Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Uzbekistán po Karimovovi. O novém vládci rozhodnou staré elity

Jana Hujerová / Ed. 29. 9. 2016
Uzbekistán po Karimovovi. O novém vládci rozhodnou staré elity
foto REUTERS

Spekulace o zdravotním stavu bývalého uzbeckého prezidenta Islama Karimova, které se začaly šířit na přelomu srpna a září tohoto roku, byly ukončeny 2. září oznámením uzbecké vlády o Karimovově úmrtí.

K výrazné koncepční proměně vnitřní politiky však patrně nedojde. O budoucím lídrovi země rozhodnou současné uzbecké elity, jejichž zájmem je udržení dosavadních mocenských poměrů.

K prezidentovým zdravotním problémům přitáhly pozornost vedle uzbeckých médií také příspěvky jeho dcery Loly na sociálních sítích a fakt, že se nezúčastnil oslav 25. výročí existence nezávislého Uzbekistánu. S pochybnostmi o zdravotním stavu hlavy státu se vyrojily dohady o jeho možném nástupci i o tom, jakým způsobem se jeho vážný zdravotní stav či možné úmrtí podepíšou na situaci v zemi i v celé Střední Asii.

Skutečnost, že prezident Karimov zemřel na následky mozkové mrtvice, se potvrdila. Spekulace však nevymizely. Objevují se dohady nad tím, kdy k úmrtí došlo. Přímo v Uzbekistánu má dokonce docházet k postihování osob, které se třeba na sociálních sítích připojily k šíření zpráv o Karimovově smrti předtím, než byla oficiálně potvrzena.

Někteří analytici se přiklánějí k variantě, že prezident zemřel dříve než 2. září a prodleva byla způsobena vyjednáváním uzbeckých elit o jeho nástupci a udržení stability v zemi.

Nový uzbecký prezident

V souladu s čl. 96 uzbecké ústavy byly prezidentské volby stanoveny na 4. prosince 2016, do tří měsíců po úmrtí bývalého prezidenta. Do té doby bude v čele země stát dosavadní uzbecký premiér Šavkat Mirzijajev. Ten bude rovněž jedním z kandidátů na prezidentské křeslo v nadcházejících volbách.

Do prosincových voleb bude v čele země stát dosavadní uzbecký premiér Šavkat Mirzijajev.

Jana Hujerová

Diskutuje se také o kandidatuře současného ministra financí Azimovova či šéfa uzbecké kontrarozvědky – bývalé KGB – Inojatovova. Zmiňovány bývají rovněž Karimovovy dcery – starší Gulnara a Lola. Gulnara byla dříve kvůli svým (nejen) politickým aktivitám a mezinárodní image označována za nástupkyni svého otce, ovšem poté, co čelila mezinárodním obviněním z korupce, již tato varianta dále nepřichází v úvahu.

Gulnara je v současnosti v domácím vězení. I to bylo pravděpodobně výsledkem vazeb na legislativní aparát, jelikož kvůli úpravě zákona nebyla nucena nastoupit do věznice. Její mladší sestra Lola je uzbeckou velvyslankyní při UNESCO a manželkou významného uzbeckého byznysmena Timura Tiljajeva, který je rovněž zvažovaným kandidátem na úřad prezidenta.

Represe pravděpodobně posílí

V rozhodování o příštím uzbeckém prezidentovi patrně nebude zásadním faktorem vůle obyvatelstva. Volby budou s vysokou pravděpodobností pouze formální záležitostí. O budoucím lídrovi země rozhodnou jednání mezi uzbeckými elitami, jejichž zájmem je udržení mocenských poměrů, které jim zaručují blahobyt a v rámci Uzbekistánu faktickou nepostižitelnost.

K výrazné koncepční proměně vnitřní politiky zřejmě nedojde. Rovněž zlepšení politické, sociální i ekonomické situace běžných obyvatel Uzbekistánu lze od dosavadního směřování vývoje jen stěží očekávat.

Volby budou s vysokou pravděpodobností pouze formální záležitostí.

Jana Hujerová

Prostor pro něj se ale nabízí – změna na nejvyšší úrovni by teoreticky mohla přinést impulz k reformám vztahu státu a jeho obyvatel. K této transformaci by však muselo dojít na základě silné manifestace vůle obyvatel – ze strany elit se rozhodně nedá očekávat. Co se očekávat dá, je zcela opačný přístup: posílení represí, aby se zamezilo mobilizaci obyvatelstva proti vedení státu. Výrazný obrat by pravděpodobně přineslo pouze „divoké“ převzetí moci skrze barevnou revoluci inspirovanou dřívějšími událostmi v regionu.

Problémy přenesené z Ruska

Status quo však pro budoucího prezidenta nebude dlouhodobě udržitelný bez reforem v oblasti uzbecké ekonomiky. Karimov se za své vlády soustředil především na bezpečnost režimu tím, že potlačoval svobody vlastního obyvatelstva a bránil jeho aktivizaci například prostřednictvím náboženství. Vedle toho byl mistrem vyvažování zájmů ohledně Uzbekistánu ze strany zahraničních aktérů.

Výzvou příštímu prezidentovi však bude – i s přihlédnutím k bezpečnosti samotného režimu – právě otázka ekonomická. Pro uzbeckou ekonomiku jsou dlouhodobě nepostradatelné výdělky obyvatel, kteří odešli za prací do Ruské federace a svými platy živí rodiny v Uzbekistánu.

Celý text si přečtěte na stránkách dotykového týdeníku Dotyk.

Původní vydání: Uzbekistán po Karimovovi. O novém vládci rozhodnou staré elity

Přejít
Tagy
Tagy
Postsovětský prostor 426
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz