Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Aktuálně:

Začalo přijímací řízení Pražského studentského summitu!

Shrnutí diskuze „Kam míří polská katolická církev?“

Vendula Kazlauskas Vendula Kazlauskas / Ed. 15. 4. 2021
Shrnutí diskuze „Kam míří polská katolická církev?“

Polsko je považováno za tradičně katolickou zemi, v níž se většina obyvatel hlásí k římskokatolické církvi. V poslední době však polská katolická církev prochází nebývalou krizí. Polská společnost se velmi rychlým tempem sekularizuje a církev se těší rekordně nízké důvěře Poláků. Odvrací se od ní především mladá generace a pomalu se drolí i kult papeže Jana Pavla II. Skandály kolem sexuálního zneužívání, korupce či patologických vazeb na současnou vládu přitom neustávají. Jak se církev, která se v minulosti těšila všeobecné důvěře a byla vnímaná jako jedna z opor boje proti komunismu, dostala do této situace a jaké má ve světle těchto problémů perspektivy? O tom mluvil 14. 4. analytik AMO Michal Lebduška, který se specializuje na společenský a politický vývoj v Polsku, Bělorusku a na Ukrajině, na druhé ze série online debat „AMO Talks“.

„V roce 2018 organizace Pew Research Center zjistila, že v Polsku je mezi 108 zkoumanými zeměmi světa vůbec největší rozdíl mezi religiozitou lidí nad čtyřicet let a mladších. Zatímco na mše podle průzkumu pravidelně chodilo 55 procent občanů nad čtyřicet let, u mladších už to bylo jen 26 procent. A jestliže víra byla důležitá pro 40 procent starších Poláků, u mladých to platilo jen pro 16 procent,“ upozornil Michal Lebduška již ve svém nedávném článku. V jednom z posledních průzkumů také vyšlo najevo, že pouze 35 % Poláků vnímá polskou katolickou církev pozitivně.

Tento trend podle něj souvisí s řadou důvodů. Hlavní z nich jsou skandály se sexuálním zneužíváním, velkou roli ale hraje i velmi silné napojení církve na stát, na současnou vládu a stranu Právo a spravedlnost (PiS). Kritizované je také neúměrné zasahování církve do života lidí, které se týká jak výuky náboženství ve školách či svateb a pohřbů, tak nepřiměřeného důrazu na různá témata spojená se sexualitou, jako jsou útoky na LGBT komunitu.

„Je naprosto evidentní, že se církev nedokázala vyrovnat s přechodem od komunismu k demokracii. Má problém adaptovat se na změny, k nimž dochází ve společnosti v celém světě, a neví, jak se atraktivně obrátit k mladým lidem, kteří od ní nejmasověji utíkají,“ uvedl Lebduška. „Když mladí lidé v Polsku slyší výroky jako třeba to, že dnešní společnost je příliš hedonistická a může za to Netflix, tak se tomu vysmějí a k církvi je to nepřitáhne,“ doplnil. Problémem podle něj může být i poměrně slabá úroveň kněžských seminářů, kvůli které řada kněží nedokáže lidi oslovit. „Dnes má pochopitelně daleko víc lidí vysokoškolské vzdělání, což klade na kněží větší nároky, což nejsou schopni naplnit,“ upozornil analytik.

Nejviditelnější jsou přitom skandály spojené se sexuálním zneužíváním, které se v poslední době začaly ve společnosti mnohem více řešit. Rozbuškou byl první dokument bratří Sekielských o církevní pedofilii „Hlavně to nikomu neříkej“, který byl uveřejněný na YouTube a má dokonce 24 milionů zhlédnutí. „Tyto filmy situaci hodně rozvířily a musela na ně chtě nechtě zareagovat i vláda, která se začala stíhání pedofilie věnovat – byť ne specificky pedofilii v církvi,“ uvedl Lebduška. Doplnil ale, že případy sexuálního zneužívání dětí bývají promlčené, protože o nich často mlčí i oběti. „Pokud už dochází k nějakým trestům, týkají se řadových kněží, ale už ne biskupů, kteří zneužívání v řadě případů kryli. Zatím nebyl potrestán žádný vyšší představitel církve.“

V poslední době se také objevila i řada menších skandálů nebo kritika opulentnosti některých představitelů církve. Velmi problematický je i vztah mnoha představitelů současné polské církve k papeži Františkovi, kterého někteří kněží dokonce přímo neuznávají. „Skandály spojené s církví v poslední době vybuchují se železnou pravidelností. Je po nich i poptávka ve společnosti a těchto témat už se nebojí ani média,“ vysvětlil Lebduška. Patří mezi ně i přílišná náklonnost některých představitelů církve ke krajní pravici a extremistům nebo případy antisemitismu. Na závěr přednášky se věnoval i postoji církve k interrupcím a protestům proti jejich zákazu. „Toto téma, ve kterém se církev také angažovala, vyvolává velké kontroverze. Postoj k potratům je ale dnes ve společnosti úplně jiný, než jaký býval nedávno, na což církev nereaguje a pořád zůstává u té tvrdé linie,“ objasnil.

Celý záznam:

Tagy
Tagy
Polsko 764
Visegrádská skupina 482
lidská práva 423
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Odebírejte naše novinky: