Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Slavkov 2015, symbol spolupráce s Rakouskem

Milan Nič / Ed. 19. 11. 2015

Slavkov u Brna je spojován především s krvavou bitvou, ve které byly v roce 1805 na hlavu poraženy spojené rakousko-ruské armády. Na konci ledna 2015 se ale stal symbolem spolupráce a Rakouského nástupu do středoevropské politiky. Co lze od nového formátu čekat?

Zlepšení relací s jižním sousedem si před rokem dala za cíl nová česká vláda a krátce poté navázala úvahami o novém multilaterálním formátu. Cílem bylo rozhýbat zanedbané bilaterální vztahy s Rakouskem v širším regionálním kontextu. Z Vídně, která doposud střední Evropu při budování politických vazeb opomíjela, byla navíc slyšet kladná odpověď. Celý plán ale neměl nejlepší načasování, neboť pro region je klíčovou otázkou konflikt na Ukrajině. Kromě toho znervóznil Poláky, kteří se obávali, jak nové uskupení ovlivní soudržnost Visegrádské skupiny. Z Prahy do Varšavy proto směřovala různá ujištění o tom, že nový formát se bude věnovat sousedským vztahům a Visegrád neohrozí. Naopak tím probudíme zájem Rakušanů o střední Evropu.

Slavkovské vystoupení kancléře Faymanna a premiéra Fica na tiskovém briefingu však otevřelo nad tímto projektem nové otazníky. Faymann hovořil o potřebě konstruktivních vztahů s Ruskem, což v den, kdy unijní ministři zahraničních věcí přitvrdili v důsledku mariupolského masakru sankce, působilo jemně řečeno podivně. Přes dřívější proklamace, že se jedná o třístranný formát směřovaný hlavně na příhraniční témata se nyní zdá, že jde o robustnější spolupráci, která se nebojí velkých zahraničněpolitických témat.

Fico sice nejdříve zdůraznil, že Visegrádská spolupráce tvoří hlavní kooperační rámec, následně ale uvedl, že výsledkem jejich jednání byla dohoda o koordinaci postojů před dalšími jednáními Evropské rady. To ale přeci dělá Visegrád a je v tom úspěšný. Podzimní jednání o klimatickém rámci budiž toho příkladem. Nebylo by lepší přizvat občas rakouského kancléře přímo na jednání V4, pokud šerpové identifikují možnost průniku zájmů?

Prohlubování spolupráce s Rakouskem má smysl, ale s velkými tématy, jako je postoj k rusko-ukrajinskému konfliktu, bychom měli být opatrní. V lepším případě bude česká zahraniční politika nadále vnímána jako těžko čitelná, v horším popudíme naše strategické spojence, protože slavkovský formát může vzbudit dojem proputinovského bloku. Pokud je cílem Rakouska ukázat, že se svým vřelým pohledem vůči Moskvě není osamoceno, což byla i dikce tiskového zprávy kancléřství o samotném jednání, tak jsme ve špatné společnosti.

Praktická spolupráce?

Je-li to začátek prohlubování sousedských vztahů v praktických tématech, je to skvělé. Zdá se ale, že nový formát byl zahájen na nejvyšší úrovni dříve, než se stihly přiměřeně rozpracovat třístranné formáty v některých sektorových oblastech.

Z jednání vyplynula dvě substantivní témata: sdílení zkušeností s propracovaným rakouským systémem duálního vzdělávání a propojení národních trhů s plynem. Takové propojení spolu se sladěním regulačních zájmů je velmi výhodné pro rakouské plynaře. Posílí regionální tranzitní hub v Baumgartenu a zvýší nákupy na rakouském spotovém trhu. Opačný přístup vedený zájmem chránit vlastní trh má rakouská strana v případě elektrické přenosové soustavy, která stále není propojená se Slovenskem. Nic na tom nezmění ani nový formát dialogu.

Další osud nového formátu do značné míry určí, zda se pracovním skupinám podaří nalézt trvalejší témata, která by byla navíc zajímavá i pro Rakousko. Kromě posílení plynového trhu se totiž jedná o záležitosti, ve kterých je Rakousko buď mentorem (duální vzdělávání), nebo – jako v dopravní infrastruktuře – čeká na nějaký pohyb na druhé straně. Je zde riziko, že Praha i Bratislava si budou nakonec přát zaangažování Vídně více, než samotní Rakušané.

V4+Rakousko

Co ale od českého a slovenského premiéra na schůzce chybělo, bylo jasné povzbuzení rakouského kolegy, aby se dále rozvíjel formát V4+Rakousko, na kterém začalo pracovat současné slovenské visegrádské předsednictví. Je to i výzva pro Českou republiku, která převezme vedení ve Visegrádu v létě 2015. V tomto slavkovská schůzka příliš nápomocná nebyla. Na poslední chvíli navíc z programu pracovních skupin vypadly odkazy na tento formát, a to především v iniciativách vůči východní Evropě.

Právě tam je ale dnes hlavní český i slovenský zájem. Ruská hybridní válka proti Ukrajině vrátila do střední Evropy geopolitiku, ve které je Rakousko pro nás – pro Česko i Slovensko – slaboučkým partnerem. Soustředí se na udržení privilegovaných obchodních vztahů s Ruskem; Faymann byl ostatně první evropský lídr, který po anexi Krymu doma s pompou hostil Putina.

Původní vydání: Slavkov 2015, symbol spolupráce s Rakouskem

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 2894
Visegrádská skupina 420
Česká republika 2202
česká zahraniční politika 938
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz