Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Ukrajinské vnitropolitické spory na pozadí hrozícího finančního kolapsu

Martin Laryš / Ed. 17. 2. 2016

Kyjev si již v listopadu minulého roku vyjednal u Mezinárodního měnového fondu (MMF) půjčku ve výši 16,4 miliard dolarů.

Půjčka byla podmíněna konkrétními politickými reformními kroky, které nebyly realizovány. MMF zpočátku poslal Ukrajinské národní bance (UNB) 4,5 miliardy dolarů na pomoc bankám, jež by jinak zkrachovaly. Do tohoto procesu se záhy vložila premiérka Tymošenková, která banky podezřívala z finančních spekulací a zahájila kampaň za odvolání guvernéra UNB Volodymyra Stelmacha. Nad Stelmachem ale drží ruku prezident Juščenko, jež Stelmacha zná od 90. let, kdy oba dva působili ve vedení UNB. Tymošenková kromě toho odmítla upravit rozpočet pro rok 2009, který téměř s jistotou skončí v obrovském deficitu. Na protest proti rozpočtu rezignoval ministr financí Viktor Pynzenyk (další finanční reformátor z počátku 90. let) a rozpočet označil za vítězství politiky nad profesionalitou. MMF na základě těchto událostí pozdržel vydání další části půjčky ve výši necelých dvou miliard, které Ukrajina měla obdržet v polovině února.

O finanční pomoc Ukrajině nikdo nejeví větší zájem. Nejspíše proto se Tymošenková nakonec obrátila s žádostí o půjčku ve výši 5 miliard dolarů na Moskvu. Žádost okamžitě kontroval Juščenko obviněním Tymošenkové ze zrady národních zájmů a národní bezpečnosti výměnou za ruskou podporu v prezidentských volbách. Rusko půjčku údajně podmínilo následujícími požadavky: upustit od nároků na majetek bývalého SSSR v zahraničí, vyřešit všechny spory okolo ruského majetku na Ukrajině a považovat dluhy ukrajinských společností ruskému Vněšnekonombanku za ukrajinský státní dluh. Tymošenková tyto dohady odmítla a prohlásila, že o půjčku se obrátila nejen na Rusko, ale i na Japonsko, Čínu, EU a USA, ale jediná pozitivní odpověď přišla z Moskvy.

Na počátku března rozhádané strany dospěly ke kompromisu a zaslaly MMF společný dopis, v němž deklarovali připravenost přijmout společně opatření na vypořádání se s krizí. Juščenko souhlasil, že rozpočet bude upraven až v dubnu nebo květnu a nikoliv okamžitě. Tymošenková výměnou za to přistoupila na zdražení plynu pro běžné spotřebitele. Rovněž byly přislíbeny konkrétní reformní kroky, které ale může zablokovat parlamentní opozice v čele s Janukovyčovou Stranou regionů. Deklarovaná politická jednota se ovšem netýká energetiky, jak ukázaly události, spojené s razií maskovaných ozbrojenců z ukrajinské zpravodajské služby SBU ve státním energetickém podniku Naftohaz Ukrajiny.

Takto vypadá politická situace v zemi, kde národní měna od září 2008 ztratila téměř polovinu své hodnoty, průmyslová výroba klesla o více než 30 % a HDP se propadl o 6 %. Těžko říct, jak Ukrajina přežije bez mezinárodní pomoci, ale komplikace s půjčkou MMF není dobrou zprávou pro nové potenciální investory. Krize, politické spory a nestabilní vládní koalice vytvářejí nebezpečnou kombinaci v situaci, kdy vláda v čele s Tymošenkovou ztrácí důvěru voličů (Juščenko důvěru ztratil už před krizí) a v zemi sílí protestní nálady.

Původní vydání: Ukrajinské vnitropolitické spory na pozadí hrozícího finančního kolapsu

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 2870
Ukrajina 824
ekonomika 786
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Reklama
Reklama
Reklama