Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Současná Palestina – beznaděj ve Svaté zemi

Filip Moravec / Ed. 18. 2. 2016

Situace na palestinských územích je nevyčerpatelným zdrojem politických zvratů a neustálých konfliktů. V minulosti jsme byli svědky dvou intifád (palestinských povstání proti izraelské okupaci), od loňského vytvoření nové vlády hnutím Hamás zase sledujeme palestinské vnitřní spory. Po desetiletí vlády jedné strany se nacionalistické hnutí Fatah jen těžko smiřoval s rolí opozice, radikální postoje Hamásu navíc zahnaly samosprávu do finanční i diplomatické izolace ze strany hlavních donátorů, tedy Evropské unie a USA.

Od podepsání dohody z Mekky mezi Hamásem a Fatahem se situace uklidnila a nová koaliční vláda se snaží spory mezi oběma stranami přemostit. Rozdílné názory ale přetrvávají a největší otázkou zůstává, jak se nový kabinet postaví k podmínkám Západu pro obnovení finanční pomoci. Stabilita uvnitř palestinské společnosti přitom není důležitá jen pro vztahy s Izraelem a okolními arabskými zeměmi, ale i pro celkovou stabilitu oblasti Blízkého východu. V očích značného množství Arabů a muslimů je totiž palestinská otázka zástupným problémem pro vlastní domácí potíže a dokládají na ní postoj západních zemí k muslimskému světu jako celku.

Politická scéna

Palestinská politika odpovídá faktu, že autonomní území (Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy) nemají status suverénního státu. Přesto fungují v palestinském prostředí standardní demokratické principy a instrumenty, jako jsou politické strany, lidově volený parlament, přímá volba prezidenta atd. Ve srovnání s blízkými arabskými zeměmi (Egypt, Jordánsko, Sýrie, Libanon) tak palestinská území představují výjimku. Je to dáno jak sousedstvím a praktickým dlouholetým propojením s demokraticky fungujícím Izraelem, tak objemnou finanční pomocí z Evropy, podporující vývoj občanské společnosti a nevládních organizací. Palestinská samospráva navíc vznikla v roce 1994 na základě smluv s Izraelem za americké mediace a vždy byla mezi zájmy americké administrativy na prvních místech.

Za standardní však nelze považovat fungování politických stran. Mnohé si založily svůj program na odporu proti Izraeli a kromě civilního vedení tak většinou mají i svá militantní křídla. To se týká obou zmíněných největších hnutí, ale také menších stran. Z nich je asi nejvýznamnější Lidová fronta pro osvobození Palestiny (PFLP), která v posledních volbách získala jen 4 křesla v legislativní radě, zatímco Hamás obsadil 74 a Fatah 45 mandátů. Ostatní aktéři skončili většinou se dvěma křesly. Rozdíl mezi dvěma nejsilnějšími stranami je nasnadě. Hamás se od počátku profiluje jako pobočka Muslimského bratrstva, tedy jako reislamizační politicko-náboženské hnutí, což mu zajišťuje podporu mezi chudými vrstvami v Gaze. Cílem Fatahu proti tomu není založení islámského státu, nýbrž sekulární Palestiny. Má tudíž příznivce spíše na bohatším Západním břehu mezi křesťanskou a nábožensky nevyhraněnou populací. PFLP má blíže k Fatahu, o čemž svědčí i fakt, že je členem Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), hlavní platformy pro jednání s Izraelem.

Hlavní problémy

Pro současnou palestinskou samosprávu bude nejdůležitější dospět ke konsensu v otázce postoje k Izraeli tak, aby mohla být v plné šíři obnovena finanční pomoc. Palestinci se potýkají s chudobou (asi 60% obyvatel pod hranicí chudoby), nezaměstnaností (asi 20%) a početné mladé populace (47% je mladších 14-ti let) při vysokém populačním přírůstku (přes 3,5%). Například v Pásmu Gazy přitom prakticky neexistuje průmysl, zemědělství ani jiné zdroje exportu. Ekonomicky drží Palestince nad vodou soukromý sektor na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě, na financování 160 tisíc zaměstnanců samosprávy ale nestačí a západní dotace jsou pro jejich výplatu nezbytné.

Mladá populace a nezaměstnanost tvoří další problém – bezpečnost. Právě mladí lidé jsou chudobou hnáni do náruče radikálních hnutí, podnikajících protiizraelské útoky. Ty pak blokují další jednání samosprávy s Izraelem, popřípadě vyvolávají vojenské odvety či uzavírky hraničních přechodů a kontrolních stanovišť, čímž se začarovaný kruh násilí a beznaděje uzavírá. Situaci komplikují rovněž občasné únosy cizinců. Vnitřní bezpečnost, hlavně v Gaze, tak zůstává nejdůležitějším domácím tématem. Vláda se v současnosti snaží v rámci masivní operace dostat Gazu pod kontrolu, podobné pokusy se ale zatím nikdy nesetkaly s výrazným úspěchem. Radikálové se totiž s existencí Izraele pravděpodobně nikdy nesmíří a dlouhodobé příměří by bylo možné snad jen na základě výrazných ústupků z jeho strany.

Původní vydání: Současná Palestina – beznaděj ve Svaté zemi

Přejít
Tagy
Tagy
Blízký Východ a severní Afrika 1182
izraelsko-palestinský konflikt 127
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz