Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Rusové moc dobře vědí, co je islám. USA nezbyde, než s nimi v Sýrii spolupracovat. Uznávaný analytik rozebral žhavé novinky světového dění

Václav Lídl Václav Lídl / Ed. 24. 11. 2015

ROZHOVOR Radikálního islámu se Rusové podle Václava Lídla, analytika z Asociace pro mezinárodní vztahy, bojí už od sovětských dob. Navíc islamistická organizace Kavkazský emirát má podle něj čilé kontakty se syrskými islamisty. „Určitá část bojovníků Kavkazského emirátu je vojensky aktivní v oblasti Sýrie. Existují obavy, že tyto jednotky, pokud by se vrátily do Ruska, by mohly velmi posílit povstalce na severním Kavkaze,“ vysvětluje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz jeden z možných motivů případného ruského vojenského angažmá v Sýrii.

Rusko posiluje svoji vojenskou pomoc Sýrii, respektive vládě. Co tím podle vás Rusko sleduje? Jde jim jen o záchranu svého spojence, nebo je to odvádění pozornosti od domácích problémů? Či třeba obava z Islámského státu a radikálního islamismu, nebo snaha o získání ztracené mezinárodní prestiže?

Skutečný motiv úplně přesně samozřejmě nemůžeme zjistit. Ten se odvíjí z jednání v Kremlu a v dalších ruských silových strukturách. Nicméně ze zkušeností z minulosti můžeme odhadnout dva hlavní motivy. První je dlouhodobý. Je spojen i s finálním rozhodnutím sovětského politbyra o invazi do Afghánistánu. Strach z militantního islamismu, který je už od té doby přítomen v dříve sovětském, nyní ruském vedení. Je o to větší, že v době, kdy se poprvé tyto obavy objevily, velká část současné ruské nomenklatury již sloužila pro sovětský stát a byla tímto způsobem vzdělávána. Tato obava z radikálního islamismu, který je nyní velmi silný v Afghánistánu a Sýrii, je spojena s tím, že může vstoupit i do velmi blízkého ruského zahraničí. Především ve Střední Asii, ale i do samotného Ruska, hlavně v oblasti severního Kavkazu. Místní islamistická organizace Kavkazský emirát má čilé kontakty právě se syrskými islamisty. Což platí i pro další muslimské subjekty Ruské federace jako je Tatarstán. Ale nejproblematičtější je ten severní Kavkaz.

Určitá část bojovníků Kavkazského emirátu je vojensky aktivní v oblasti Sýrie. Existují obavy, že tyto jednotky, pokud by se vrátily do Ruska, by mohly velmi posílit povstalce na severním Kavkazu. Navíc svým angažmá v Sýrii proti Asadovi získaly sympatie, a i finanční podporu některých sunnitských států, jako je Saúdská Arábie. Asadův režim je spíše prošíitský a je napojen na Írán. To znamená, že se tam rozehrává i nějaká geopolitická hra. Rozvíjí se geopolitické vazby mezi vnitroruským radikálním islámem a jeho potenciálními sponzory, například z Perského zálivu. Takže tohle je jedna linie, která má svoji genezi v pozdním sovětském období.

Druhá důležitá linie – jak o tom spekulují mnozí zahraničně političtí komentátoři – je pokus odlákat západní veřejné mínění od ruských akcí na východě a jihovýchodě Ukrajiny. Pokud by teď začalo aktivně bojovat proti Islámskému státu – což je pozitivní cíl, který si stanovila i západní komunita – tak bude mnohem složitější Rusko obviňovat z toho, že se snaží rozbíjet poststudenoválečný bezpečnostní rámec v Evropě a ve světě. Rusko tím získá kladné body. Je také třeba přiznat, že Asad a Sýrie jsou dlouhodobým sovětským i ruským spojencem na Blízkém východě. Což souvisí se schopností Ruska mít strategický přístup ke Středozemnímu moři. Je to dlouhodobě projektovaná snaha ruské, předtím sovětské i carské politiky mít přístup vojensky k oblasti Středozemního moře. Někteří analytici docházejí k závěru, že anexe Krymu byla zdůvodněna vojensko strategickým hlediskem. Angažmá v Sýrii může být zdůvodněno stejným způsobem.

Před časem se dokonce spekulovalo, že Rusko syrského prezidenta Asada a jeho režim opouští výměnou za to, že Američané zmírní tlak na Rusko kvůli Ukrajině. Bylo něco takového skutečně ve hře, nebo šlo o planou spekulaci?

To je velmi těžké zjistit. K takovým návrhům mohlo dojít. Ale nenarazil jsem na konkrétní informace, které by to potvrzovaly. Je logické, že vztah USA k Asadovu režimu se v průběhu času a posouvání se Islámského státu mění. Je třeba si uvědomit, že jinak je nastavena oficiální linie a jinak neoficiální. Kdy je více než jasné, že Islámský stát je vnímán jako větší hrozba než Asadův režim. Ale jaká zákulisní jednání proběhla, či nikoli, ukáže až čas.

V Moskvě byl na návštěvě v pondělí i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který s sebou vzal i náčelníka generálního štábu armády Gadího Eizenkota a velitele vojenské rozvědky Herzla Haleviho. O čem to svědčí? Že Izraelci třeba mají nějaké zprávy, že do toho Rusové v Sýrii půjdou naplno?

Ač je to možná trochu překvapivé, tak podle posledních informací to skutečně vypadá tak, že Rusko svoji velkou vojenskou aktivitu v Sýrii myslí opravdu vážně. Nečekal bych přímo nějaké ofenzivní akce, ale nebude to jenom symbolická, konzultační a poradenská mise. Půjde asi o skutečné nasazení armády. Souvisí to i s tím, že se ruský režim od nástupu Vladimira Putina do prezidentského úřadu v roce 2012 i kvůli zhoršené hospodářské situaci čím dál tím více kloní k legitimizaci režimu zahraničně politickými úspěchy. Pokud Rusko ukáže především vnitřnímu publiku, že má zahraničně politické ambice, které je schopno prosazovat hard power (tvrdou silou – pozn. red.) za hranicemi postsovětského prostoru, tak to může vylepšit pozici režimu; a také se tím hraje na strunu postsovětské nostalgie. Kdy Sovětský svaz měl globální, nikoli pouze regionální, politické a ekonomické ambice. Může to být i takováto symbolika. Na druhou stranu může Rusko v Islámském státu vidět bezpečnostní hrozbu.

To je jasné. Ale myslíte že vojenské angažmá Ruska bude zahrnovat i pozemní operaci proti Islámskému státu?

Jsou informace, že nejsou přesunovány jen letecké, ale i pozemní jednotky. Ty však mohou sloužit právě k ochraně těch jednotek leteckých. Je těžké o tom spekulovat. Je fakt, že Rusko zahájilo od roku 2008 velkou reformu armády, která ještě není skončena. Ale u určitých segmentů, třeba speciálních jednotek nasazených na Krymu, se ukázalo, že proběhla úspěšně. Nabízí se tedy otázka, že pokud budují velkou armádu – zvláště v situaci, kdy to Rusko stojí velkou část hrubého domácího produktu – je pak potřeba armádu nějakým způsobem použít. To je názor některých silových struktur v Rusku. Pokud armádu nepoužijeme, nebyly finanční prostředky do ní investovány dobře. Možná je to posun tímto směrem. Protože pokud by ruská armáda chtěla pokračovat v eskalaci situace na východě Ukrajiny, tam by hrozil přímý střet s NATO. Vzhledem k aktivitě USA a dalších v Pobaltí. Tam ten průlom ze strategického obležení – jak o tom mluví ruští generálové – není možný. Tak se nabízí srovnání se starou ruskou strategií – pokud invaze není možná v jednom místě – když třeba Rusko prohrálo Krymskou válku s Francií a Velkou Británií – svůj zájem Rusko přesunulo z oblasti Černého moře do Střední Asie. Kdy velkou část Střední Asie v té době dobylo. Může to být opakování této strategie. Když je v jednom místě příliš silný odpor, tak aktivitu přesunu jinam.

Jak je reálná spolupráce Ruska a USA právě tady, protože Islámský stát je jejich společným nepřítelem? Zároveň ale mají v mnoha věcech protichůdné zájmy. Co tedy převáží? Nebo se dá očekávat nějaká tichá neoficiální spolupráce?

Myslím, že máte pravdu s tou tichou spoluprací. Není logisticky možné bojovat proti společnému protivníkovi na stejném teritoriu bez vzájemné koordinace. Určitě k ní dojde. Nedovedu si ale představit, že v nejbližší době dojde k vyhlášení nějaké rusko-americké koalice proti Islámskému státu. Každý si bude prosazovat svoje geostrategické priority, ale budou muset brát ohled jeden na druhého.

Je ale možné tímto způsobem Islámský stát porazit, případně v brzké době ukončit válku v Sýrii, která vyhání spousty lidí z jejich domovů?

Situaci to změní. Zesílení ruské pozice v Sýrii souvisí i s pokusy o změnu americké doktríny, že se nejdříve musí vyřešit Irák a až potom Sýrie. Může to znamenat, že se západní státy, především USA, pokusí mnohem více angažovat v řešení této krize. Protože to by byl z diplomatického hlediska pro ně velký problém, kdyby hypoteticky Rusko převzalo iniciativu a společně s Asadem by začali silně oslabovat ISIS. To by mohlo dost podlomit vliv USA v regionu. Takže myslím, že to vyvolá posílení americké snahy problém s ISIS vyřešit. Jestli se tím ukončí válka, je těžké předpovídat. Zatím nevíme, jak velké to ruské angažmá je, či bude. Máme jen útržkovité informace. Nevíme, jestli jde o přesun velkých jednotek, či jde jen o symbolickou podporu Asadovu režimu, nebo co za tím vlastně stojí. To se dozvíme během několika dalších týdnů. Podle posledních zpráv Rusové v Latákíji rozšiřují letiště. Takže to může být opravdu velká akce, ale je třeba mít na paměti, že Rusko v poslední době dělá velká vojenská cvičení a soustřeďuje se na tyto symbolické akce, kde ukazuje své globální ambice. Je tedy otázkou, jestli je to další z této palety pokusů prolomit z jejich pohledu strategické obklíčení Ruska, nebo se jedná o nějakou akci, kterou opravdu chtějí pomoci Asadovi vytlačit Islámský stát z území Sýrie. To zatím nevíme.

Samozřejmě, že nevíme. Nicméně může fakt, že Izraelci přijeli v tak silném složení do Moskvy, být signálem, že Rusové chystají v této oblasti něco většího?

Vypadá to tak. Ale je to jenom spekulace. Před nějakou dobou se například podle nějakých izraelských návštěv ve Washingtonu zase spekulovalo, že se blíží úder na jaderná zařízení v Íránu. A k žádnému úderu nedošlo. Minimálně to ale znamená, že Izrael uznal, že Rusko má své zájmy a své cíle, které chce hájit na Blízkém východě. To už je samo o sobě pro Rusko úspěch. Najednou vypadá jak pro vnitřní i vnější publikum jako hráč, který je aktivní nejen na území bývalého Sovětského svazu, ale i za jeho hranicemi, a který zasahuje do klíčových světových konfliktů.

Původní vydání: Rusové moc dobře vědí, co je islám. USA nezbyde, než s nimi v Sýrii spolupracovat. Uznávaný analytik rozebral žhavé novinky světového dění

Přejít
Tagy
Tagy
Blízký Východ a severní Afrika 1156
Evropa 2845
Islámský stát 185
Rusko 964
USA 826
konflikt v Sýrii 241
mezinárodní bezpečnost 1043
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz