Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Aktuálně:

Přidejte se k nám! Hledáme vedoucí/ho PR a eventů.

Pohled za volební oponu: Podvody, manipulace, hoaxy a polarizace. Veřejná diskuze

Barbora Formelová Barbora Formelová / Ed. 9. 11. 2023
Pohled za volební oponu: Podvody, manipulace, hoaxy a polarizace. Veřejná diskuze

V posledních letech jsme svědky nové éry předvolebních dezinformací. Namísto očividných a snadno vyvratitelných hoaxů a lží přecházejí političtí i nepolitičtí aktéři k sofistikovanějším manipulacím. Využívají polarizujících témat a klesající důvěry společnosti ve státní instituce, média a dokonce i v informace samotné. Pomáhá jim v tom politická, ekonomická a sociální krize spojená s ruskou agresí proti Ukrajině, ale také sociální sítě a nové technologie využívající například umělou inteligenci.

Manipulační taktiky se objevily i v podzimních volbách na Slovensku a v Polsku. V České republice se musíme připravit na podobný vývoj a na to, že dezinformátoři budou chtít ovlivnit i volby do Evropského parlamentu v příštím roce. V AMO jsme proto 1. listopadu 2023 uspořádali veřejnou debatu věnovanou šíření dezinformačních narativů během předvolebních debat. 

Jejími hostkami byly Magda Jakubowska, viceprezidentka polského think-tanku Res Publica, Nikoleta Nemečkayová, analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), a Kristína Šefčíková, projektová manažerka Pražského institutu bezpečnostních studií (PSSI). Diskuzi moderoval Rikard Jozwiak, redaktor RFE/RL v Praze.

Magda Jakubowska vysvětlila, jaká byla hlavní témata polské předvolební debaty a jejich vliv na polarizaci společnosti. Zdůraznila zejména téma migrace a rovněž využívání státní televize TVP k šíření provládních narativů. Nikoleta Nemečkayová analyzovala rozdíly a společné rysy se slovenským předvolebním vývojem, přičemž vyzdvihla zejména ruský vliv na Slovensku. Zdůraznila také, že na Slovensku šíří proruské dezinformace i široká škála domácích aktérů. Především se jedná o politiky, jejichž narativy následně přebírají a amplifikují různé dezinformační weby. 

Kristína Šefčíková pak rozebrala roli sociálních sítí i motivy různých dezinformátorů. Publiku přiblížila pojem „monetizace strachu“, který odkazuje na finanční motivaci různých dezinformačních aktérů. Dezinformační obsah má virální potenciál, který svým tvůrcům generuje velké příjmy prostřednictvím dobrovolných příspěvků čtenářů a diváků, ale také zveřejňováním reklamy na dezinformačních portálech. Dezinformační aktéři jsou přitom často lidé ve finanční nouzi, jejichž motivací je vydělat peníze. Jejich tíživá životní situace je přitom mnohdy sbližuje s publikem, což jim usnadňuje cílení obsahu, protože chápou, jaká témata jsou pro jejich posluchačskou bublinu důležitá. 

Řečnice také připomněly situace, kdy byla k manipulaci s voliči na Slovensku i v Polsku použitá umělá inteligence. V obou případech se jednalo o nahrávky generované umělou inteligencí, které se vztahovaly k hlavním tématům příslušných voleb. Vystupující se shodly na tom, že skutečným cílem těchto dezinformací je vytvořit chaos v informačním prostoru, který podkopává důvěru obyvatelstva v informace jako takové. Důsledkem toho je nezájem lidí o svět kolem nich. Umělá inteligence hraje v tomto fenoménu významnou roli, protože dokáže obsah generovat rychleji, levněji a s obrovskou intenzitou. Jakubowská také zmínila roli Facebooku, respektive společnosti Meta, která dokázala takový falešný obsah vyhodnotit a do dvou dnů jej z polského internetového prostoru stáhnout. Jak však sama poznamenala, „jakmile se něco jednou dostane na internet, zůstane to tam navždy“.

V debatě byl také prostor pro dotazy z publika. Ty se týkaly například problematiky politické reklamy a její transparentnosti, předpisů Evropské unie v této souvislosti a jejich účinnosti, ale také možného nárůstu šíření dezinformací a dalších hybridních hrozeb po rozšíření EU. V neposlední řadě expertky odpovídaly na dotazy týkající se (ne)existence dat o objemu šířených dezinformací v jednotlivých zemích, stejně jako (ne)existence krátkodobých řešení v boji proti šíření dezinformací.

Financováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou pouze názory a stanoviska autora (autorů) a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za ně nemohou nést odpovědnost.

LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Odebírejte naše novinky: