Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Referendum, které rozdělilo Švédy

Tomáš Bouška Tomáš Bouška / Ed. 22. 2. 2016

Švédské vnitropolitické situaci dominuje již druhý týden horké téma: národní referendum. O tom, že vůči němu nejsou voliči lhostejní, svědčí středeční útok na švédskou ministryni zahraničí Annu Lindh, hlasitou stoupenkyni kampaně za přijetí jednotné evropské měny. Její smrt paralyzovala švédskou veřejnost. Není divu. Obyvatelé Švédského království přesto přistoupí tuto neděli k volebním urnám s nelehkým úkolem. V historicky šestém národním hlasování dají vedoucím politikům jasnou odpověď na otázku, zda si myslí, že by Švédsko mělo přijmout euro jako svou měnu.

Přijetí jednotné měny, které představuje třetí stadium Hospodářské a měnové unie (angl. EMU), rozděluje švédskou společnost na dva tábory. Podle množství volebních průzkumů, které s blížícím se datem hlasování plní přední strany švédských novin, vede tábor odpůrců eura. Zatímco se odhady z minulého týdne pohybovaly okolo 44% hlasů dotázaných, které by pro přijetí eura hlasovaly „NE“, 36% hlasů „ANO“ a 20% voličů zůstávalo nerozhodnuto, průzkumy z poloviny tohoto týdne mluví pro prohloubení tohoto trendu. Tábor stoupenců eura se snížil na 35% voličů, odpůrci jednotené měny naopak posílili na 47%. Taktéž počet nerozhodnutých voličů se snížil na 18%.

Na tato čísla reagují švédské politické špičky i řadoví členové stran a zájmových organizací znásobením svého přesvědčovacího tlaku. Na náměstích se konají volební mítinky a rozdávají se informační letáky pro i proti přijetí evropské měny. Švédské televizní kanály se předhánějí v přinášení diskuzních pořadů s předními politiky a respektovanými osobnostmi veřejného života, které střídají reklamní spoty politických stran a hnutí.

Švédský premiér a zarytý stoupenec přijetí eura, Göran Persson, se nechal toto úterý slyšet, že stále věří ve vítězství svého tábora. Pět z jeho třiadvaceti vládních ministrů má ovšem opačný názor. Vedení vládní strany Sociální demokracie se postavilo za svého premiéra a občany vyzývá k podpoření eura. Řadoví sociální demokraté ale často vystupují proti politice stranického vedení a přidávají se ke dvěma menším politickým stranám, které v Riksdagu (švédském jednokomorovém parlamentu) podpořili Perssonovu menšinovou vládu. Jak Strana zelených, tak bývalá komunistická Levicová strana veřejně odmítají podpořit vládní politiku. Liberálové, konzervativci a křesťanští demokraté ovšem podporují vstup do eurozóny téměř jednohlasně. Opoziční Strana středu vyzývá k hlasování proti přijetí eura, ačkoli někteří její členové jsou v této otázce podobně nedisciplinovaní jako sociální demokraté. Největší švédská odborová organizace LO, nedílný a vlivný subjekt švédské politické kultury, je se svými dvěma miliony členů oficiálně neutrální, nicméně někteří její předáci euro otevřeně podporují.

Na informační kampaň o EMU poslanci Riksdagu vyčlenili 140 milionů SEK. Tato částka byla rozdělena mezi organizace pořádající kampaň (90 milionů SEK), parlamentní strany (30 milionů SEK), informační aktivity (15 milionů SEK) a informace o EU (5 milionů SEK). Není bez zajímavosti, že kampani vybízející voliče k nepřijetí eura bylo přisouzeno 48 milionů SEK. Stalo se tak na rozdíl od kampaně za přijetí eura, která obdržela o 3 miliony SEK méně.

Samotného referenda se smí účastnit každý občan Švédska starší 18ti let nebo každý imigrant s trvalým bydlištěm ve Švédsku starším tří let. Švédské národní referendum má na rozdíl od ústavního referenda povahu konzultativní, což v praxi znamená, že výsledné rozhodnutí o přijetí či nepřijetí jednotné evropské měny vynese Riksdag. Pokud se voliči v referendu vysloví pro přijetí eura, jednotná měna bude s největší pravděpodobností zavedena nejdříve 1. ledna 2006. Pokud se vysloví pro setrvání po boku Velké Británie a Dánska, které stále užívají vlastní měny, očekává se odložení hlasování v Riksdagu a opakování celého procesu o několik let později.

Klíčovým argument proč hlasovat v nedělním referendu pro přijetí eura je obava, že po vstupu deseti kandidátských zemí do EU a jejich připojení k eurozóně zůstane Švédsko v evropské izolaci. S ohledem na volební průzkumy se však zdá, že většina Švédů zůstane k přijetí evropské měny skeptická a rozhodne se vyčkat, jaký osud evropské měně budoucnost přinese. Této volbě je ostatně nakloněna i rostoucí nedůvěra švédské veřejnosti v činnost politiků a nákladné evropské byrokracie. Otázkou však zůstává, nakolik smrt oblíbené ministryně ovlivní nerozhodnutou část švédských voličů.

Tagy
Tagy
Evropa 2848
Evropská unie 1789
eurozóna 136
volby 1121
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Reklama
Reklama
Reklama