Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

COP26 pohledem Romany Březovské v českých médiích

Romana Březovská Romana Březovská / Ed. 6. 12. 2021
COP26 pohledem Romany Březovské v českých médiích

První dva týdny v listopadu jsme spolu s vámi sledovali dění na klimatickém summitu ve skotském Glasgow, takzvaném COP26, a to hlavně očima naší analytičky Romany Brezovské. V posledních dnech jste mohli narazit na několik jejích komentářů a článků v médiích, nabízíme vám jejich souhrn, díky kterému si můžete udělat vlastní obrázek o nejnovějších událostech v klimatické diplomacii.

Podstatné dohody z prvního týdne jednání shrnula Romana Březovská pro slovenské Topky:

Indie prohlásila, že do roku 2030 bude 50 % elektřiny pocházet z obnovitelných zdrojů a že dosáhne klimatické neutrality do roku 2070. Zároveň se přes 100 států včetně Brazílie dohodlo na ukončení odlesňování do roku 2030 a přislíbilo na tuto činnost 19 miliard USD. Připomeňme, že v současnosti se kácí lesy astronomickou rychlostí – každou minutu je odlesněno území o velikosti 30 fotbalových hřišť. Dalším důležitým krokem je dohodnutí se na snížení emisí metanu, který urychluje tempo změny klimatu a který byl dosud spíše ve stínu emisí oxidu uhličitého. Zatímco zdrojem CO2 je především spalování fosilních paliv, největším zdrojem metanu je zemědělství. Metan rovněž přispívá ke tvorbě přízemního ozonu, který má za následek až milion předčasných úmrtí za rok. V neposlední řadě se řada velkých ekonomik, menších států i například bank přihlásilo k ukončení těžby uhlí. Znepokojující však je, že se k tomuto cíli dosud nezavázaly Spojené státy americké, Čína nebo Austrálie.” Celý text naleznete zde.

Na znění závěrečného dokumentu se shodlo všech 192 zúčastněných států. Jde o příslib do budoucna, ale nese se ve znamení obrušování jazyka ve prospěch států, které nejvíce znečišťují.

Státy se shodly, že je třeba urychlit zmírňování změny klimatu, a dohodly se, že do konce příštího roku na setkání na COP27 v Egyptě představí ambicióznější plány, jak jsou jejich politiky sladěny napříč ekonomikou s teplotním cílem stanoveným Pařížskou dohodou. Nejvíce ale byli slyšet největší znečišťovatelé – USA, Čína, Indie, ale i EU. Zajímavé je to, že především to byla Indie, která se na konci celého jednání snažila do textu vnést formulaci, aby smluvní strany ukončovaly využívání fosilních zdrojů, tedy aby se používalo termínu phase-down, nikoli aby se smluvní strany zavázaly k ukončení využívání fosilních zdrojů, tzv. phase-out. Tento požadavek Indie byl nakonec přijat právě i za podpory USA a EU, i když byl kritizován řadou jiných států, ať už jsou to ty nejvíce zranitelné, rozvojové, ale i Švýcarskem nebo Mexikem. Lze tak říci, že Indie měla pomyslné poslední slovo,” shrnuje závěrečný dokument Březovská v rozhovoru pro Českou televizi. Poslechnout si ho můžete zde, o COP26 v čase 1:27.

Podle titulku textu Martina Uhlíře v Respektu o průběhu jednání na COP26 jsme v jednáních stále na startu. I to je ale pokrok, jak v článku zazní od Romany Březovské, protože „státy v Glasgow samy sobě zpřísňují podmínky a ukazují, že od Pařížské dohody neodstupují.

 

Co tedy dělat, aby se na Glasgow vzpomínalo jako na úspěšný summit? V současnosti vedou politiky států k oteplení až 2,4 stupně, což je mnohem více, než k čemu se zavázaly v Pařížské dohodě. Státy musejí předložit ambicióznější emisní strategie do roku 2030 i 2050 a skutečně je naplňovat,” říká v dalším rozhovoru pro ČT24 Romana Březovská, v odkazu jej najdete od 15. minuty.

Konkrétně českým pozicím na summitu v se věnoval pořad Evropa plus na Českém rozhlase Plus. Romana Březovská v něm upozorňovala mj. na následující: „Česká republika je v tomto období jedinou zemí Visegrádské čtyřky, která nepřispěla do Zeleného klimatického fondu.“ Celý pořad si můžete poslechnout zde.

Na klimatickou konferenci je možné se dívat z mnoha perspektiv. Jednou z nich je i otázka víry a církví. Tu se Romana Březovská pokusila zachytit v textu pro Katolický týdeník, kde mimo jiné cituje papeže Františka: „Každý z nás – a to je třeba zopakovat, ať už jsme kdokoli a kdekoli – se může podílet na změně naší společné reakce na bezprecedentní hrozbu změny klimatu a degradace našeho společného domova.“ 

Jedním z velkých témat letošního klimatického summitu byla i klimatická spravedlnost. Státy, které historicky vypustily nejvíce emisí, by měly pomáhat těm rozvojovým v tranzici k nízkouhlíkové ekonomice. Nerovné postavení se ale na jednáních projevuje i jinak, jak Březovská napsala v komentáři pro Hospodářské noviny:

Klimatická nespravedlnost, reflektovaná zásadou sdílené, ale rozlišené odpovědnosti a příslušných schopností, která poukazuje na historickou odpovědnost vyspělých států za současnou situaci a na jejich významné možnosti situaci měnit, se navíc s pandemií dostává do nových nepříjemných rozměrů. Mnohé smluvní strany včetně zástupců z nestátního sektoru z nejchudších a klimatem nejzasaženějších států totiž například usoudily, že vzhledem k pandemickým opatřením organizátorů nemohou do Glasgow své delegáty vyslat. Ceny ubytovacích zařízení, které v Glasgow vyrostly do astronomických výšek, taky nepomohly. Podle některých se tak nezamýšleně a v rozporu s principem participace stane letošní klimatická konference akcí jen pro privilegované.

Summit je zrcadlo stavu naší globální společnosti. Naznačuje, jakým směrem se budou rozvíjet diskuse a budoucí zákony na úrovni států, EU nebo soukromého sektoru,“ komentuje Březovská jednání pro týdeník Ekonom. Celý text pro Vás otevíráme zde.

A závěrečné zhodnocení? „Emise skleníkových plynů nadále rostou. Doufám, že budeme čím dál více schopni ve všech našich rolích rozpoznat, kdy je klimatická politika — slovy Grety Thunbergové — klimatické „blablabla”, a kdy skutečně smysluplná činnost. A kde je prostor, ve kterém můžeme my sami napomoci tolik potřebné změně,” odpovídá v anketě Deníku Referendum Březovská. 

Ještě více se o průběhu klimatického summitu můžete dozvědět z podcastu 2050, kde byla Romana Březovská hostem, nebo v jednom z našich AMO Talks, který se věnoval právě summitu v Glasgow.

 

Tagy
Tagy
Evropská unie 2106
OSN 96
energetika 338
koronavirus 134
česká evropská politika 675
životní prostředí 236
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Odebírejte naše novinky: