Karabach, lidská práva, Rusko a mlčení české diplomacie
Václav Lídl
/ Ed. 31. 12. 2015
Zatímco zraky světové veřejnosti jsou upřeny na krizi na východě Ukrajiny, konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach se začíná postupně přesouvat ze zamrzlé do horké fáze. I zde hraje Rusko roli jakéhosi třetího aktéra konfliktu, který sleduje pouze své zájmy a přitom začíná narážet na hranice svých zahraničně-politických možností.
Válka mezi Baku a Jerevanem o Náhorní Karabach trvala šest let a vyžádala si více než třicet tisíc lidských životů. Až po diplomatickém nátlaku Moskvy došlo v roce 1994 k uzavření příměří mezi válčícími stranami. Mírová smlouva nikdy nebyla podepsána, protože je pro Ázerbájdžán nepřípustné, že Arménie skrze formálně nezávislou Náhorněkarabašskou republiku drží většinu území této bývalé autonomní oblasti a dalších devět procent ázerbájdžánského území jako nárazníkovou zónu.
Omezené vojenské střety probíhaly na frontové linii mezi oběma státy s menší či větší intenzitou posledních dvacet let. To se ovšem změnilo v minulých týdnech, kdy boje eskalují a začínají se množit spekulace o začátku nového kola války.
Komentář vyšel v Hospodářských novinách dne 14.8.2014.
