Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Sobotkova vláda láká bohaté Rakušany do střední Evropy

Vít Dostál Vít Dostál / Ed. 30. 11. 2015

Česká vláda dává další injekci vztahům s Rakouskem. Podpořit je má trojstranná spolupráce doplněná Slovenskem, která dnes odstartuje na schůzce ve Slavkově u Brna. Země mají v první řadě budovat společnou infrastrukturu. Do budoucna může být pro Česko výhodné přiblížit Vídeň Visegrádské čtyřce. Hodily by se rakouské zkušenosti i peníze do regionálních projektů.

O regionální spolupráci dnes bude český premiér Bohuslav Sobotka jednat s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem a slovenským ministerským předsedou Robertem Ficem. Scházejí se ve Slavkově u Brna.

Zhmotňuje se tak představa o nové středoevropské spolupráci, se kterou loni přišel první náměstek českého ministra zahraničí Petr Drulák. Česko, Rakousko a Slovensko mají vytvořit formát, který doplní visegrádskou spolupráci a strategické vztahy s Německem.

Jestli se rodí pevný „Slavkovský trojúhelník“, se teprve uvidí.

Česká vláda především hledá způsob, jak Rakousko zapojit do dění ve středoevropském prostoru. Vztahy dosud pokulhávaly kvůli rakouskému nezájmu nebo kvůli rozdílným pohledům na jadernou energetiku.

V nejbližších letech může najít nová formace smysl hlavně v propojování dopravní a energetické infrastruktury. Praha klade důraz na česko-rakouské plynové propojení i na propojení přenosových sítí pro elektřinu. Vláda by také chtěla využít rakouských zkušeností s praktickým vzděláváním a zaměstnáváním mladých lidí.

Trojstranná slavkovská schůzka se vlastně bude zabývat velmi podobnými body jako listopadové česko-rakouské setkání v Mikulově.

Hledání obsahu

„Otázka je, zda by nedávalo větší smysl rozvíjet nejprve bilaterární vazby, a teprve pak hledat cestu k nějakému společnému formátu,“ řekl EurActivu ředitel výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.

Čas ukáže, jestli budou trojstranné projekty dost silné. „Nebylo by dobré, kdyby iniciativa nakonec vyšla naprázdno, stejně jako selhaly jiné pokusy o vytvoření středoevropské spolupráce,“ myslí si analytik. Kromě budování infrastruktury zatím trojúhelník výrazný obsah nemá.

Samotné označení „formát“ je navíc podle Dostála problematické. Minulý rok svým návrhem vyvolal náměstek Drulák obavy, že nové partnerství ohrozí dobře zavedenou spolupráci Visegrádské čtyřky, která Polsku, Česku, Slovensku a Maďarsku pomáhá prosazovat národní zájmy v Evropské unii. Zalekli se toho především Poláci.

„Polsko vnímá citlivě všechny nové iniciativy, které se rodí mezi jeho nejbližšími spojenci. Státy V4 jsou pro něj stále blízcí partneři, i když skupina musela nedávno překonávat rozdílné pohledy na Rusko a Ukrajinu,“ vysvětluje výzkumný pracovník Slovenské společnosti pro zahraniční politiku Tomáš Strážay.

Podobně podle něj Varšava reagovala před několika lety při spuštění makroregionální Podunajské strategie, na které se Polsko na rozdíl od svých visegrádských partnerů nepodílí.

Nic proti Polákům

Aktuální české záměry vysvětloval náměstek Drulák Polákům během říjnové návštěvy ve Varšavě. Ujišťoval, že visegrádské spolupráce se Česko vzdávat nehodlá. Nový projekt by se měl držet v regionálních mezích, i když se vloni objevovaly dohady, zda se pustí také do ambicióznějších geopolitických témat.

„Polákům se podařilo vysvětlit, že iniciativa není namířena proti nim,“ říká k tomu Strážay. Polsko by ji ostatně mohlo využít i ke svému prospěchu.

„Ideálně by se mohla stabilizovat spolupráce Visegrádské čtyřky a Rakouska,“ uvažuje Dostál. Vláda by tak měla řešit, jak Rakušany přesvědčit, že je zajímavé komunikovat se všemi čtyřmi visegrádskými zeměmi.

Chudé země se špinavým průmyslem

Praktický přínos by třeba mělo zapojení rakouských peněz do Mezinárodního visegrádského fondu, který financuje různé společné projekty ve střední Evropě, na Západním Balkáně a v zemích Východního partnerství.

Dosud neměla Vídeň o formát V4+Rakousko moc velký zájem. I když v poslední době věnuje regionu větší pozornost než dřív, ani úspěch trojstranné iniciativy nelze podle expertů zaručit.

Partnery dělí řada rozdílů. Rakousko je čistým plátcem do evropského rozpočtu, zatímco Česko a Slovensko patří mezi čisté příjemce. Pro Rakousko nebylo jednoduché otevírání pracovního trhu právě vůči zemím „východního křídla“. Rozdílné jsou i pohledy na budoucnost energetiky.

Kde je Maďarsko

„Zaháčkovat“ Rakousko ve střední Evropě by mohlo Maďarsko, se kterým jsou vztahy tradičně bližší. Kvůli kontroverzní politice premiéra Viktora Orbána se však v současné době do spolupráce s Budapeští nikdo moc nehrne.

Důvody pro maďarskou neúčast v novém formátu ale mohou být různé. „Pokud hovoříme o nové trojstranné iniciativě, pouze dvě z těch zemí mají s Maďarskem společnou hranici. V projektu přitom vidím i důraz na přeshraniční spolupráci,“ řekl redakci Strážay.

České ministerstvo zahraničí „opomenutí“ Maďarska vysvětluje tak, že Rakousko má zkušenost právě s trojstrannými formáty. Od roku 2013 například funguje spolupráce s Chorvatskem a Slovinskem.

„Ačkoliv nejde obsahově o stejný model spolupráce, je to formát, na který je rakouská strana zvyklá, a to má své přednosti,“ vysvětluje Černínský palác.

Autor: Adéla Denková

Původní vydání: Sobotkova vláda láká bohaté Rakušany do střední Evropy

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 2914
Visegrádská skupina 427
Česká republika 2212
česká zahraniční politika 948
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz