Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Aktuálně:

Pracovní nabídka: Hledáme do týmu provozního & finančního manažera / manažerku

Volby v Íránu

Emil Souleimanov / Ed. 22. 2. 2016

Vnitropolitická krize v Íránu se ještě více prohloubila, když ve středu 21. ledna několik vysoce postavených členů vlády podalo demisi. Toto prohlášení padlo den poté, co bylo oznámeno, že kolem 200 kandidátů z řad proreformních politiků se bude moci zúčastnit parlamentních voleb, které se mají konat 20.února.

Připomeňme si, že číslo proreformních politiků, kterým Rada dohlížitelů (mající podle ústavy dohlížet nad přísným udržováním islámského charakteru země), znemožnila účast ve volbách, tvoří více než 3000 lidí. Údajným důvodem pro jejich diskvalifikaci byla „nedostatečná oddanost principům islámu a islámské státnosti“. Zdá se však, že skutečné důvody byly poněkud prozaičtější.

V parlamentních volbách z roku 2000 totiž reformátoři poprvé v dějinách islámské republiky dosáhli ohromujícího vítězství nad konzervativci, když získali více než dvě třetiny křesel. V návaznosti na přesvědčivou výhru dalšího reformátora – Mohammeda Chátamího – v prezidentských volbách roku 1997 a následně roku 2001, absolutní moc duchovních byla zpochybněna. Od této doby je politická scéna této středovýchodní země fakticky rozdělena na dva znepřátelené tábory: většinové, ale nejednotné reformátory snažící se prosadit pokrokové zákony a omezit moc mulláhů, a menšinové, leč stále ještě mocné konzervativce, kteří jim se střídavým úspěchem hází klacky pod nohy.

Znemožnění účasti řady předních proreformních politiků v nadcházejících volbách by zřejmě povedlo k menší volební účasti předně ve městech a mezi mladší částí voličstva, tradičně tíhnoucího k reformátorům. To by pak  zvýšilo proporcionální podíl skalních příznivců konzervativců, jejichž počet ovšem nepřevyšuje 15% voličstva.  Nutno zmínit, že v zemi má 60% obyvatelstva míň než 25 roků, přičemž podle ústavy hlasovací právo mají i 16letí – i v tom spočívalo dosud tajemství úspěchu reformátorů. Dalším faktorem je široká nespokojenost íránských občanů s Chátamího administrací a proreformními zákonodárci, kterým se i vzhledem k neschopnosti překonat mocný odpor ze strany náboženských radikálů nepodařilo prosadit mnoho ze slíbených reforem. Nasvědčil tomu i výsledek obecních voleb z loňského února, ve kterých podpora reformátorům – v první řadě v důsledku apatičnosti voličstva – znatelně klesla. Podle známého íránského žurnalisty Ahmada Zejdabádího „mezi národem, který vystupuje se stále širšími požadavky, a reformátory ve vládě se ustálila mezera.  Zdá se, že už nejsou schopni se navzájem podporovat“.

Je očividné, že k diskvalifikaci proreformních kandidátů Radou dohlížitelů nemohlo dojít bez předchozího odsouhlasení s duchovním vůdcem země ajatolláhem Alím Chameneím – nejvyšší náboženskou autoritou, která osobně jmenuje Radu dohlížitelů. Je příznačné, že ten v nedávném proslovu označil reformátory za „disidenty“, což v současném Íránu není pojem nikterak lichotivý. Avšak i samotný Chameneí vědom si toho, že za reformátory stojí převážná část íránských občanů, pokusil se tváří v tvář sílící krizi chopit se úlohy nestranného arbitra a na žádost prezidenta Chátamího Radě dohlížitelů nařídil „přezkoumat (individuální) případy s přesností a v souladu se zákonem“. Konečné rozhodnutí Rady dohlížitelů tedy má padnout koncem ledna.

V této nebezpečné hře konzervativci zřejmě počítají s tím, že se jim podaří v tichosti vyloučit nejsilnější proreformní strany a zajistit tak situaci, ve které většina Íránců doslova nebude mít koho volit. Chátamí však již implicitně pohrozil demisí; totéž učinilo 27 regionálních guvernérů a nejnověji i někteří členové vlády – tyto kroky pak mohou přispět k mobilizaci veřejného mínění ve prospěch reformátorů, tedy k zcela odlišnému výsledku, který by si fundamentalističtí klerikové mohli přát. Pro konzervativce zde však zůstává i jiná možnost. V případě vzplanutí veřejných nepokojů spojené s možným odmítnutím (předních) proreformních kandidátů by se konzervativci, kteří kontrolují armádu a bezpečnostní složky, mohli uchýlit k vyhlášení výjimečného stavu, který by pohřbil naděje reformátorů na vítězství v prezidentských volbách, které se mají konat v červnu 2005.

 

Původní vydání: Volby v Íránu

Přejít
Tagy
Tagy
Blízký Východ a severní Afrika 1181
volby 1161
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz