Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka

Dobrý večer vám na vlnách Českého rozhlasu Plus přeje Markéta Ševčíková, milí posluchači. Vítejte v Radiofóru, které dnes bude určeno všem, kdož se zajímají o zahraniční politiku a především o bilaterální a multilaterární vztahy mezi Ruskem, Evropskou unií, Spojenými státy, Čínou a vůbec globálním světem. Před 5 dny, konkrétně ve čtvrtek 29. května, byla pozornost všech světových politiků, analytiků, politologů a ekonomů upřena ke kazašské metropoli Astaně. Právě tam totiž prezidenti Ruska, Kazachstánu a Běloruska slavnostním podpisem ustavili vznik nového společenství Euroasijské hospodářské unie. Má začít fungovat 1. ledna 2015 a vytvoří svou existencí euroasijský trh se 170 miliony obyvatel. Kromě ekonomického potenciálu se toto uskupení má stát po Evropské unii, Spojených státech a Číně dalším centrem světové ekonomiky, které se prý bude rychle rozrůstat. Přibýt mají v brzku například Kyrgyzstán a Arménie a Vladimir Putin by údajně býval byl rád, kdyby v jejich příkladu následovaly i další postověstské republiky. Co vznik Euroasijské hospodářské unie znamená? Jde o zásadní geopolitický krok a skutečně epochální událost nebo spíše o truc Vladimira Putina? Co bude vznik takovéhoto společenství znamenat pro Evropskou unii? Má signalizovat další imperátorsko-sjednotitelské záměry Vladimira Vladimiroviče nebo jde jen o bouři ve sklenici vody, která má Západ trocho poškádlit? O tom všem dnes budeme diskutovat s vámi, našim posluchači, pročež už skrze telefonní linky zdravím první dva účastníky naší debaty. Paní Nataliu Sudliankovou, novinářku, původem z Běloruska, která je zároveň šéfredaktorkou Pražského telegrafu. Dobrý večer.

Natalie SUDLIANKO, novinářka, šéfredaktorka Pražského telegrafu

Dobrý večer.

Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka

Zdravím také věrného abonenta původního Českého rozhlasu 6 a nyní snad i Českého rozhlasu Plus, pana Milana Březinu. Dobrý večer.

Milan BŘEZINA

Dobrý večer.

Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka

A se mnou ve studiu už sedí sparing-partnerka našich diskutujících, analytička Asociace pro mezinárodní otázky Alice Rezková. Dobrý večer.

Alice REZKOVÁ, analytička, Asociace pro mezinárodní otázky

Dobrý večer.

Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka

Začněme, Alice, kruciální otázkou, co z politologického hlediska vznik této unie znamená, začínají se rozdávat karty pro novou hru o mocenské přeskupení sil na Východě, nebo toto souručenství geopolitickou mapu světa nějak výrazně neovlivní stejně jako podobné regionální unie, které už ve světě existují, aniž by jejich představitelé měli nějaké výraznější mocenské ambice, jako například sdružení národů jihovýchodní Asie ASEAN.

Alice REZKOVÁ, analytička, Asociace pro mezinárodní otázky

Já si myslím, že to je důležitý geopolitický krok, protože to je takový nástroj Ruska na změnu právě toho současného dosavadního mezinárodního uspořádání. A navazuje na už existující celní unii, on to vlastně už je jako dlouhodobější projekt, ta celní unie mezi Běloruskem, Kazachstánem a Ruskem vznikla už v roce 2010. A je to součástí toho kroku nějakým způsobem si vyřešit vztahy s těmi nejbližšími sousedskými zeměmi, tak si jako uklidit dvorek a vymést z něj Čínu a USA a Evropskou unii, kteří už se tam tak nějak jakoby nebezpečně v podstatě začaly prohánět a uplatňovat svůj vliv, tady v tom území, které Rusko považuje za poměrně výsostné.

Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka

Vy jste odbornice na Čínu, takže to Čína říká na tady to uklízení dvorku, jak vy říkáte?

Alice REZKOVÁ, analytička, Asociace pro mezinárodní otázky

No, Čína se na to dívá takovým lhostejným pohledem, bych řekla, možná s takovým mírným úsměvem, protože oni už si tam právě tu svojí pozici stihli vybudovat. A oni začali už třeba, řekněme, před 10 lety navazovat pěkně vztahy se všemi zeměmi ve střední Asii, ale i s Běloruskem. Co se třeba týká střední Asie, tak opravdu začali tak, že pomohli v Turkmenistánu vybudovat vlastně prostředí na těžbu plynu, na druhém největším plynovém poli na světě, postavili plynovody do Číny, v Kazachstánu zase pomáhají stavět ropovody, dovážejí čínské výrobky, v podstatě pro všechny země střední Asie je Čína jedním z největších obchodních partnerů, většinou je na prvním nebo na druhém místě a zároveň je to největší investor v těchto zemích. A je zajímavé, že právě i v Bělorusku, přestože ten trh je takový středně velký, žádné nerostné suroviny nemá ta země, ty motivy pro tu čínskou aktivitu jsou tam velmi záhadné, tak Čína je tam velmi aktivní, teďka s Běloruskem staví takové … Bělorusko je Silicon Valley, snaží se tam společně s Běloruskem zakládat mediální společnosti a nové podniky a ta aktivita je tam je velmi zajímavá, je to i …, v podstatě Čína je tam teďka také největší investor.

Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka

Takže Čína se na to dívá lhostejně. Jak se na to dívají jiné země, například Evropská unie a Spojené státy, toť další otázka?

Alice REZKOVÁ, analytička, Asociace pro mezinárodní otázky

Tak Evropská unie realizuje tady v tom regionu v podstatě svoji politiku východního partnerství a ten projekt má teď výročí 5 let a jakoby dá se říct, že i do určité míry právě ten vznik té Unie je reakce na tu aktivitu Evropské unie, která jakoby narušila to hájemství a Rusko vidí tady ten projekt jako nějaký útok právě na tyto nejbližší sousedství, které považuje do určité míry za sféru svého vlivu.

Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka

No, já si říkám, co z toho Rusko tedy bude mít v tom případě, vy říkáte, že vlastně hegemonem těch ekonomických vztahů v tom regionu je Čína, že tu tedy asi Rusko těžko bude předčit, protože už je tam řada rozjetých rozdělaných projektů, ale přesto Rusko tam má zjevně velké ambice, co se týče toho dalšího rozšiřování. Takže co z toho vlastně má Rusko teď, vy jste říkala, že Bělorusko není zrovna nejsilnější partner. Kazachstán …, ke vztahu Rusko a Kazachstánu ještě dostaneme. Ale tak dobrá. Já se na to ptám proto, jestli, protože ona v tom měla být původně i Ukrajina, jestli to má vůbec bez Ukrajiny smysl zakládat takovéto euroasijské hospodářské společenství?

Alice REZKOVÁ, analytička, Asociace pro mezinárodní otázky

Tak z pohledu Ruska šlo o to vytvořit blok, který bude takovým rovnocenným partnerem pro Evropskou unii, až jednou vlastně, až Evropská unie přijde, tak bude diskutovat s Ruskem, s tou euroasijskou komisí, která teďka má vzniknout a bude to pro ní rovnocenný partner. A samozřejmě z pohledu toho, že by tam měla chybět Ukrajina, což asi s největší pravděpodobností chybět bude, tak ten projekt postrádá částečně ekonomický smysl, protože Ukrajina má trh s 40 miliony zákazníky, což je o 10 milionů víc než má Bělorusko a Arménie, Kyrgyzstán a Tádžikistán nebo Bělorusko dohromady. A samozřejmě do určité míry je komplementární ekonomika, je to k Rusku a ke Kazachstánu, takže by se hezky doplňovaly. A samozřejmě bez té jejich účasti už ten projekt postrádá svůj lesk.

Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka

Otázka, jestli Rusko nedokáže vždy překvapit, mně to velmi silně analogicky připomíná doby, kdy vznikala, nebo respektive, kdy se úplně začalo hovořit poprvé o vzniku kontinentální hokejové ligy, a tehdy všichni také říkali, že to nemá smysl, že je to úplně zbytečné, že tam stejně žádní zajímaví hráči nebudou a vidíte to, jak to vypadá. Tak, co o tom soudí naši panelisté a začneme samozřejmě dámou, Natalii Sudliankovou, protože vy nám, Natalie, můžete zprostředkovat částečně i insiderský pohled z druhé strany, mě by zajímalo, i co z toho plyne pro Bělorusko, jestli tedy můžeme začít zrovna touto otázkou?

Natalie SUDLIANKO, novinářka, šéfredaktorka Pražského telegrafu

No, já bych řekla, já bych začala tím vlastně, že já bych teda nekoncipovala, neviděla bych to jenom vyloženě jako snahu Vladimira Vladimiroviče nějakým způsobem vrátit to, co bylo dříve, tak za prvé, to nechce on. Za druhé, iniciátorem a vzniku euroasijské unie byl prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev, který poprvé o tom mluvil v roce 1994. A když už jsme u Běloruska, tak každá z těch zemí má svůj, svůj standardní zájem o …, a zájem, který je průhledný a naprosto pochopitelný. Každá z těch zemí chce stabilitu. Stabilitu mohou zajistit ekonomické, energetické, finanční a další toky, které budou normálně a pro které nebudou žádné překážky v rámci nějakého většího trhu než jenom trh v této zemi. Trh Evropské unie je pro něj zavřený trh de facto, trh Spojených států je taky zavřený. Ale když se podíváme na vznikající euroasijskou unii, je to trh, kde je 170 milionů lidí, je to seskupení, které kontroluje 20 procentech světových zásob plynu, 15 procent světových zásob ropy. A hlavně na, no, pardon, nikoliv hlavně, ale to, na co nesmíme zapomenout, jakmile se ty země sjednotí, vzniká obrovský tranzitní prostor, což znamená, že kterýkoliv tranzit přes toto území, teda Asie do Evropské unie nemůže minout území euroasijské unie. Mimochodem právě třeba železniční tranzit byl jednou z velmi ostrých bodů, které, které byly pořád diskutovány během, během posledního desetiletí. Pokud jsme u Běloruska, tak vlastně vztahy, já bych řekla, k těm vztahům Běloruska a Číny, pro prezidenta Běloruska Alexandra Grigorjeviča Lukašenka Čína vždycky byla nějakým takovým vzorem, je to komunistická země, kde všechno je pod kontrolou, takže všechno se dá tam ukočírovat a pro něj to byla a pro něj hlavně, že, on to, on vždycky vnímal Čínu jako protiváhu pro Rusko. A v rámci jeho politiky se snaží vyvážit vliv Ruska, on tradičně hledal partnery, to, co nevyšlo v Evropské unii, nepodařilo se to ve Spojených státech, tak ona začal, on se snažil, on moc a moc a moc /nesrozumitelné/, pro Čínu na druhou stranu to bylo, Bělorusko bylo /nesrozumitelné/, zvlášť na samotném začátku jejich vztahů jako takový odrazový můstek do Evropy, protože byly takový docela divoký projekty, třeba že čínské zboží, zvlášť třeba oblečení, které by se teoreticky nemohlo dostat do Evropské unie, kdyby byly zavedeny nějaké obchodní bariéry, tak ono by bylo dodávané do Běloruska, pak z Běloruska už byly exportované do Evropské unie už jakoby běloruské zboží.

Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka

Tak děkuji zatím Natalie. Vy jste nastolila tedy tolik otázek, že to bychom tady mohli diskutovat asi dvě hodiny. Dáme teď slovo panu Březinovi. Já nevím, jestli chcete reagovat, pane Březino, na to, co říkala teď Natalia Sudlianková?

Milan BŘEZINA

No, velmi rád. Pro mě vznik EAHU bylo ničím jako zpráva Rádia Jerevan, a dost mě to pobavilo, jak se tři představitelé autokratických režimů sejdou, aby založili jakousi konkurenci k Evropské unii. Co to vlastně EAHU je. Je to zatím jakási, jakýsi záměr, jakási nehotová celní unie, která nemá žádný politický základ a žádné společné orgány. A já v tom vidím pokus Putina reinkarnovat Sovětský svaz. Putin je kágébácký oficír, který si velmi libuje v silných slovech. A on tohle označil za epocha …, za věc epochálního historického významu. A jestli si dobře pamatujete, Markéto Ševčíková, on kdysi označil za největší globální katastrofu 20. století rozpad Sovětského svazu. To znamená, že on má strašně emocionální vztah k Sovětskému svazu a rád by ho znovu vzkřísil. A myslím, že EAHU má být prostředkem, jak Sovětský svaz a jeho velikost, uvádím v uvozovkách, znovu vzkřísit.

Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka

Necháme Alici Rezkovou reagovat na oba naše panelisty a poté se do té debaty pustíme ještě na základě těch podnětů, které tam zazněly, takže prosím, Alice, já nevím, jestli chcete začít tím, co říkala pan Březina, nebo co říkala Natalie Sudlianková.

Alice REZKOVÁ, analytička, Asociace pro mezinárodní otázky

Já bych možná odpověděla obou dvou čísly. Protože my už vlastně se můžeme podívat na to, jakým, jaká má ta celní unie vlastně efekt. Určitě pravda je, že tady bylo mnoho pokusů už v minulosti něco takového jakoby uskutečnit, nedařilo se to a teď ta celní unie, která funguje od toho roku 2010, poprvé má nějaké výsledky. Ono skutečně v rámci těch třech zemí se podařilo, dejme tomu, z 85 procent liberalizovat trh, odstranit tarify, zmizely hranice, zároveň ale všechny ty tři země zvýšily tu celní sazbu vůči těm ostatním třetím zemím, to znamená, že třeba Kazachstán musel …, přestože to byla taková otevřená poměrně ekonomika, musel zdvojnásobit svoje celní sazby navenek, takže v podstatě klesly třeba importy do Ruska z těch zemí, které nejsou součástí té Unie. Ten blok se jakoby izoloval tím, že zvýšil vlastně tu celní sazbu navenek. A v podstatě jde i srovnat to, jaký měl ten ekumenický efekt na třeba tu obchodní výměnu mezi Ruskem a Běloruskem a Ruskem a Ukrajinou, protože třeba už teďka víme, že, dejme tomu, v roce 2011/2012 jakoby významně vzrostla ta obchodní výměna jak pro Ukrajinu, tak pro Bělorusko. A hnedka následující rok pro obě dvě země zase poklesla, takže můžeme říct, že v podstatě pro Bělorusko bylo úplně jedno, jestli byli součástí toho bloku nebo nebyli, protože zatím statisticky my tam prostě nevidíme žádný vliv pro tu, pro tu zemi. A ten blok tak, jak teďka funguje, tak má, dejme tomu, třeba, řekněme, nakročeno dobrým směrem, ale tím, že vytváří takovou izolovanou entitu, tak v podstatě je to trošku jakoby nebezpečné pro ten otevřený obchod, ono třeba pro Kazachstán, aby bylo výborné, aby vstoupil do WTO a stal se součástí jakoby té mezinárodní komunity a v podstatě bych řekla, že v současné době by to pro ně ekonomicky bylo výhodnější, než se stát součástí tady toho euroasijského bloku. Samozřejmě rozumím tomu argumentu, že teda třeba v případě Běloruska opravdu to je krok jakoby jak navázat ty ekonomické vztahy víc té izolace, ale třeba pro Ukrajinu je to opravdu volba buď a nebo, protože pokud by měla přistoupit do toho bloku, tak musí stejně jako Kazachstán zvýšit tu celní sazbu, což zase je nepříjemné pro obchod s Evropskou unií a do určité míry to jakoby opravdu Ukrajinu izoluje. Takže si musí vybrat buď bude součástí teda té dohody s Evropou, anebo dohody s Ruskem. Bohužel tam ta střední cesta vede jenom v nějakém takovém izolovaném ostrůvku mezi dvěma subjekty.

Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka

Vy jste říkal, pane Březino, že vám ta zpráva o tom ustanovení tady té Euroasijské hospodářské unie připadala jako zpráva Rádia Jerevan, no, nepřipadala tak asi některým členům významným Evropské unie a konkrétně ani některým významným činovníkům, například eurokomisaři pro rozšíření Štefanu Fülemu, který ihned pozvednul prapor a říkal, že se musí tedy postarat Evropská unie o patřičnou protiváhu a jejím jediným nástrojem mocným v tomto ohledu je další rozšíření. Souhlasíte s tím, měla by Evropská unie reagovat tímto způsobem?

Milan BŘEZINA

Tak Štefan Füle není ekonom, Štefan Füle je diplomat. A já bych jenom také zareagoval čísly. Tak tato nově vzniklá unie euroasijská má hrubý domácí produkt 2,7 bilionu dolarů a my máme v EU 6-krát vyšší, to znamená, že se jedná o ekonomického trpaslíka, ano, má 20 procent plynu a 15 procent nafty, ale má nekonkurenceschopné výrobky, všechny tři státy jsou autokratickými režimy s nesmírně těžkopádnou administrativou, jsou to zkorumpované země, jsou to země, které v podstatě ještě nevytvořily občanskou společnost a vzpomeňme si, nám trvalo 14 let za velice silné pomoci Evropské unie, abychom se dostali na ten stav, abychom do ni skutečně mohli vstoupit. To znamená, že já, já musím nalít hodně vody do vína pana Putina a říct mu, že on se nachází tam, kde se Evropská unie nacházela v roce 1952, kdy se začalo přemýšlet o montánní Unii oceli a uhlí. A dokonce mě velice pobavilo to, že už mají vymyšlené jméno pro společnou měnu, která by se měla jmenovat altin, ale pan Lukašenko z Běloruska má něco proti tomuto názvu. A ještě nakonec poslední věta, nejlépe možná pro naše posluchače bude ilustrovat, jak svobodný je obchod v těchto zemích toto, zahraniční afilace v Rusku bez ruské účasti se musí registrovat jako zahraniční agenti. Jeden příklad. Druhý příklad, na nedávném mistrovství světa v hokeji v Bělorusku se smělo prodávat jenom lahodné běloruské pivo, nikoliv zahraniční pivo, to také k svobodnému obchodu v Bělorusku. Takže já vidím dost takovou legrační situaci a nevím, jestli se někdo k nim připojí. A jestli nezůstane jenom u deklarací, stejně jako to bylo u Africké unie.

Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka

To je otázka, jestli připojí nebo nepřipojí. Natalie, tak chcete reagovat napřed na to, co říkal pan Březina teď.

Natalie SUDLIANKO, novinářka, šéfredaktorka Pražského telegrafu

No, víte, já bych řekla, že vznik různých ekonomických seskupení je naprosto, naprosto standardní záležitost i v dnešním světě. Stačí připomenout nejenom Evropskou unii, ale /nesrozumitelné/ Severní Americe nebo /nesrozumitelné/ v Jižní Americe nebo v jihovýchodní Asii a nikdo si s tím hlavu neláme. A vlastně nikdo neřeší, jestli jsou tam režimy demokratické nebo zkorumpované, o to vůbec nejde, jde o to, že vzniká společný trh, ve kterém …, díky tomu bude existovat lepší stabilita, což je prospěšný pro všechny země, kterého se toho zúčastní. A já pevně doufám, že ani Evropská unie nechce, aby měla na svých hranicích nestabilizované státy, které kdykoliv mohou, kde kdykoliv může být vypuknout občanská válka, jak to vidíme teď na Ukrajině. Takže tím pádem já si myslím, že v zájmu Evropské unie je kterýkoliv krok, který pomůže ke stabilizaci dnešního světa, zvlášť na hranicích Evropské unie.

Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka

Já jsem tady před tím tak jako částečně nakousla, že je otázka, do jaké míry se tedy bude ta Euroasijská hospodářská unie rozšiřovat. Ono se hovoří o Arménii a Kyrgyzstánu. A obzvláště ta Arménie je poměrně zajímavý budoucí člen. Myslíte, Natalie, že přesně tímto směrem to rozšiřování půjde a opět otázka, co z toho Ruska a další zúčastněné země, to už jsme si řekli, co z toho budou mít, ale co z toho bude mít Rusko teda?

Natalie SUDLIANKO, novinářka, šéfredaktorka Pražského telegrafu

No, je to strašně jednoduchý, pojďme se podívat třeba na Kyrgyzstán, Kyrgyzstán je stát, který bilancuje na hranici rozpadu, je to …, situace tam je opravdu vážná a dneska, mimochodem dneska tam odešla, která byla vojenská základna, která byla uzavřena, takže tím pádem ten Kyrgyzstán je na hranici, přes Kyrgyzstán jdou toky …, drogové toky, jdou tam …, je tam hodně teroristů, které se pohybují po tomto území a pokud ta zem je chudá, pokud v té zemi existuje obrovská sociální nestabilita, tak je to hrozbou pro Rusko, takže tím pádem zapojení Kyrgyzstánu je sice nikdo …, já si myslím, že, že to zapojení, že není to taková procházka růžovým sadem ani pro Rusko, ani pro Kazachstán, ale nicméně je to takový vynucený krok, který budou muset podniknout pro to, aby Kyrgyzstán přece, aby ta situace, aby …, poskytnout určitý, určitou možnost ekonomického rozvoje pro tento region. Mimochodem, Tádžikistán taky už řekl, že se chce připojit k této unii. Otázka v Arménii je víc komplikovaná, protože Ázerbájdžán rozhodně bude proti tomu, aby se anonymně připojila a bude se snažit udělat všechno pro to, aby Arménie přece nevstoupila do euroasijské unie, ale Arménie se to bude snažit dělat.

Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka

Máte, Natalie, pocit, protože my jsme tehdy, jak jsem tady připomínala tu paralelu s tou kontinentální hokejovou ligou, vy jste tehdy se mnou seděla ve studiu, také jste říkala, že ta liga vznikne, přestože tomu nikdo nevěřil a že se bude úspěšně rozvíjet, tak máte teď podobné tušení, co se týče tady tohoto uskupení?

Natalie SUDLIANKO, novinářka, šéfredaktorka Pražského telegrafu

Já si myslím, že toto uskupení se bude rozvíjet a bude se rozvíjet směrem, bude se snažit stát v takovém a styčným prostorem pro Evropskou unii na jednu stranu a pro východní Asii na druhou stranu. A mimochodem třeba ministr zahraničí Kazachstánu Idrissov už několikrát říkal, že, že euroasijská unie chce spolupracovat s Evropskou unií, na jednu stranu chce spolupracovat s Čínou a s dalšími zeměmi jihovýchodní Asie, takže já si myslím, že tento projekt má určitou budoucnost.

Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka

Milí posluchači, máte naladěn Český rozhlas Plus, posloucháte Radiofórum, dnes na téma nové založení Euroasijské hospodářské unie, které, kterou zatím tvoří tři státy – Rusko, Bělorusko a Kazachstán. Pokud chcete, zapojte se do naší diskuse prostřednictvím telefonní linky 221552755, což koneckonců víte, ve studiu se mnou sedí analytička Alice Rezková. Tak, když si řekneme, co jsme teď slyšeli od našich posluchačů, to jsou dva úplně odlišné přístupy, který reprezentuje pan Milan Březina a paní Sudlianková, myslíte, že někdy by došlo k nějaké spolupráci, dejme tomu, této unie s Evropskou unií, anebo naopak, že je to pořád v duchu zpráv Rádia Jerevan, jak říká pan Březina

Alice REZKOVÁ, analytička, Asociace pro mezinárodní otázky

Já myslím, že bude hodně záležet na tom, jak se bude ten osud té unie dál vyvíjet a hlavně, jak se jí bude ekonomicky dařit. Jak tady bylo řečeno, opravdu ta velikost toho uskupení teďka po té ekonomické stránce je zatím malá, prostě nelze jí srovnávat s těmi dalšími uskupeními a taky je tady jakoby určitá zkušenost, ono to tady zaznělo, s těmi existujícími celními uniemi po světě, ono, aby celní unie dobře fungovala, tak buď musí být mezi státy, které jsou si blízko, jsou také stejně bohaté, stabilizované, ono nelze úplně jakoby používat to jako lék na to, že když máme tady skupinu států, které mají silné vnitřní problémy, že z nich uděláme celní unii a ty problémy se jakoby vyřeší, většinou je jakoby jedna možnost tak, že to funguje tak, že opravdu ty země jsou stabilizované, anebo druhá věc, možnost je, že ty ekonomiky jsou nějakým způsobem komplementární, že se jakoby doplňují, což třeba je ta nafta, že tady máme dohromady USA, Kanadu, Mexiko, a Mexiko láká ty investice a zároveň jakoby umožňuje nějaké nové exportní příležitost na ten bohatý trh. ASEAN, zase to je jakoby trošku jiná pohádka, tam se ty země spojily tak, aby vytvořily takový nějaký ekonomický val efektivní vůči tomu hegemonovi Číně v tom regionu, to je asi jako kdyby se teďka spojily všechny ekonomiky ve střední Asii a vytvořily unii, do které by pozvaly Rusko jenom jako pozorovatele, jo, to by byla asi taková paralela, tak by to jakoby mohlo fungovat. A vlastně Rusko nenaplňuje ani jeden tady z těch jako klasických ekonomických pouček, jo, je to snaha dát nějak dohromady teda ty státy sousední, které mají, ale, jak již tady bylo řečeno, jakoby velké interní problémy a je opravdu velká otázka, jestli ta celní unie na to bude ten lék, jo, který to vyřeší.

Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka

Uvidíme. Na lince máme dalšího posluchače, dobrý večer.

posluchač

Dobrý večer, posluchač Mirek. Já bych souhlasil s panem Březinou, který mluvil, je to asi tak, je to velkohubost soudruha Putina, je to nereálné, navíc se kágébák Putin snaží ochočit si Čínu, ale to taky mu nevyjde, protože už jenom proto, že Čína je na rychlejším vzestupu jak technologickém, tak i ekonomickém, nežli Rusko, a navíc Číňanů je 10-krát tolik, co Rusů, potom kéž by Evropská unie, která je příliš bohužel roztříštěna i se Spojenými státy, měly aspoň tak bytelnou, nejenom taktiku, ale i strategii jako má Rusko, na příkladu Ukrajiny to vidíme velice dobře. Je třeba si to sledovat a poučit se z toho a včas na to nějak účinně a razantně zareagovat. A prosím ještě, český veřejnoprávní rozhlas, aby si všímal dalších osudů těch holek z Pussy Riot, které to tam mají nyní určitě těžké a dalších disidentů. A Evropská unie nebo Spojené státy by jim měly být připraveny nabídnout politický azyl i s jejich rodinami, když by o to požádaly. Děkuji, na slyšenou.

Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka

Ano. Tak děkuji panu Mirkovi. Teď nevím, kdo nám tam vypadl z té telefonní linky, asi možná všichni. Já jsem se chtěla zeptat ještě na závěrečné jednověté hodnocení našich panelistů, pokud je ještě máme na telefonní lince, už nemáme. Takže, Alice, závěrečný prostor, který je opravdu mohutný, protože máte pouze minutu na závěrečné zhodnocení tady toho všeho, ale zaslechla jsem, že ještě pana Březinu tam máme, tak, pane, už ne. Takže, Alice, je to opravdu vaše.

Alice REZKOVÁ, analytička, Asociace pro mezinárodní otázky

Tak velmi krátce. Já si myslím, že nikdy není ta situace taková, že by byla úplně černobílá, vždycky já zastávám tak, jakože vybalancovaný názor. Takže dávám, dávám té unii, nechci říkat, že jí dávám jako šanci ve smyslu, že to bude nějaký hegemon do 10 let, ale je to tady nějaká, řekněme, snaha, která má, dejme tomu, výsledky a teď bude otázka, do jaké míry, teda Rusko se bude chovat racionálně, protože při nějakém racionálním postupu, řekněme, že třeba tam ty ekonomické benefity můžou být, ale čím více bude tlačit na ty další země, aby vstoupily, tím hůř pro tu unii.

Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka

Uvidíme, jak to všechno dopadne. Já mnohokráte děkuji také Natalii Sudliankové, šéfredaktorce Pražského telegrafu, za její názory, přeji hezký večer. Díky Alici Rezkové, mému dnešnímu hlavnímu hostu, z Asociace pro mezinárodní otázky. Díky, Alice.

Alice REZKOVÁ, analytička, Asociace pro mezinárodní otázky

Děkuji.

Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka

Milí posluchači, vy se mějte líbezně, poslouchejte Radiofórum s mými kolegy zítra večer přesně v 19:10. Na slyšenou.