Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Dobrá i špatná zpráva z Varšavy

Michal Lebduška Michal Lebduška / Ed. 30. 10. 2020
Dobrá i špatná zpráva z Varšavy
foto RYOJI IWATA/UNSPLASH

Polská veřejnoprávní televize nesplňuje základní standardy a okatě nadržuje vládní moci. Přesto situace nad Vislou není tak zlá, jak by se mohlo zdát. Opozičně laděná soukromá média jsou poměrně silná, takže zatím nehrozí, že by se Polsko vydalo maďarskou cestou.

Jedním z vůbec prvních kroků polské vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) po vyhraných volbách na podzim 2015 byla novelizace mediálního zákona. Především veřejnoprávní televize TVP (Telewizja Polska) se tím de facto proměnila v jednostranně propagandistickou „TVPiS“. Smysl oné novely z prosince 2015 spočíval ve změně systému jmenování managementu veřejnoprávních médií. Zatímco dříve se konala otevřená soutěž, ve které vedení vybírala dozorčí rada daného média, po schválení zmíněné legislativní úpravy výběr přešel na ministra pro státní aktiva a ještě později na nově vzniklou Radu národních médií. V ní sice zasedají dva členové, které prezident vybírá z nominantů opozice, ale protože další tři členy volí Sejm, je v současnosti rada zcela pod kontrolou strany Právo a spravedlnost.

Vedle toho také došlo k velké obměně reportérů, které postupně nahradili lidé blízcí současné vládě. Jen v březnu 2016 tak například bylo propuštěno šest novinářů, protože nechtěli akceptovat rozhodnutí, že televize nebude informovat o demonstraci občanské iniciativy Výbor na ochranu demokracie (KOD), na které se ve Varšavě shromáždily desítky tisíc lidí.

 Návrat na místo činu

Hlavní tváří veřejnoprávní TVP ovládané PiS se stal její ředitel Jacek Kurski, jenž řídí televizi s malou přestávkou od ledna 2016. Jedná se o člověka dlouhodobě spojeného s polskou pravicí, byť za dobu svého politického angažmá vystřídal několik politických stran včetně populistické Ligy polských rodin, která byla v letech 2005–2007 v koaliční vládě s PiS. Právě Kurski jako první před prezidentskými volbami v roce 2005, v nichž Lech Kaczyński porazil Donalda Tuska, vytáhl proslulé téma Tuskova „dědy z Wehrmachtu“ (podle Kurského se Józef Tusk do Wehrmachtu dobrovolně přihlásil, což nebyla pravda), jež ovládlo kampaň a mělo pomoci Kaczyńskému ve výhře. Není proto náhoda, že se Kurskému přezdívá Kaczyńského bulteriér. Jistým paradoxem přitom je, že Kurského bratr Jarosław dlouhodobě působí jako zástupce šéfredaktora slavného opozičního deníku Gazeta Wyborcza.

Osobnost Kurského je také do značné míry symbolem toho, že současný prezident Andrzej Duda není samostatným politickým hráčem, který si dokáže prosadit svou vizi. Už delší dobu panuje mezi Dudou a Kurským konflikt. Prezident požadoval odvolání šéfa TVP, protože se mu prý televize vysmívala a nebránila jeho ženu před různými útoky. Pád Kurského byl Dudovou podmínkou pro podepsání kontroverzního zákona, na základě kterého měla televize dostat téměř dvě miliardy złotých (necelých 12 miliard Kč) jako kompenzaci za nezaplacené koncesionářské poplatky. Opozice přitom navrhovala, aby tyto peníze putovaly na léčení onkologických onemocnění, čehož pak v kampani před prezidentskými volbami náležitě využila.

Ačkoliv k odvolání Kurského skutečně letos v březnu došlo a prezident zmíněný zákon podepsal, už po pár dnech se Kurski do televize vrátil jako poradce vedení. V květnu se pak stal členem představenstva a v červenci po prezidentských volbách byl opět jmenován ředitelem, čímž předseda PiS a neformální vládce země Jarosław Kaczyński zcela ponížil znovuzvoleného prezidenta Dudu. Vzájemné spory Kurského s prezidentem se ovšem během zmíněných voleb ve vysílání neprojevily, protože v životním zájmu celého vládnoucího tábora bylo Dudovo vítězství.

 Severokorejský styl

Právě v kampani před prezidentskými volbami, ve kterých Andrzej Duda vyhrál jen těsnou většinou, se názorně ukázalo, jak „veřejnoprávní“ televize funguje. Podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) TVP ovlivnila výsledek voleb ve prospěch kandidáta PiS. Vedle toho, že televize zcela jednoznačně agitovala za Dudu a vedla velmi ostrou kampaň proti opozici, OBSE též konstatovala, že některé reportáže měly značně xenofobní a antisemitské vyznění. Podle monitoringu polských zpravodajských relací provedeného v týdnu před prvním kolem voleb bylo předvolební kampani v hlavním zpravodajství TVP věnováno 82 procent času, přičemž 64 procent materiálů se týkalo Andrzeje Dudy, jenž byl kromě jednoho neutrálního příspěvku vykreslován vždy pozitivně. Naopak Dudův hlavní protikandidát Rafał Trzaskowski měl v TVP méně času a všechny zprávy o něm vyznívaly negativně.

Vrcholem všeho byla více než čtyřminutová „reportáž“ z kampaně odvysílaná ve hlavní zpravodajské relaci jen čtyři dny před volbami, ve které byly za doprovodu patetické hudby zobrazeny jásající davy na setkáních s Andrzejem Dudou. Dále se v ní objevil malý chlapec děkující prezidentovi za finanční příspěvek na děti či důchodkyně mluvící o tom, že za vlády PiS má co jíst. Není divu, že se po odvysílání tohoto materiálu objevila řada hlasů porovnávajících TVP se severokorejskou propagandou.

Silně tendenční byla i debata všech kandidátů před prvním kolem, ve které se moderátor ptal na věci z Dudova programu a kandidáti odpovídali na ožehavé otázky týkající se přijímání uprchlíků, výuky náboženství ve školách či zavedení stejnopohlavních manželství. I kvůli odporu proti neobjektivnímu zpravodajství a podobě první debaty se proto před druhým kolem voleb v rozporu se zákonem další debata neodehrála a oba kandidáti vystupovali samostatně, což ale zřejmě spíše poškodilo opozičního kandidáta Trzaskowského.

 Mediální žumpa

Ostré útoky na opozici a manipulace ale pochopitelně neskončily s prezidentskými volbami. Například v době uzávěrky tohoto textu se TVP vyžívala v útocích na bývalého prezidentského kandidáta a primátora Varšavy Trzaskowského. Dělo se tak v souvislosti s havárií potrubí přivádějícího odpadní vody z hlavního města do čističky Czajka, kvůli čemuž docházelo ke znečištění Visly. Televize se tím snažila v zárodku zdiskreditovat nově vznikající hnutí, které zakládá právě Rafał Trzaskowski (je zároveň místopředsedou Občanské platformy).

TVP přitom například zveřejnila fotografii z místa, kde se řeka Narew vlévá do Visly. Ta má na snímku výrazně hnědou barvu, která prý měla být podle televize způsobena havárií. Jak se ale brzy ukázalo, jednalo se o pět let starou fotku a zcela přirozený jev způsobený pylem a jílem ve vodě. K podobné havárii a manipulaci mimochodem došlo už v roce 2019, kdy TVP ukazovala satelitní snímek ústí Visly do Baltského moře, na němž měly být vidět splašky z Varšavy. Šlo přitom o vodu z tehdejší povodňové vlny.

Po roce 2015 také TVP velmi aktivně útočila na loni v lednu zavražděného primátora Gdaňsku Pawła Adamowicze, čímž měla podle Adamowiczowy ženy přispět k jeho smrti (vrah, jenž bodl primátora na pódiu při slavnostní akci, podle některých svědectví během svého předchozího věznění TVP sledoval). Nechvalně proslulé jsou také informační pruhy v TVP, které podle loňské analýzy Rady polského jazyka při Polské akademii věd v letech 2016–2017 ze 75 procent neplnily zpravodajskou funkci a velmi často útočily na opozici. Diváci se na těchto informačních páscích v analyzovaném období mohli dočíst takové perly jako „Zoufalý útok zkompromitované Platformy“, „Totální opozice a Německo chtějí potrestat Polsko“ nebo „V Berlíně panuje spokojenost s volbou Tuska“. Jediné, co nyní lehce rozbíjí monopol PiS v TVP, je osoba opozičního předsedy Senátu Tomasze Grodzkého, jehož projevy televize chtě nechtě musí pouštět do vysílání.

 Konec legendy

Velkou pozornost vyvolává rovněž situace kolem třetího programu Polského rozhlasu (Polskie Radio) známého jednoduše jako Trójka (Trojka), jež se stal určitým symbolem toho, jak vláda PiS nakládá s médii. Trójka byla totiž dlouhodobě – dokonce už za časů komunismu, kdy například ve velkém rozsahu vysílala západní hudbu – fenoménem známým pro své kvalitní vysílání vyhledávané polskými intelektuály.

Letos v květnu se ale ukázalo, že se v hitparádě Trójki dostala na první místo píseň Tvá bolest je lepší než má (Twój ból jest lepszy niż mój) zpěváka Kazika Staszewského, která kriticky narážela na fakt, že předseda PiS Jarosław Kaczyński 10. dubna na výročí letecké katastrofy ve Smolensku navštívil varšavský hřbitov s pomníkem neštěstí, zatímco pro všechny „běžné smrtelníky“ byly hřbitovy v tuto dobu kvůli pandemii covid-19 zavřené. Píseň rychle zmizela z internetových stránek Trójki a následně vedení rozhlasu celou hitparádu anulovalo, protože prý došlo k manipulaci při sčítání hlasů. Na protest proti tomu z rozhlasu odešla celá řada známých tváří třetího programu, které si založily nové rádio, a legendární stanice se fakticky rozpadla. Není tedy divu, že Trójka v současnosti zažívá vůbec nejnižší úroveň poslechovosti v celé historii měření.

 Polsko není Maďarsko

Vzhledem k tomu, jak nyní vypadají polská veřejnoprávní média, je klíčovou otázkou, jaký mají vliv na Poláky. V tomto směru je současná situace v Polsku lepší, než by se na první pohled mohlo zdát. Soukromá a opoziční média totiž mají celkově větší dosah než ta státní či ta podporovaná vládnoucí stranou. V případě televize sice v poslední době skutečně je nejsledovanější zpravodajskou relací ta v TVP, ale jen těsně za ní se nachází opozičně orientovaná TVN a relativně velký dosah má i soukromý Polsat. Mezi rádii je zase nejposlouchanější soukromá stanice RMF FM a z deníků se nejvíce čtou bulvární noviny Fakt a Super Express, za nimiž následuje již zmíněná Gazeta Wyborcza. Významnou roli hrají i soukromé zpravodajské portály onet.plinteria.pl a Wirtualna Polska, které na jednu stranu nejsou tak ostře opoziční jako televize TVN či Gazeta Wyborcza, ale rozhodně nejsou provládní a PiS velmi často kritizují.

Právě bulvární Fakt se při letošních prezidentských volbách dostal do konfliktu s Andrzejem Dudou, protože před jejich druhým kolem publikoval sérii článků na téma jarní prezidentské milosti pro člověka odsouzeného za sexuální zneužívání dcery. V reakci na to si Duda naprosto absurdně stěžoval, že skrze Fakt patřící do skupiny Axel Springer Německo zasahuje do polských voleb. I proto PiS již poněkolikáté otevřelo téma „repolonizace“ a „dekoncentrace“ polských médií, což by mohlo vést k marginalizaci vládě nepříznivých titulů. Tato snaha ale nemá příliš mnoho šancí na úspěch mimo jiné kvůli tomu, že se proti ní velmi rychle a ostře vyjádřila velvyslankyně USA Georgette Mosbacher. Američanům totiž vadí především to, že jedním z hlavních cílů v hledáčku PiS je největší privátní televize TVN, která patří americké společnosti Discovery, a Spojené státy pochopitelně mají zájem na ochraně svých investic v Polsku.

Situace nevypadá tak špatně ani vzhledem k průzkumům veřejného mínění. Podle nich považují Poláci zpravodajství TVP za nejméně seriózní a důvěryhodné ze všech velkých stanic, s čímž se ztotožňuje dokonce i řada voličů vládnoucí pravice. TVP navíc podle měření sledovanosti výrazně ztrácí na úkor soukromých televizí ve skupině diváků od 16 do 49 let, a má tak vliv hlavně na starší generace Poláků. I přesto, že si PiS bezprecedentně podmanilo všechna veřejnoprávní média (ale i část soukromých, která financuje z reklam státních společností), je ale polská mediální scéna poměrně pestrá.

Ačkoliv se Právo a spravedlnost dlouhodobě snaží na opoziční a kritická soukromá média útočit, nezdá se, že by přinejmenším v nejbližší době nad Vislou hrozilo opakování maďarského scénáře, kde jsou vládě kritická média zcela marginalizována. PiS není a nikdy nebude v polské politice tak dominantním hráčem jako Fidesz v Maďarsku a polská opozice je mnohem silnější než maďarská, o čemž ostatně svědčí i velmi těsný výsledek prezidentských voleb. Formálně veřejnoprávní média řízená PiS tak zatím především přispívají k další polarizaci již tak dramaticky rozdělené polské společnosti.

Článek byl podpořen z prostředků Česko-polského fóra Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Původní vydání: Dobrá i špatná zpráva z Varšavy

Přejít
Tagy
Tagy
Polsko 769
mediální výchova 90
propaganda 223
vzdělávání 390
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Odebírejte naše novinky: