Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Vztahy EU – Rusko po summitu: ‚business as usual‘

Lukáš Tichý / Ed. 15. 2. 2016

Jak v několika posledních týdnech informovaly články předních evropských a ruských deníků, nabraly vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem směr vzájemného sbližování. Důkazem postupného posilování spolupráce byl nedávný summit EU-Rusko, který se uskutečnil na přelomu května a června v jihoruském městě Rostov na Donu a který byl ve znamení modernizace a porozumění.

Přestože evropští představitelé zůstávají obezřetní, neboť rozdíly na obou stranách stále přetrvávají, je možné summit EU-Rusko chápat jako předzvěst pozitivní éry ve vztazích mezi Bruselem a Moskvou. Nicméně spíše než resetování vztahů mezi EU a Ruskem, je potřeba pokračovat v dalším prohlubování vzájemné spolupráce.

Změna zahraniční politiky Ruska vůči Evropské unie

Není bez zajímavosti, že již začátkem května signalizoval Kreml vůči Evropské unii přátelskou zahraniční politiku v podobě nového dokumentu s názvem Program pro efektivní využívání zahraniční politiky v dlouhodobém rozvoji Ruska. Dokument, napsaný v únoru roku 2010 jménem ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova prezidentovi Dmitriji Medveděvovi, byl zveřejněn 10. května na webových stránkách ruského vydání magazínu Newsweek. Klíčovými slovy dokumentu jsou „inovace“ a „modernizace“ ekonomiky Ruska.

Oproti předchozím zahraničněpolitickým strategiím Ruska, je z nového dokumentu patrná spíše defenzivní, než ofenzivní pozice zahraničí politiky. Stejně tak je možné z jeho obsahu vypozorovat určité zmírnění agresivní rétoriky Ruska vůči Západu, která dominovala druhému prezidentskému období Vladimira Putina. Naopak podle nového dokumentu je snahou Moskvy vést více pragmatickou zahraniční politiku, která bude ve znamení tzv. „business as usual“ a založena na bližších vztazích se Západem.

Podle Dmitrije Trenina je možné za tímto částečným obratem v zahraničí politice Ruska, který ovšem nelze výrazně přeceňovat, vidět několik důvodů. Za prvé Rusku je jasné, že pouze surovinové zdroje a existence jaderných zbraní, které vlastní, jsou nedostačující a nezajistí jí „velikost“ z dob Sovětského svazu, ani vedoucí roli ve světě. Za druhé Rusko oslabilo svoji pozici jednoho z globálních hráčů, tím, že ztrácí krok s ostatními zeměmi v průmyslové, technologické a vědecké vybavenosti. S tím za třetí souvisí potřeba Ruska transformovat vlastní ekonomiku, která byla silně zasažena globální finanční krizí. V neposlední řadě si Rusko dobře uvědomuje, že této modernizace není schopno dosáhnout samostatně, ale prostřednictvím západních investic a posílením obchodních vztahů s USA a zejména Evropskou unií.

K dosažení tohoto cíle zmiňuje v preambuli Programu pro efektivní využívání zahraniční politiky v dlouhodobém rozvoji Ruska Sergej Lavrov vytvoření „aliance pro modernizaci“ se zeměmi Evropské unie, které by mělo pomoct „vyvést ruskou ekonomiku“, založenou převážně na příjmech z prodeje nerostných surovin, „z finanční krize“. Dokument tak uvádí, že Rusko má budovat lepší vztahy s Evropskou unií za účelem inovace svoji ekonomiky.

Rusko si od spolupráce s Evropskou unií slibuje finanční výhody a pomoc při přenosu tzv. high-tech průmyslu na své území. Zároveň vytvářením společných podniků a podporou outsourcingu by mělo dojít k rozvoji spolupráce při formování panevropské sítě ekonomické a technologické kooperace. V této souvislosti vidí dokument prioritou pro Rusko posilování spolupráce s Německem, Francií, Itálií a Španělskem, jako hlavními strategickými partnery v Evropské unii.

V případě Německa je jako jedna z priorit vzájemných vztahů uvedeno dokončení plynovodu Nord Stream, ve vztazích s Francii dokument zdůrazňuje spolupráci mezi ruským gigantem Gazprom a francouzskou společností Electricite de France. V Itálii má Rusko zájem přilákat tamní firmy, aby inovovaly a modernizovaly ruská letiště, železnice a přístavy. V Programu jsou zmíněny také další země EU, například Bulharsko, Česká republika, kde je zdůrazněna spolupráce v oblasti farmacie, Kypr, Nizozemí, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovenské a Slovinsko atd.

Naopak text nezmiňuje Velkou Británii, jednoho z nejdůležitějších investičních parterů v Evropě a Polsko, které je největší zemí EU sousedící s Ruskem. Dokument v době napsání tak zcela zřejmě odrážel stav zhoršení vztahů Ruska k těmto zemím. V případě Velké Británie byla od roku 2006 jablkem sváru vražda otrávením ruského disidenta Alexandra Litviněnka v Londýně. S nedávným nástupem nové konservativní vlády Davida Camerona v Británii lze ovšem očekávat postupné zlepšení vztahů s Ruskem. Pozitivní změna nastala již předtím ve vztazích mezi Ruskem a Polskem.

U Pobaltských států dokument navrhuje expanzi Ruska v energetickém sektoru Estonska, Litvy a Lotyška a posílení své ekonomické přítomnosti v těchto zemích. Dále dokument za jednu z priorit uvádí zvýšení přítomnosti ruských investic v Bělorusku a na Ukrajině. V případě Běloruska je za strategickou výhodu zmíněno získání souhlasu představitelů Běloruska s převzetím podílu v běloruských ropných rafineriích ze strany ruských ropných společností. U Ukrajiny dokument vyjmenovává zejména zlepšení ekonomické spolupráce, rozšíření spolupráce v otázce jaderné energie a získání podílu v ukrajinském systému tranzitu zemního plynu.

Program pro efektivní využívání zahraniční politiky v dlouhodobém rozvoji Ruska dále jako jednu z hlavních priorit zdůrazňuje dosažení vzájemně výhodné dohody s Evropskou unií o tzv. Partnerství pro modernizaci, které má mimo jiné posílit ekonomickou spolupráci, zvýšit obchod, integrovat trhy atd. Představy obou stran na modernizaci a obsah dohody o Partnerství se ovšem prozatím liší.

Summit EU-Rusko v Rostově na Donu

O Partnerství pro modernizaci, které by mělo zajistit více investic v Rusku ze strany evropských podniku, začaly obě strany hovořit již na summitu ve Stockholmu v listopadu 2009. Podle EU by modernizace Ruska neměla být omezena jen na technologické zlepšení. Modernizace by se měla rozšířit také do ruské politické sféry, byrokracie, managementu a na celou ruskou společnost, čímž by byla blíže evropským standardům. Evropská komise proto navrhla, aby Rusko reformovalo svůj právní systém, zajistilo rule of law, omezilo korupci, zlepšilo investiční klima atd. Komise zdůraznila, že modernizace není možná bez demokratizace země.

V reakci na evropský návrh modernizace poslalo Rusko začátkem dubna roku 2010 Evropské komisi vlastní vizi. Memorandum na klíčové oblasti Partnerství pro modernizaci obsahuje seznam hlavních projektů, ve kterých by Ruská federace měla s Evropskou unií spolupracovat. Většina témat zmíněných v Memorandu jasně signalizují odhodlání Ruska budovat s Evropskou unií pouze vztahy ekonomického charakteru a nespojovat je s otázkou lidských práv či demokracie. Moskva tím dává jasně najevo, že spolupráce založená na evropských hodnotách, které by mělo Rusko jednostranně přijímat, je pro ni v současnosti nepřijatelná.

Partnerství pro modernizaci se stalo také jedním z hlavních témat dvacátého pátého summitu EU-Rusko, konaného v Rostově na Donu od 31. května do 1. června. Nicméně místo konkrétního plánu, který Evropská unie ještě nestačila odsouhlasit, bylo na summitu zatím přijato jen společné prohlášení o zahájení Partnerství pro modernizaci, které bude sloužit jako flexibilní rámec pro podporu reforem, usnadňující růst a zvyšující soutěživost.

Další důležitou otázkou, projednávanou během summitu, bylo zavedení bezvízové povinnosti pro občany Ruské federace, kde se ovšem nepodařilo dosáhnout konkrétního řešení. Pro Moskvu představuje zrušení víz klíčové téma v procesu posilování vzájemných vztahů s Evropskou unií. Například ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov již dříve několikráte prohlásil, že ruská strana je připravena zrušit víza pro členské státy EU „třeba zítra“. Zároveň Lavrov upozornil, že vízová povinnost brání lepší obchodní a ekonomické spolupráci.

EU nicméně odmítá odsouhlasit časový rámec pro vyřešení záležitosti a během summitu nestanovila přesné datum zavedení bezvízového styku s Ruskem. Evropská unie od Ruska požaduje, aby nejprve zavedlo biometrické prvky do cestovních pasů, zlepšilo kontrolu nad hranicemi se svými sousedy a uzavřelo s EU dohodu o vracení nelegálních přistěhovalců. Řada členských států na vízech pro Rusko trvá z obavy, že Moskva nebude schopna chránit vlastní hranice a tím i evropský prostor před nelegálními imigranty. Tyto výhrady se snažil Dmitrij Medveděv zmírnit a na závěr summitu předal Evropské unii návrh dohody na rušení víz, ve které upozorňuje na pokrok v připravenosti Ruska.

Rozdílné názory obou stran zůstaly tradičně v otázce demokracie a dodržování lidských práv, kde EU během summitu apelovala na Rusko, aby zlepšilo ochranu lidských práv v zemi. Naopak ruský prezident Medveděv ujistil EU o odhodlání Ruska vstoupit do Světové obchodní organizace (WTO) samostatně, nikoliv společně s Běloruskem a Kazachstánem v rámci tzv. celní unie. Medveděv také uvedl, že Rusko bude zvažovat návrat do rámce Energetické charty, kterou Rusko definitivně opustilo na podzim minulého roku, za předpokladu, že dojde k modifikaci a zavedení rovných práv pro producentské, tranzitní a spotřebitelské země.

Nový bezpečnostní výbor EU-Rusko

Posilování vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem pokračovalo i týden po skončení summitu. Během setkání německé kancléřky Merkelové a ruského prezidenta Medveděva na německém zámku Meseburg, představili oba státníci pěti bodový plán nového bezpečnostního výboru EU-Rusko. Rusko-německé memorandum navrhuje vytvoření politického a bezpečnostního orgánu, vedeného vysokou představitelkou EU pro zahraniční věci Catherine Ashton a ruským ministrem zahraničních věcí Lavrovem, jako fórum pro výměnu informací a názorů na současné otázky mezinárodní politiky a bezpečnosti. Tím by došlo k přenesení bezpečnostní spolupráce mezi EU a Ruskem z úrovně ambasadorů na úroveň ministerskou, kde by se Catherine Ashton setkávala s Lavrovem nejméně třikrát za rok.
Bezpečnostní výbor EU-Rusko má vypracovat „pravidla pro společné vojenské a civilní operace“ a „vytvořit doporučení“ na „různé konfliktní a krizové situace, jejichž řešením EU a Rusko přispívají v rámci příslušných mezinárodních formátů“. Memorandum dále navrhuje užší spolupráci mezi EU a Ruskem, vedoucí ke „společné regulaci krizí“ a „řešení zamrzlých konfliktů“, zejména v odtrženém regionu Moldavska Podněsteří, který představuje pro Evropskou unii dlouhodobý problém. Rusko-německý plán přivítala s povděkem zejména moldavská vláda, podle které se tím otvírá možnost slibné perspektivy Podněsteří.

Přestože se představitelé Evropské unie teprve začínají seznamovat s plánem na vytvoření nového bezpečnostního výboru EU-Rusko, první reakce evropských diplomatů na ochotu Ruska spolupracovat s EU při řešení konfliktů, jsou vesměs velmi pozitivní. Na druhou stranou
zůstávají evropští diplomaté obezřetní. Rusko tak bude muset nejprve rozehnat obavy členských států Evropské unie, že skutečným ruským cílem není pomocí nového výboru pouze oslabit působení NATO.

O to se pokusil ruský prezident Medveděv již během summitu EU-Rusko v Rostově na Donu, když prohlásil, že iniciativa nemá „erodovat“ pozici NATO v Evropě. Medveděv dále zdůraznil, že v bezpečnostní spolupráci s Evropskou unií chce jít dál „za rámec Korfu“, kde se v červnu roku 2009 dohodly Moskva a NATO na obnovení vojenské spolupráce v rámci Rady NATO-Rusko a resetovaly tak vzájemné vztahy. Ve vztazích mezi EU a Ruskem tak lze zcela evidentně zaznamenat daleko větší dynamiku a intenzitu, než ve vztazích mezi Ruskem a NATO.

Původní vydání: Vztahy EU – Rusko po summitu: ‚business as usual‘

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 2848
Evropská unie 1789
Rusko 965
mezinárodní bezpečnost 1049
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Reklama
Reklama
Reklama