Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Vladimir Putin se zamiloval do Číny

Ondřej Soukup / Ed. 22. 2. 2016

Éra divokého kapitalismu v Rusku je nenávratně pryč, podniky získaly vlastníky, kteří je nehodlají rozkrást, a do země proudí zahraniční investice. Konjunktura na trhu ropy je tak vysoká, že dovoluje Kremlu splácet úvěry mezinárodních institucí v předstihu. Vladimir Putin ale zjevně pouze na tržní mechanismy spoléhat nehodlá. Inspiraci nalezl u svého souseda, Číny.

Pro důstojníka tajných služeb Vladimira Putina je přirozeně představa maximální státní kontroly velmi přitažlivá. Současně má také zkušenost z velmi divokého začátku budování kapitalismu devadesátých let, kdy byl náměstkem petrohradského primátora Anatolije Sobčaka. Čínský model, který kombinuje centrální dohled se soukromým hospodařením ( za předpokladu naprosté loajality podnikatelů), si jej získal. Touto logikou se řídil od počátku své vlády. Pacifikace nezávislé televizní stanice NTV a ovládnutí polosoukromé stanice ORT a následné vyhnání ze země jejich majitelů Vladimira Gusinského a Borise Berezovského nebyly motivovány nedůvěrou agenta KGB ve svobodu slova. Šlo o moc. Dva nejprestižnější televizní kanály mohly ( a také to dělaly) výrazně ovlivňovat politické dění v zemi. Ostatně ostře protiputinská Novaja gazeta vychází dodnes, byť s problémy. Jenže tu čte pár desítek tisíc lidí. Myslet si můžete, co chcete, ale nesmíte ohrožovat stabilitu systému. Blížící se soudní proces s Michailem Chodorkovským a souběžný frontální útok na jeho ropnou společnost Jukos plně zapadají do této formule. Chodorkovskij ke svému miliardovému majetku přišel stejně jako většina jeho kolegů oligarchů během takzvaných zálohových aukcí za vlády Borise Jelcina. Tehdy si stát půjčoval od velkých podnikatelů peníze a jako zástavu jim předal akcie nejvýnosnějších podniků v zemi. Protože Kreml s největší pravděpodobností nikdy nehodlal tyto půjčky splatit, oligarchům akcie spadly do klína za zlomek ceny. Jukos se ovšem záhy začal lišit od podobných společností. Zavedl účetnictví podle západních standardů, prodal část svých akcií zahraničním investorům a choval se v rámci možností jako standardní nadnárodní společnost. Stejně jako ostatní ale v plné míře využíval děr v ruském daňovém systému. Po nástupu Vladimira Putina k moci tlak na loajalitu oligarchů výrazně vzrostl stejně jako snaha vybírat daně v plné výši. A stát si také začal osobovat právo rozhodovat o strategických plánech jednotlivých holdingů. Chodorkovskij se na rozdíl od svých kolegů rozhodl pro konfrontaci. Před parlamentními volbami finančně a personálně podporoval opoziční Jabloko a Svaz pravicových sil, několik jeho vrcholných manažerů se ale ocitlo i na kandidátce komunistické strany.

Asi posledním hřebíčkem do jeho pomyslné rakve bylo prohlášení, že Jukos vlastními silami vybuduje ropovod do Číny. Tu ovšem geopolitičtí odborníci považují do budoucna za přímého konkurenta Ruska. Co na tom, že Moskvou prosazovaný ropovod do Japonska je o pár tisíc kilometrů delší a s velkou pravděpodobností nerentabilní. Vladimir Putin začal považovat Jukos a jmenovitě Michaila Chodorkovského za hrozbu nejen svému režimu, ale i Ruska jako takového. Výsledek je dnes znám. Hlavní akcionář Jukosu je ve vězení a od společnosti státní orgány požadují doplacení tří miliard dolarů daní jen za rok 2000. A předminulý týden soud rozhodl o zaplacení prakticky stejné částky za rok 2001. Aktiva společnosti jsou ale rozhodnutím téhož soudu zmrazena, takže Jukos vlastně nemůže zaplatit, ani kdyby chtěl. Snahy domluvit se s Kremlem jsou zatím zcela neúspěšné. Nepomohla “ přímluva“ bývalého šéfa národní banky Sergeje Geraščenka ani bývalého britského diplomata lorda Owena. Kreml se rozhodl pro příkladný trest. Když představitelé velkého byznysu sdružení ve Svazu průmyslníků a podnikatelů nakonec dosáhli setkání s prezidentem, nikdo z nich se neodvážil Vladimiru Putinovi odporovat. Všichni si uvědomovali, jak dopadl ten, který si na podobném setkání minulý rok dovolil s prezidentem polemizovat. Jmenoval se Michail Chodorkovskij.

Původní vydání: Vladimir Putin se zamiloval do Číny

Přejít
Tagy
Tagy
Asie 570
Rusko 974
ekonomika 792
energetika 191
Čína 614
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz