Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Vzniká nový soud pro zločiny v Kosovu

Tomáš Jungwirth Tomáš Jungwirth / Ed. 5. 6. 2016
Vzniká nový soud pro zločiny v Kosovu
foto KEYSTONE Carla del Ponte, hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii

Po Mezinárodním trestním tribunálu pro bývalou Jugoslávii by měl letos v Haagu začít působit další zvláštní soud. Zabývat se má zločiny páchanými Kosovskou osvobozeneckou armádou během války v letech 1998–1999. Zda konečně dokáže rozkrýt případy obchodování s orgány zavražděných zajatců, však zůstává nejasné.

Koncem roku 2010 předložil švýcarský diplomat a právník Dick Marty Radě Evropy zprávu shrnující závěry jeho vyšetřování zločinů napáchaných Kosovskou osvobozeneckou armádou (KLA) během kosovsko-srbské války. Celou řadu mezinárodních aktérů tím zaskočil.

Necelé tři roky po vyhlášení nezávislosti Kosova, které nahlas podporovaly především Spojené státy, ale i většina států Evropské unie, byli nejvyšší představitelé mladého státu včetně premiéra Hashima Thaçiho veřejně nařčeni z organizovaného obchodu s drogami, zbraněmi a v neposlední řadě s orgány zavražděných srbských zajatců a politických odpůrců.

Zpráva byla kosovskými i albánskými autoritami záhy odmítnuta jakožto „nepodložená a rasistická“, avšak závažnost uvedených obvinění volala po rozsáhlejším vyšetřování.

Pokus Carly Del Ponteové

Dick Marty nebyl první, kdo přišel s šokujícími odhaleními o odebírání orgánů zajatcům KLA. Indicie o těchto činech získala již hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Carla del Ponteová. Během šetření v Kosovu a Albánii však její vyšetřovatelé narazili na hradbu mlčení. Nenašla se těla údajných obětí ani žádní svědci zločinů. Tribunál proto případ nikdy oficiálně neotevřel.

Svou roli v tom nepochybně mohly hrát i různé politické tlaky ze strany Západu, v jehož zájmu byla stabilita kosovských vládních struktur.

Carla del Ponteová soud ve zlém opustila v roce 2007 a když své působení vylíčila o rok později v autobiografické knize, bylo již Kosovo formálně nezávislou zemí.

Přímé důkazy se neobjevily ani v Martyho zprávě, za což si zpravodaj vysloužil tvrdou kritiku od představitelů Mise EU k prosazování práva v Kosovu (EULEX) i členů Evropského parlamentu. Situace se však dále vyostřila v souvislosti s úniky tajných dokumentů, které mj. potvrzovaly, že OSN věděla o podezření z obchodování s lidskými orgány organizovaném KLA už v roce 2003.

EULEX proto nakonec za souhlasu všech členů EU v roce 2011 zřídila zvláštní vyšetřovací jednotku. Ta během tříletého působení získala důkazy o zločinech proti lidskosti páchaných vysokými představiteli KLA, došla však také k závěru, že pakliže skutečně docházelo k obchodu s orgány zajatců, šlo pouze o jednotky případů.

Zvláštní soudní instituce s otazníky

Vzhledem k problémům a skandálům dlouhodobě provázejícím misi EULEX a obavám, že přinejmenším část zmiňovaných zločinů by z časových důvodů nemohla spadat pod jurisdikci Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, bylo rozhodnuto o vytvoření samostatného tělesa.

Tento hybridní soud – celým jménem Kosovská relokovaná zvláštní soudní instituce – má sídlit v nizozemském Haagu a má se soustředit pouze na vyšetřování závažných zločinů spáchaných nebo započatých na území Kosova mezi 1. lednem 1998 a 31. prosincem 2000.

Kosovský parlament vyslovil po nátlaku EU a USA se vznikem nového soudu souhlas v srpnu loňského roku. Krátce poté uzavřel se Srbskem klíčovou dohodu, zaručující zvláštní práva srbské menšině žijící v severních oblastech Kosova a otevírající cestu k normalizaci vzájemných vztahů těchto zemí.

Následovala odezva v podobě rozsáhlých a místy násilných protivládních protestů, trvajících prakticky dodnes. Hashim Thaçi, jeden z potenciálně obviněných bývalých představitelů KLA, je navíc dodnes kosovským ministrem zahraničí.

Kolem fungování nového soudu včetně podpory, se kterou mohou vyšetřovatelé počítat ze strany kosovských představitelů, proto panuje celá řada otázek. Pakliže se ani tentokrát nepodaří získat nezbytné přímé důkazy o obchodování s orgány zavražděných zajatců, bude to znamenat konec marných snah o osvětlení jednoho z nejpodivnějších případů válečných zločinů napáchaných během jugoslávských válek.

Jisté ale je, že řada kosovsko-albánských politiků i značná část tamní veřejnosti by si nic nepřála více.

Článek vyšel v tabletovém týdeníku Dotyk.

Původní vydání: Vzniká nový soud pro zločiny v Kosovu

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 2929
Západní Balkán 51
mezinárodní bezpečnost 1079
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz