Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Egyptské volby 1.0: první, demokratické, komplikované

Tereza Jermanová Tereza Jermanová / Ed. 20. 11. 2015

V úterý 10. ledna se volební místnosti v Egyptě prozatím uzavřou. Bude tím ukončen volební proces, započatý na konci listopadu minulého roku, ze kterého má vzejít dolní komora historicky prvního svobodně zvoleného parlamentu.

Mediální pozornost se točí zejména kolem předpokládaného vítězství islamistů a budoucnosti egyptské demokracie, stejně zajímavý je však i vlastní volební proces a pravomoci orgánu, který z něj vzejde. Všeobecně platí, že první demokratické volby jsou jedním z hlavních faktorů, které určují úspěch přerodu autoritářského režimu v demokracii. Jejich jednoduchost a srozumitelnost pro voliče je proto v situaci, kdy lidé nemají s používáním práva volit si své zástupce téměř žádnou zkušenost, mimořádně důležitá.

Jak volit: tři fáze, dvě metody
Volby do egyptského Národního shromáždění jsou přitom nejčastěji charakterizovány jako „komplikované“. Probíhaly ve třech fázích od 28. listopadu 2011 do 10. ledna 2012, podle toho, v jaké gubernii byli voliči registrováni. Navíc zkombinovaly dva volební systémy: jedna třetina křesel v dolní komoře byla volena většinově, zbylé dvě třetiny poměrně. Jednotliví kandidáti nemohli kandidovat na křesla rozdělovaná oběma způsoby.

Zmatek je o to větší, že dva typy volebních obvodů, ve kterých byly hlasy rozdělovány odlišným způsobem, se všemožně překrývají a voliči proto hlasovali prostřednictvím dvou různých volebních lístků. Polovina všech volených křesel je navíc vyhrazena pro kandidáty se statutem zemědělec/dělník, což omezuje volební soutěž, neboť neexistuje opatření, které by zástupcům těchto skupin znemožnilo získat i křesla nad stanovenou kvótu, čímž může dojít k jejich značné nadreprezentaci.

Měnící se pravidla hry

Volební pravidla byla oznámena se zpožděním. Nové termíny voleb (které se původně měly konat už v září) byly zveřejněny až na konci září a do 8. října, necelé dva měsíce před plánovaným začátkem voleb, nebylo jasné, jakým způsobem budou probíhat. Některé aspekty volebního systému (například velikost volebních obvodů) byly teprve průběžně doplňovány. Zejména novým a méně organizovaným politickým stranám tak chyběl čas potřebný k vytvoření volební strategie a k prezentaci kandidátů především ve vzdálenějších venkovských oblastech. Zároveň nebyl dán dostatečný prostor pro informační kampaň, která by Egypťanům, z nichž mnozí šli v zimě k volbám poprvé, pomohla zorientovat se ve složitém volebním procesu.

A vítězem je… armáda?

Když v únoru loňského roku odstoupil dosavadní prezident Husní Mubarak, převzala jeho pravomoci Nejvyšší rada ozbrojených sil (SCAF), tvořená vysokými armádními představiteli v čele s generálem Tantávím. Ta se zavázala k jejich vykonávání do předání moci legitimně zvolenému exekutivnímu orgánu. Tím však nemá být vláda vzešlá z proběhnuvších parlamentních voleb, ale prezident.

Jaké jsou tedy pravomoci 508-členného Národního shromáždění, nemá-li generovat vládu? Podle prozatímní ústavy mu náleží legislativní pravomoc, tu však sdílí s armádou, která může vládnout dekrety. Shromáždění má především jmenovat stočlennou komisi, jejímž hlavním úkolem bude sepsat ústavu. Otázkou však zůstává, zda tato komise bude umět a moci prosadit své návrhy a udržet si nezávislost na armádě.

Přestože SCAF nedávno upustila od požadavku direktivně jmenovat značný podíl členů ústavodárné komise, zachovává si i nadále významný vliv díky své roli podobné prezidentovi v prezidentském systému. Je proto pravděpodobné, že se SCAF bude snažit pojistit si své postavení v budoucím uspořádání ještě předtím, než bude nový prezident zvolen. Tyto ambice naznačuje armádou preferovaný volební plán, podle něhož má být nová ústava nejprve schválena ve všeobecném referendu a teprve poté zvolen prezident. To by však znamenalo, že ústava bude napsána během pouhých několika týdnů, což je nerealistický požadavek.

Nekonečné volby, rostoucí frustrace

Výše shrnuté okolnosti prvních demokratických voleb v porevolučním Egyptě zahrnují hned několik rizik. Zaprvé, v nekonečném volebním maratonu je těžké se orientovat a voliči mohou ztrácet přehled o tom, koho a na jakou pozici vlastně volí. Zvolení dolní komory parlamentu je navíc jen začátkem celého procesu. Pokud vše poběží podle předpokladů Nejvyšší rady ozbrojených sil, půjdou Egypťané k volebním urnám do léta (nebudeme-li počítat druhá kola) ještě třikrát: kvůli volbám do horní komory parlamentu (maglis aššura), referendu o ústavě a nakonec prezidentským volbám. Volby do Národního shromáždění se navíc budou v některých obvodech kvůli pochybnostem o jejich průběhu s největší pravděpodobností opakovat. Logickým důsledkem může být vyčerpání voličů a nízká volební účast.

S tím souvisí i riziko velkých očekávání, která bývají s prvními svobodnými volbami spojena, jež ale bude obtížné naplnit. Vzhledem k různorodosti egyptského politického spektra lze očekávat, že první jednání Národního shromáždění budou provázet rozpory o naprosto základních otázkách, jako je podoba budoucího státu (zda bude civilní, což v egyptském diskursu označuje v podstatě totéž co v Evropě slovo sekulární, nebo bude stát na náboženských principech) či zavedení islámského práva. Tyto spory mohou celý proces přijímání nové ústavy zkomplikovat nebo dokonce zablokovat.

Postavení shromáždění v politickém systému je navíc relativně slabé, a dokud nebude zvolen nový prezident, bude jeho fungování značně omezeno armádou. Snadno tak může vzniknout dojem, že přestože volby již proběhly, věci se nemění k lepšímu, což by v krajním případě mohlo vést ke ztrátě důvěryhodnosti dolní komory a ve svém důsledku i ke zklamání z „demokracie“ jako takové. Tomu se snaží zabránit především islamisté, pravděpodobní vítězové voleb. Budou-li opravdu usilovat o vytvoření vlády, jak zatím naznačují, můžeme ale již brzy očekávat přímý konflikt s armádou.

Síla volebních výsledků

Přestože je postavení nově zvoleného Národního shromáždění zatím nejisté, neznamená to, že jsou volby zbytečné. Naopak: odhadovaná vysoká volební účast ukazuje chuť Egypťanů podílet se na spolurozhodování o politických změnách a posunout přechod k demokracii do další fáze, z náměstí do volebních místností. Výsledky jsou zároveň prvním věrnějším odrazem nálad v egyptské společnosti. Vítězným stranám dávají potom do rukou zásadní trumf – fakt, že za nimi stojí stovky tisíc voličů, je významnou zbraní pro vyjednávání s armádou.

Původní vydání: Egyptské volby 1.0: první, demokratické, komplikované

Přejít
Tagy
Tagy
Blízký Východ a severní Afrika 1244
arabské jaro 315
volby 1317
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Odebírejte naše novinky