoevropský diplomat. „Je dobře, že Visegrád máme.“

Původní vydání: Na tom, jak dostat peníze z Bruselu, se Visegrád shodl. Na Ukrajině ne

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 3078
Evropská unie 1964
Polsko 705
Ukrajina 846
Visegrádská skupina 442
ukrajinská krize 459
Česká republika 2380
česká evropská politika 619
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz