Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Aktuálně:

Přidejte se k nám! Hledáme projektového administrátora / administrátorku!

Dokáže střední Evropa znovu věřit faktům? Veřejná diskuze

Barbora Formelová Barbora Formelová / Ed. 27. 9. 2023
Dokáže střední Evropa znovu věřit faktům? Veřejná diskuze

Krize posledních let, od migrace přes pandemii až po válku na Ukrajině, s sebou přinesly krizi důvěry Středoevropanů ve vládu, média, demokratické hodnoty a informace jako takové. Výsledkem jsou protivládní protesty, alarmující průzkumy veřejného mínění a přesvědčení části společnosti, že pravda není jen jedna.

Tuto erozi důvěry ještě prohlubují zahraniční i domácí aktéři, kteří zaplavují informační prostor polopravdami a bludy. Pomáhají jim v tom také sociální sítě, jejichž algoritmy tlačí nepravdivý a emotivní obsah do popředí. V takové záplavě dezinformací a manipulací se věcná komunikace státních institucí a nezávislých médií snadno ztrácí. I na to upozorňovali řečníci debaty “Dokáže střední Evropa znovu věřit faktům?”, kterou AMO uspořádalo 15. srpna 2023 v Havlíčkově Brodě v rámci programu Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského.

Diskuze, jejímiž hosty byli analytik AMO Pavel Havlíček, a Matej Kandrík, výkonný ředitel slovenského institutu ADAPT, porovnávala situaci v rámci EU, zejména na Slovensku a v České republice. Moderovala ji analytička AMO Nikoleta Nemečkayová.

Řečníci představili hlavní aktéry šíření dezinformací, kteří těží z nedůvěry lidí v instituce. Na Slovensku jsou to převážně etablované politické strany, jako je SMER-SD nebo Republika. Prostřednictvím politiků pak pronikají i do mainstreamových médií podobné narativy, jaké šíří Viktor Orbán nebo kremelský režim, a zaujímají silné místo ve veřejné diskusi. Naopak v českých veřejnoprávních a mainstreamových médiích, která Češi považují za primární zdroj informací, na šíření dezinformací není prostor. Dezinformace se pak nacházejí převážně v alternativních médiích, na okraji veřejného diskurzu, a šíří je antisystémoví aktéři, jakými jsou různé dezinformační weby a tzv. „dezinfluenceri”. V České republice je jich proto mnohem víc než na Slovensku, kde dezinformace šíří politici s přístupem do veřejnoprávních médií, a oslovují tak občany přímo.

Jedním z témat debaty byla otázka financování dezinformačních webů skrze inzerci a umísťování reklamy na nich. Na Slovensku například parlamentní strana Sme rodina inzerovala na webu, který později stát blokoval jako dezinformační. Tímto způsobem si tyto weby dokážou vydělat až milion korun měsíčně.

Dalším diskutovaným tématem byla ochrana novinářů a médií před zastrašováním a tzv. „hate speech“, stejně jako celkové zhrubnutí veřejného prostoru. Slovensko má zkušenost s fyzickými útoky na lékaře během pandemie, zastrašováním prezidentky Čaputové i vraždou novináře. Diskutující se shodli na tom, že řešením by neměl být nový zákon, ale spíše posílení morálního postoje společnosti a stanovení jasných hodnot, aby takové kroky nebyly akceptovány kvůli jejich silné nemorálnosti, a ne protizákonnosti. Jak dodal Pavel Havlíček, sice máme mnoho zákonů, ale chybí jejich vynutitelnost.

Dezinformace ovlivňují lidi ve všech generacích, pouze se projevují jiným způsobem. Zatímco u starších se jedná o antiamerikanismus, proruské postoje a nostalgii po starém režimu, mladí lidé prožívají celkovou skepsi a frustraci, která buď vede k „antiestablishmentu“ a radikalizaci, nebo k uzavření do svého vnitřního světa a ztrátě zájmu o vnější dění, vysvětlil Matej Kandrík. Přestože mladí lidé vyrůstají v digitální éře a jsou tak rezistentnější vůči dezinformacím, nemají dostatečnou mediální a digitální výchovu a dovednosti na to, aby byli schopni tato rizika správně hodnotit. Výsledkem této informační války je, že lidé nemají chuť a potřebu přijímat žádné zprávy, jsou znechucení a nechodí volit.

V boji proti těmto hrozbám v informačním prostoru hraje klíčovou úlohu strategická komunikace státu. Její efektivní využití může státu pomoci bránit se nejen během krizových situací, ale také v dobách klidu a stability. Společenské hodnoty jsou v této rovnováze důležitou součástí boje proti dezinformacím a formování směřování země, jak zdůraznil Matej Kandrík. Vzhledem k silnému hodnotovému základu a kulturnímu povědomí jsou země, jako je Estonsko nebo Polsko, odolnější vůči ruským dezinformacím. Pro Českou a Slovenskou republiku jde o důležité prvky strategie, jak znovu navrátit důvěru ve fakta, demokratické hodnoty a aktéry, kteří je prosazují. Jak zdůraznili oba řečníci, je nevyhnutné posílit naše společnosti v boji proti dezinformacím a zachovat tak stabilitu a důvěru i v turbulentních časech.

Financováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska však představují názory a stanoviska autorů a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Evropské komise. Evropská unie ani Evropská komise za ně nemohou nést odpovědnost.

Tagy
Tagy
dezinformace 6
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Odebírejte naše novinky: