Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Podmíněný český souhlas s polským Trojmořím

Michal Lebduška Michal Lebduška / Ed. 26. 2. 2021
Podmíněný český souhlas s polským Trojmořím
foto JACEK DYLAG/UNSPLASH

Iniciativa Trojmoří je vlajkovou lodí zahraniční politiky současné polské vlády a s ní spojeného prezidenta Andrzeje Dudy. Ačkoliv se k ní přidalo celkem dvanáct členských států Evropské unie od Estonska po Bulharsko a jejím hybatelem bylo vedle Polska především Chorvatsko, jedná se primárně o polský projekt. Ten na první pohled evokuje návaznost na takzvané Mezimoří, které mělo v meziválečném období pod vedením Varšavy sdružovat státy mezi Německem a Ruskem.

Počátek Iniciativy Trojmoří sahá do roku 2015, kdy se polské vlády ujala strana Právo a spravedlnost (PiS), přičemž první summit se konal o rok později v chorvatském Dubrovníku. Přestože polský prezident Andrzej Duda (pro nějž jde o nejviditelnější samostatnou aktivitu na poli zahraniční politiky) měl zjevně výrazně vyšší ambice, jediným hmatatelným výstupem Trojmoří prozatím zůstává založení fondu, které bylo oznámeno na summitu v Bukurešti v roce 2018.

Deklarovaným cílem tohoto fondu, který by měl ze začátku disponovat částkou až pět miliard eur, je financování projektů z oblasti dopravy, energetiky a digitální infrastruktury. Ty mají přispět k vyrovnání rozdílů mezi novými a starými členskými zeměmi EU a zároveň vytvořit chybějící spojení na ose sever-jih, do které se podle polské prezidentské kanceláře na rozdíl od osy západ-východ neinvestovaly dostatečné prostředky. Pokud to ale iniciátoři myslí s velkými investicemi vážně, musejí se mnohem více snažit při hledání financí. Podle odhadů z období vytváření fondu je totiž na vybudování chybějící infrastruktury v regionu potřeba najít do roku 2030 až 600 miliard eur.

V Česku zůstává Trojmoří, jehož název odkazuje na prostor mezi Baltem, Jadranem a Černým mořem, spíše neznámé a na okraji pozornosti. Výmluvnou ilustrací českého přístupu k této iniciativě je oficiální fotografie ze summitu ve Varšavě v roce 2017, kterého se zúčastnil i americký prezident Donald Trump. Vedle něj stojí na fotografii deset prezidentů včetně Andrzeje Dudy, Andreje Kisky a Jánose Ádera, zatímco Českou republiku na ní reprezentuje tehdejší předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Česko tak bylo spolu s Rakouskem jedinou zemí Trojmoří, jež na tento summit nevyslala hlavu státu.

Článek byl podpořen z prostředků Česko-polského fóra Ministerstva zahraničních věcí ČR.

 

Celý článek čtětě pod odkazem níže:

 

 

 

 

 

 

Původní vydání: PODMÍNĚNÝ ČESKÝ SOUHLAS S POLSKÝM TROJMOŘÍM

Přejít
Tagy
Tagy
Polsko 752
Visegrádská skupina 474
Česká republika 2517
česká zahraniční politika 1089
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Odebírejte naše novinky: