Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

#Ženyjsou, ale ne vždy se jim dostane příležitosti být slyšeny. O Databázi expertek na zahraniční politiku

Eva Oliva Eva Oliva / Ed. 19. 2. 2021
#Ženyjsou, ale ne vždy se jim dostane příležitosti být slyšeny. O Databázi expertek na zahraniční politiku

Navzdory formálně rovným příležitostem pro muže a ženy se i na konci druhé dekády 21. století v řadě oblastí stále setkáváme s doznívajícími projevy historicky patriarchálních struktur. Kromě výraznějšího zastoupení mužů na hierarchicky vyšších kariérních
pozicích či ve významných politických funkcích, jde také o problém převládajícího zastoupení (bílých) mužů v debatách, médiích a poradních orgánech. Nedostatečné zapojení žen totiž nutně vede k deformaci debaty a jejímu ochuzení. Témata související se zahraniční politikou a mezinárodními vztahy tak nejsou výjimkou.

V Asociaci pro mezinárodní otázky (AMO) nám záleží na rovných příležitostech pro všechny. Jednou z cest, kterou chceme genderovou rovnost podpořit, je vytvoření Databáze expertek na zahraniční politiku. Ta má pořadatelům/kám akcí a médiím usnadnit přístup k expertkám na daná témata a pomoci tak utvářet více diverzifikovaný veřejný prostor. Už teď obsahuje více jak 130 profilů expertek na různá mezinárodní témata a stále se rozrůstá. V budoucnu chceme také využít sdružující potenciál databáze a utvářet tak expertní komunitu. O to se snažíme už od roku 2017 v podobě setkání odbornic z různých oblastí souvisejících s mezinárodními vztahy a zahraniční politikou. Součástí těchto setkání je do jisté míry i sdílení osobních pracovních zkušeností. Cílem je mj. podnítit vznik sítě navzájem propojených expertek. Jsou to právě takové sítě kontaktů, které lidem výrazně pomáhají v kariérním růstu a získávání pracovních příležitostí. Nutno dodat, že „mužské“ sítě jsou obvykle výrazně rozvinuté.

Muži historicky ve společnosti dominovali na všech socio-ekonomicko-politických úrovních a jsou tak oproti ženám velmi napřed. Ženy ovšem prokazují úsilí o emancipaci, tak jak ji vnímáme dnes, již od počátku moderní průmyslové společnosti. To v řadě oblastí vedlo k narovnání podmínek, ovšem v některých případech pouze formálnímu. Pokud se podíváme na oblast vzdělávání, doktorát u nás v současné době studuje celých 45 % budoucích odbornic, 60 % absolventů vysokých škol jsou ženy. Proč nejsou zcela přirozeně zastoupeny ve veřejném prostoru ve stejné míře jako jejich mužští kolegové? Máme tedy ve skutečnosti všichni a všechny stejné možnosti? Nebo stále narážíme na pomyslný skleněný strop?

Je-li je cílem spravedlivá společnost, nelze ženám otevírat stejné možnosti pouze domněle. To, jakým způsobem dochází k naplňování genderové rovnosti ve veřejném prostoru, je přitom do značné míry zodpovědnost nejen samotných žen a mužů, ale institucí a organizací, které tento veřejný prostor tvoří. Nerovnosti je nutné odstraňovat vědomě, samo se to neudělá. V této diskusi jde o to, abychom ukázali, že jsou mezi námi vzdělané a schopné ženy, jejichž odbornost a životní zkušenosti mají ve veřejné debatě své místo.

Jsme tedy přesvědčeni, že v oblasti, které se věnujeme nejvíce, tedy zahraniční politice, najdeme mnohem více odbornic, než jich dnes na veřejnosti vystupuje. Zkušenost je často taková, že pokud vznášíte námitku a upozorňujete na tuto formu diskriminace, dočkáte se argumentu, že ženy expertky v dané tematické oblasti nejsou, nebo je těžké je sehnat, nemají čas a tak podobně. Důvodů nerovného zastoupení žen a mužů ve veřejných debatách, a koneckonců i poradních orgánech a na rozhodovacích pozicích, je mnoho. Pojďme si uvést dva z nich. Podle tradičních genderových rolí péče o děti a domácnost ve většině případů stále padá na ženu. V praxi je pro ni tedy mnohem složitější uvolnit se z výše zmíněných povinností a dorazit na večerní debatu, nebo obratem do televizního studia. Zde se tedy jedná o problém sociokulturní. Tyto skutečnosti způsobují, že je těžší ženy do debat dostat fyzicky. Řešení ale záleží na osobním přístupu každého z nás k genderově podmíněným společenským rolím. Ať už z pozice organizátora/ky panelu, nebo na soukromé úrovni v otázkách péče o rodinu a domácnost. Druhým důvodem je pak výše naznačená a možná také často nevědomá diskriminace, kdy si pořadatelé/ky ani nevšimnou, že jejich debata postrádá jakoukoliv diverzitu. Zde samozřejmě přichází v úvahu zamýšlet se nad diverzitou v mnohem širším kontextu; tedy názorovou, generační, etnickou a tak  podobně.

V kontextu výše naznačeného občanského boje lze zmínit čerstvé vítězství demokratické strany v amerických prezidentských volbách, které s sebou přináší skutečně historický moment. Kamala Harris se totiž stane vůbec první americkou viceprezidentkou. Ve svém povolebním projevu prohlásila, že její úspěch není úspěchem pouze jí samé, ale úspěchem všech žen a mužů, kteří za rovná práva v historii bojovali. Nehovoříme tedy pouze o snaze více slyšet názory žen, protože jsou ženy, ale protože tvoří polovinu lidstva a jsou mezi nimi erudované a motivované osobnosti. Na obecné rovině je otázka rovného zastoupení žen otázkou spravedlnosti a cestou k naplňování porevoluční svobody. Svoboda bez rovnosti totiž není svoboda. Měli bychom při utváření veřejného a mediálního prostoru brát v potaz, že je mezi námi mnoho schopných jedinců a dát jim stejné příležitosti se v něm prosadit. Opomenout nelze ani fakt, že v důsledku absence žen debata přichází o jednu z klíčových a relevantních perspektiv. Nejde o to, že by ženy v oblasti zahraniční politiky „přirozeně“ preferovaly konsenzuální a mírová řešení, taková generalizace zjevně neodpovídá realitě. Ovšem být v tomto světě ženou s sebou nese odlišnou zkušenost než být mužem – a v diskusi nejen o zahraniční politice by obě tyto zkušenosti měly být zohledněny. Databáze expertek na zahraniční politiku se snaží usnadnit přístupy k naplňování rovnosti genderové a posunout tak úroveň diskusí o krok dál.

Více informací můžete najít na stránce databaze-expertek.amo.cz. Tímto také vyzýváme odbornice v oblasti mezinárodních vztahů a příbuzných oborů, aby se do Databáze přihlásily – buďte příkladem nastupující generaci odbornic.

Článek vyšel v časopise Mezinárodní politika. Ke stažení klikněte na odkaz níže:

 

 

 

 

 

Původní vydání: #Ženyjsou, ale ne vždy se jim dostane příležitosti být slyšeny. O Databázi expertek na zahraniční politiku

Přejít
Tagy
Tagy
Česká republika 2435
Ženy v české zahraniční politice 18
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Odebírejte naše novinky