Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Putinův strach z oligarchů

Václav Lídl Václav Lídl / Ed. 1. 1. 2016

Nejbohatší Rusové přišli v prvním pololetí letošního roku, tedy za dobu ukrajinské krize, o 14 miliard dolarů. Západní sankce začínají oligarchové pociťovat na vlastní kůži, respektive v peněženkách. Bude jejich nevole motorem, který přiměje Vladimira Putina ke změně zahraniční politiky?

Dvanáctý nejbohatší Rus Alexej Mordašov na rusko-ukrajinské krizi vydělal 2,3 miliardy dolarů. Jsou to ale tak trochu peníze, které by na účtu raději neviděl. Před několika dny totiž oznámil, že za tuto částku prodá dvě továrny svého konglomerátu Severstal na výrobu oceli ve Spojených státech.

Jednání o obchodu, která údajně začala již na sklonku loňského roku, nabrala v posledních týdnech na obrátkách. Amerika při posledním kole sankcí, zveřejněných v polovině července, zakázala svým občanům v důsledku války na Ukrajině poskytovat vybraným ruským firmám úvěry se splatností delší než 90 dní. Společnostem se tak výrazně omezil přístup k volnému kapitálu ze Západu. Severstal na černé listině tentokrát ještě nebyl, ale při dalším rozšíření sankcí by mohl být.

Mordašov je však při detailnějšímu pohledu na ruskou podnikatelskou elitu spíše výjimkou.

Sečteno a podtrženo – 19 nejbohatších mužů Ruské federace ztratilo od ledna, kdy eskalovala krize na Ukrajině a následně na Krymu, podle propočtů agentury Bloomberg celkem 14,5 miliardy dolarů. Rozhodně přitom nejde o důsledek globálního poklesu ekonomiky, protože nejmajetnější Američané ve stejném období nashromáždili navíc 56,5 miliardy dolarů.

Miliardy plné zloby

Odezva ruských oligarchů je předvídatelná. Pokud se Putin nezasadí o co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině, tlumočí Bloomberg anonymní slova jednoho z miliardářů, riskuje, že se stane stejným mezinárodním vyděděncem jako Alexandr Lukašenko v Bělorusku. „Ekonomické a podnikatelské elity mají velký strach,“ dodává Igor Bunin, ředitel jednoho z nejstarších moskevských nezávislých think-thanků Center for Political Technology.

Cílem sankcí z dílny US a EU komise jsou totiž nejen vůdci proruských separatistů válčících na východě Ukrajiny, ale také ruští politici, kteří je podporují, a mnohé firmy.

Mezinárodní trest na ně má reálný dopad – když se na černé listině objevil producent zemního plynu NovaTek, spadly mu akcie během dvou dnů o osm procent, z jeho tržní hodnoty se rázem „ztratily“ tři miliardy dolarů.

„Tihle lidé se prezidentu Vladimiru Putinovi sice podřídili, ale nejsou ochotní se jím nechat stáhnout ke dnu,“ uvedl profesor historie a mezinárodních vztahů na Boston University Igor Lukeš na adresu podnikatelů, jako je již zmíněný Ališer Usmanov, Arkadij Rotenberg nebo Gennadij Timčenko, mimochodem majoritní vlastník NovaTeku.

Když ruští oligarchové vidí, že ruská ekonomika letos poroste o pouhé jedno procento místo slibovaných pěti, jistě z toho nemají radost. A kdo má miliardy, dokáže svou nelibost též projevit,“ dodává Lukeš.

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Václav Lídl zastává opačný názor, ačkoli Putin se podle něj nyní dostal na zahraničně-politické úrovni do nejsložitější situace od svého vstupu do Kremlu. „Na vnitropolitické rovině je jeho pozice stále velmi silná. Velká část dnešních oligarchů vděčí Putinovi za svůj vzestup a je si velmi dobře vědoma, že pokud by se oslabil jeho režim, dojde i k jejich oslabení,“ myslí si Lídl.

Ruské sankce

Putin si ale byznysmeny rozhněval i „interními sankcemi“ v podobě vyhlášeného tažení proti offshorovým podnikům, které mají ruské majitele, ale daně platí v jiné zemi. Takové firmy by v budoucnu neměly dosáhnout na úvěry od rozvojové banky Vnešekonombank (VEB) a neměly by se účastnit státních tendrů. Státní penězovody jsou přitom jedním z hlavním zdrojů ruské podnikatelské elity.

Jestliže si chcete užívat výhod, státní podpory a dosáhnout v Rusku zisku, musíte se zde zaregistrovat,“ prohlásil již dříve Putin.

Šéfa Kremlu za tento postoj v listu Financial Times otevřeně zkritizoval podnikatel David Jakobašvili, podle něhož budou mít tato opatření na ruské podnikání mnohem citlivější a bolestivější dopad než jakékoli sankce ze Západu.

Jakobašviliho otevřená kritika je daná především tím, že svůj byznys vybudoval od píky. Nepatří ke skupině, která by zbohatla ve vodách divoké ruské privatizace v posledních dvou dekádách. Protiputinovsky naladěný podnikatel chce část svého majetku, v odhadované hodnotě 1,2 miliardy dolarů, investovat raději v Gruzii než v okolí Moskvy.

Daleko od Kremlu přitom odtékají násobně větší částky. V letošním prvním pololetí opustil Rusko podle statistik tamní centrální banky kapitál nejméně 75 miliard dolarů. Tedy o 12 miliard více než v celém roce 2013, uvedla zpravodajská stanice CNBC.

Kolaps ruské ekonomiky

Očekává se, že další vlna sankcí přijde jako odplata za podporu proruských vojáků, kteří minulý týden pravděpodobně sestřelili malajsijské civilní letadlo s necelými třemi stovkami lidí na palubě.

Terčem mezinárodního trestu – zřejmě zmrazení peněz na účtech nebo omezení pohybu po unijních státech – však nemusí být a priori další z miliardářů. „Nemůžete cílit na někoho jen proto, že to je Rus s majetkem s devíti nulami. Účelem sankcí je postihnout osoby, které podporují vojenskou kampaň,“ citovala CNBC slova evropského politologa.

Zároveň žádné sankce nejsou jednosměrně účinné a zpětně ovlivňují i své autory. Rusko je pro Evropskou unii čtvrtým největším odbytištěm. Evropský export na Východ poklesl za první čtyři měsíce letošního roku o 11 procent, obchodní cesty opačným směrem jsou o 9 procent užší. Německá centrální banka kvůli zhoršené geopolitické situaci počítá se stagnací domácí ekonomiky v druhém kvartále 2014.

Na druhou stranu třeba Francie ani přes mezinárodní tlak nehodlá ustoupit od kontraktu, kdy si od ní Rusko v  roce 2011 objednalo dvě válečné lodě za celkovou sumu 1,6 miliardy dolarů. První by k ruským břehům měla vyplout už letos na podzim.

Zastavit by ji mohlo ještě vydání zbrojního embarga, které je jednou z variant plánovaného zpřísnění evropských sankcí. Amerika už zakázala několika zbrojním firmám prodávat své výrobky na území USA. Postih se vztahuje mimo jiné i na The Kalashnikov Group.

Extrémní varianta počítá dokonce s uvalením sektorových sankcí například na celé ruské bankovnictví. Taková reakce na sestřelení malajsijského letu MH17 by však mohla poslat k zemi celou ruskou ekonomiku. Podle Michaila Kasjanova, který sloužil jako premiér pod Putinem v letech 2000 až 2004, hrozba sektorových sankcí reálně existuje. „Pokud budou namířeny proti celému finančnímu odvětví, ekonomika země zkolabuje do šesti měsíců,“ předpovídá dlouholetý kritik současného vládce Kremlu, který chtěl v roce 2008 kandidovat v prezidentských volbách, ale státní komise ho do boje nepustila.

Autor: Lukáš Rozmajzl

Původní vydání: Putinův strach z oligarchů

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 2970
Rusko 994
Ukrajina 839
ekonomika 809
ukrajinská krize 458
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz