Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Referendum o zelené vládě

Filip Moravec / Ed. 21. 2. 2016

Mahmúd Abbás vyhlásil na 26. července konání plebiscitu, ve kterém Palestinci rozhodnou o své budoucnosti. Vedly ho k tomu přetrvávající spory mezi jeho hnutím Fatah a vládnoucím Hamásem. Na stole je dokument vězňů navrhující jednotný postup při utváření státnosti. Hamás jej odmítá, stejně jako referendum. Ozbrojené střety přitom trvají a násilí eskaluje. Co se tedy vlastně uvnitř Palestinské samosprávy děje a především, čeho se zde můžeme v nejbližší době dočkat?

Osmnáctibodový dokument inicioval vězněný Marván Barghútí (mj. vůdce Fatahu v parlamentních volbách) a Hamás s Fatahem se nad ním přou zejména ze tří hledisek: Jednak obsahuje uznání Izraele a v zásadě tak legitimizuje palestinské soužití po jeho boku ve vymezených hranicích v podobě před rokem 1967, tedy o území obsahujícím nejen západní břeh Jordánu a Gazu, ale také například východní Jeruzalém a Golanské výšiny. Oba tyto body jsou pro Hamás nepřijatelné, oba body obsahuje jeho zakládací charta. Izrael je podle ní úhlavním nepřítelem, Palestincům patří území od řeky Jordán až k Středozemnímu moři. Proto také Hamás referendum odmítá jako nezákonné, mimojiné také kvůli nemožnosti hlasování pro asi 5 milionů palestinských uprchlíků. „Je to pokus o puč této vlády a o svržení tři měsíce staré palestinské demokracie,” vyjádřil se například ministr informací Júsuf Rezka.

Mahmúd Abbás prohlásil, že pokud Hamás do 26. července plán vězňů uzná, referendum zruší. K urnám by přitom dnes přišlo zhruba 70 procent Palestinců. Nelze se divit, referendum by bylo zcela bezprecedentní událostí. Vždyť Palestinci ještě nikdy o tak zásadní věci, jakou je vymezení vlastního státu, nerozhodovali. Dokument je navíc obklopen mučednickou aurou vězněných, na což také Barghútí spoléhal. Je to nejen snaha o obnovení palestinské jednoty, ale zejména chytrý politický tah člověka, který prohrál volby a rád by znovu získal vliv.

Potud čistá teorie, podle níž by se zdála jakákoli jednání zablokovaná. Navíc trvají násilné střety, vzájemně se vraždí příslušníci militantních křídel obou stran. Poslední dobou se však zdá, že na nejvyšší úrovni lze najít společnou řeč. Příkladem mohou být tajná jednání, která minulý týden vedl jeden z nejvýše postavených lídrů Fatahu Mohammed Dahlan se zástupci Hamásu. Údajně na nich bylo domluveno začlenění bezpečnostních sil Hamásu do stávající palestinské policie pod vedením Fatahu. Obě strany také oznámili, že se shodly na patnácti ze všech bodů dokumentu a jsou tak na dobré cestě k dalším ústupkům. Ovšem jaká je skutečná naděje na úplné zastavení bojů, se lze jen domnívat.

Hrozba Mašál

Že by se tedy blýskalo na lepší časy? Těžko říci, vývoj událostí totiž ovlivňuje také situace uvnitř bojujících stran. Fatah trpí vnitřním rozkladem, stará zkorumpovaná garda z dob Jásira Arafata (například bývalý předseda parlamentu Ráfik al-Natší) v něm bojuje s mladšími racionalisty (zmíněný Mohammed Dahlan). Třetí významnou, ale prakticky nezávislou sílu pak tvoří militantní brigády al-Aksá. Spory uvnitř Fatahu vnímají i zástupci Hamásu: „Je jasné, že Fatah je rozdělen na lidi, kteří chtějí mluvit o jednotě Palestinců a na ty, kteří jen sledují vlastní zájmy,” říká k tomu palestinský právník Yahía Músa. Hamás byl oproti tomu vždy známý svojí disciplínou a názorovou jednotou, díky níž také zčásti v lednu zvítězil ve volbách. Tuto jednoznačnou výhodu však začíná nyní ztrácet s tím, jak se množí názorové spory mezi exilovým politickým vedením v čele s radikálním Chálidem Mašálem a členy palestinské vlády. Ten první si v klidu hlásá ze syrského Damašku své protiizraelské útoky, zatímco druzí pracují zuby nehty na udržení vlády a jsou tak nuceni k lidové mírnější rétorice. Mašál obráží arabské země, Írán i Rusko a prezentuje zahraniční politiku Hamásu, podle premiéra Haníy je ale jejím oficiálním představitelem ministr Zahar. Vše pak jen doplňuje událost z posledních dnů: Gazí Hamad, mluvčí vlády, označil uznání Izraele, tedy jeden z bodů „vězeňského“ dokumentu, za možné. Mašálův úřad se ihned ozval s protitahem a Hamadův výrok označil za nepřijatelný. Kdo je za této situace partnerem pro jakákoli jednání? To neví ani sám Mahmúd Abbás a nelze se proto divit, že Západ ani Izrael například o obnovení finanční pomoci nejednají vůbec. Jedno je však jisté: Pokud převáží Mašálův vliv a odsune palestinské pragmatiky do pozadí, může se Hamás vrátit zpět do opozice a pokračovat ve svých teroristických útocích. Podle jeho výroků by to totiž politickému vůdci vůbec nevadilo.

Další Mogadišu?

Jak na to všechno zareaguje židovský stát? To bude zásadní otázka zvláště ve chvíli, kdy k referendu dojde a dokument bude schválen. Varianta stažení do hranic před šestidenní válkou jen kvůli Palestincům je nereálná a premiér Ehud Olmert proto také odmítá celou záležitost komentovat. Přesto by ale schválený text mohl Abbásovi pro jednání s Izraelem pomoci. Palestinci by svým „ano“ totiž nepřímo vyslovili nedůvěru vládě Hamásu. Referendum se proto může ukázat jako Abbásův nástroj k umírnění vládnoucích radikálů, nebo k jejich diskreditaci. Nikdo si však netroufá odhadovat, jak vše skončí, pokud „zelená“ vláda skutečně padne. Odejde znovu do opozice a vrátí se k terorismu jak doporučuje Chálid Mašál, nebo spustí její militantní složky v Palestině peklo v bojích s Fatahem? Pak by se potvrdila slova Tonyho Karona z časopisu Time, který varuje, že v Gaze „může nastat podobný vývoj jako v somálském Mogadišu”. Západ by si proto měl uvědomit nebezpečí, která se s eskalací násilí v oblasti pojí, a urychleně začít jednat s Palestinci i Izraelem.

Nezbývá než doufat v další z možných scénářů, rýsující se v posledních dnech a s nímž podle prvních zpráv souhlasí i Hamás. Stávající vládu by měl nahradit jakýsi nezávislý úřednický kabinet, složený ze zástupců všech politických hnutí. Ten by přenesl zodpovědnost za důležitá rozhodnutí na předsedu samosprávy. Napětí mezi militanty by se uklidnilo, kontroverzní referendum by odpadlo a Abbás by mohl začít znovu vést zamrzlá jednání s Izraelem.

Původní vydání: Referendum o zelené vládě

Přejít
Tagy
Tagy
Blízký Východ a severní Afrika 1166
izraelsko-palestinský konflikt 125
volby 1133
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Reklama
Reklama
Reklama