Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Aktuálně:

Přidej se k nám: AMO hledá zájemce a zájemkyně o stáž!

Regulace digitální politické reklamy: výzva či příležitost pro integritu volebního procesu?

Pavel Havlíček Pavel Havlíček / Ed. 9. 3. 2020
Regulace digitální politické reklamy: výzva či příležitost pro integritu volebního procesu?
foto EUROPA.EU

V říjnu 2018 podepsala Evropská komise v rámci své strategie boje proti online dezinformacím dokument nazvaný „Code of Practice on Disinformation“ (CoP) se společnostmi Facebook, Google a Twitter. Jedná se o evropskou regulaci, jež obsahuje soubor pravidel primárně určených pro boj s dezinformacemi a jejímž cílem je posílit integritu voleb v oblasti digitální politické reklamy.

Podstata CoP spočívá v pěti pilířích,  které se zaměřují například na větší otevřenost sociálních sítí, posílení informovanosti a kompetence uživatelů či obecně zlepšení transparence digitální politické reklamy a jejího označování. Přípravě tohoto dokumentu předcházela dlouhá řada setkání a diskuzí na nejvyšší politické úrovni, při nichž nechyběly jak sociální platformy, tak zástupci univerzit, expertní komunity a evropských institucí..

Právě v této době dobíhá několikeré hodnocení[1] výsledků implementace CoP včetně evropskou občanskou společností a také Asociací pro mezinárodní otázky,[2] která přišla s vlastním hodnocením této regulace v případě České republiky a voleb do Evropského parlamentu v květnu 2019. Výsledkem jejího výzkumu je studie,[3] která představuje jednotlivé roviny problému a zaměřuje se zejména na tři z pěti pilířů CoP: otázku kontroly a evidence reklam, integritu služeb a přístup výzkumníků k informacím. Z výsledků analýzy vyplývá, že i po více než roce od schválení tohoto společného dokumentu přetrvává celá řada problémů a sociální sítě, které se dobrovolně zavázaly vzít na sebe celou řadu nových povinností, je buď neplní vůbec, nebo jen laxně. To se týká nejen evidence politických reklam a reklam s celospolečenským významem (tzv. social-issues), ale také kvality poskytnutých informací (včetně role třetích stran), lepší spolupráce s uživateli či plnohodnotného přístupu výzkumníků k datům a informacím nutným pro potřeby lepšího chápání algoritmů, fenoménu microtargettingu či ovlivňování voleb prostřednictvím digitální politické reklamy.

Přestože přetrvává celá řada problémů zmíněných výše, obecně lze hodnotit CoP jako dobrý první krok na cestě k lepšímu nastavení pravidel digitální politické reklamy na sociálních sítích a posílení principu transparence v online prostoru. Technologické firmy byly donuceny k větší zodpovědnosti a pravidelnému dialogu a reportování výsledků práce Evropské komisi[4], navíc musely zřídit online registr takovýchto reklam a zapracovat na zvýšení informovanosti běžných uživatelů o digitálních reklamách. Kromě toho se podařilo sociální platformy více otevřít výzkumu a nezávislé analýze, i když zde stále zůstává značný prostor pro zlepšení.[5] To všechno společně s posledními kroky vedoucími k omezení microtargettingu a zneužívání digitální reklamy v uplynulých měsících svědčí o tom,[6] že tato forma regulace dosáhla díky silnému politickému a společenskému tlaku na obou březích Atlantiku jistých úspěchů.

Celý text k dispozici na webu Ústavu mezinárodních vztahů.

Původní vydání: Regulace digitální politické reklamy: výzva či příležitost pro integritu volebního procesu?

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 3042
Evropská unie 1929
digitální agenda 42
Česká republika 2313
česká evropská politika 607
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz