Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

První válka 20. století

Jakub Kopřiva Jakub Kopřiva / Ed. 2. 2. 2018
První válka 20. století
foto THE NEW TIMES

Počátek rusko-japonské války, první války 20. století, lze vystopovat až do roku 1895, kdy trojice evropských mocností Francie, Rusko a Německo donutila Japonsko vzdát se po vyhrané čínsko-japonské válce (1894–1895) získaného poloostrova Liao-tung. Toho využilo Rusko, které si od Číny za pomoc se splácením reparací Japonsku pronajalo na tomto poloostrově přístav Port Arthur (dnes Ta-lien) jako základnu své tichomořské flotily.

Rusko však tyto akce nedoprovodilo žádnými ústupky vůči Japonsku, naopak pokračovalo v rozšiřování svého vlivu v Mandžusku, budovalo železnici mezi Vladivostokem a Port Arthur a neuznávalo japonský primát v Koreji.

Napětí mezi Ruskem a Japonskem postupně narůstalo, až 8. února 1904 útokem Japonska na přístav Port Arthur začala, několik hodin před oficiálním vyhlášením, válka. Japoncům se podařilo využít momentu překvapení, a zásadně tak poškodit ruskou tichomořskou flotilu. Boje pokračovaly japonskou blokádou Port Arthur až do dubna, kdy došlo k vylodění pozemních jednotek. Současně se Japonsku v květnu 1904 podařilo provést úspěšný vpád do Mandžuska, Rusové se stáhli v očekávání posil. Ty ale nedorazily včas, jelikož Transsibiřská magistrála ještě nebyla dokončená. Bylo tak už rozhodnuto – na začátku ledna Japonci přes tisícové ztráty dobyli Port Arthur a v jarních měsících úspěšně pokračovali v ofenzívě v Mandžusku. Ruskou porážku dokonalo zničení ruské baltské flotily, která se po více než půlroční plavbě z Petrohradu utkala s japonským námořnictvem v bitvě u Cušimy na konci května.

Válka skončila smlouvou z Portsmouthu z 5. září 1905, která vznikla pod patronátem amerického prezidenta Theodora Roosevelta. Ten byl sice za svou roli v dosažení míru odměněn Nobelovou cenou, ale tím, že v jednáních stranil Rusku, aby tím umenšil pozici Japonska v Tichomoří, zasel do vztahů mezi USA a Japonskem na desetiletí dopředu nedůvěru. V důsledku svého vítězství se Japonsko stalo světovou mocností a upevnilo kontrolu nad Mandžuskem a Koreou, kterou v roce 1910 anektovalo. Japonské vítězství bylo také vzpruhou pro asijské nacionalisty v kolonizovaných zemích od Indie až po Čínu, kteří je vnímali jako vítězství Východu nad Západem. V Rusku naopak byly vojenské neúspěchy jedním z faktorů, které přispěly k revoluci roku 1905. Na druhou stranu následná modernizace ruskou armádu posílila do první světové války. Právě první světovou válku ta rusko-japonská do značné míry předznamenala masivním využitím pokročilých zbraní, kulometů či námořních min na obou stranách, ale také obrovskými počty mrtvých.

Tento článek původně vyšel ve 3. čísle XXII. ročníku novin Chronicle.

Tagy
Tagy
22. ročník Pražského studentského summitu 141
Chronicle 38
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Odebírejte naše novinky