Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Stepan Bandera – padouch, nebo hrdina

Michal Lebduška Michal Lebduška / Ed. 30. 11. 2015

V poslední době se v Česku kvůli výrokům prezidenta Zemana a jeho korespondenci s českými ukrajinisty opět otevřelo téma takzvaných „banderovců“. Poté co byl zveřejněn rozhovor historika Davida Svobody pro server lidovky.cz, napsal prezident na svůj oficiální facebookový profil reakci na srpnový otevřený dopis, ve kterém byl mimo jiné vyzván, aby nepoužíval kontroverzní termín „banderovci“. Ten užívala sovětská i československá propaganda, ale nikoliv samotní ukrajinští nacionalisté. Reakce ukrajinistů na sebe nenechala dlouho čekat.

Opakovat argumenty kolegů, které jsou vcelku jasné, nemá valného smyslu, a proto by bylo zajímavé podívat se spíše na to, jak je téma ukrajinského nacionalismu vnímané přímo na Ukrajině. Zcela jistě se jedná o soubor témat, která rozdělují ukrajinskou společnost, přičemž dělicí linie z velké části reflektuje předválečnou hranici mezi tehdejší sovětskou Ukrajinou a Polskem, kde Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) původně působila. Stejně jako jsou ukrajinští nacionalisté v čele se Stepanem Banderou na východě Ukrajiny démonizováni, i na samotném západě jsou neméně zjednodušeně vnímáni jako hrdinové boje za nezávislost Ukrajiny proti sovětskému režimu. Právě onen důraz na boj proti sovětům je zcela zásadní, neboť ze současného narativu zcela vytlačil jiné tendence, jako byl boj Ukrajinské povstalecké armády proti Polákům nebo různé antisemitské excesy.

Právě Poláci by mohli mít vůči oslavování zřejmě nejvíce námitek, protože bezprostředně působil především v meziválečném Polsku, a nikoliv v Sovětském svazu. Poláci s Ukrajinci se na hodnocení některých událostí a hnutí jistě neshodnou, avšak mimo jiné i díky důrazu na protisovětskou činnost nepanují v této věci mezi oběma národy zásadní spory. Symbolicky proběhly významné akty smíření za účasti dvou prezidentů často využívajících nacionalizující rétoriku – Lecha Kaczyńského a Viktora Juščenka. V roce 2007 společně odsoudili operaci Visla, tedy poválečné vysídlení Ukrajinců z oblasti dnešního jihovýchodního Polska. V roce 2009 se zase zúčastnili vzpomínkových akcí v polské vsi Huta Pieniacka nedaleko Lvova vyvražděné za 2. světové války Němci a ukrajinskými nacionalisty.

V tomto kontextu působí některá vyjádření českého prezidenta strašícího „banderovci“ zcela mimo realitu a je z nich cítit silný nádech ruské (sovětské) propagandy. Ukrajinci považující Stepana Banderu za hrdinu rozhodně nejsou žádnými antisemity ani nevolají po zabíjení Poláků, tak jak se nám pokoušel sdělit Miloš Zeman. Co se týče oněch akcí připomínajících „nacistické pochody“, těch si média všímala už loni po vypuknutí Euromajdanu. Ovšem obvykle zapomínala sdělit jednu důležitou informaci. Nekonaly se kvůli Euromajdanu, ale probíhají pravidelně každý rok 1. ledna, tedy na výročí narození Stepana Bandery.

Ostatně o tom, že celá věc je mnohem prozaičtější, svědčí i situace ve Lvově. Pokud na rynku narazíte na člověka v uniformě UPA, zcela určitě se nejedná o fanatického ukrajinského nacionalistu. Stejně tak jimi nejsou lidé prodávající suvenýry s podobiznami Stepana Bandery nebo jinou nacionalistickou symbolikou. Velmi často totiž jde o pouhá lákadla pro turisty. Od Lvova na Ukrajině známého také jako Banderstadt se to zkrátka očekává.

Původní vydání: Stepan Bandera – padouch, nebo hrdina

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 2929
Polsko 647
Rusko 981
Ukrajina 828
ukrajinská krize 454
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz