Ruská opozice se drolí

Bývalý ruský premiér Michail Kasjanov se rozhodl tento týden vystoupit z opozičního hnutí Jiné Rusko. Motivovala ho k tomu údajná neschopnost dohodnout se na společném kandidátovi pro prezidentské volby. Ruští voliči by měli vybírat Putinova nástupce v březnu 2008.

Pravým důvodem pro odchod Kasjanova však mohly být rozpory s čelným představitelem Jiného Ruska a bývalým šachovým velmistrem Garrim Kasparovem. Kasjanov se chtěl údajně stát prezidentským kandidátem za Jiné Rusko, což se zřejmě nelíbilo dalším představitelům tohoto hnutí včetně Kasparova.

Zhrzený Kasjanov se tak chystá založit nové politické uskupení, kde bude moci své politické ambice plně realizovat. Za současného politického klimatu v Rusku je však poměrně úsměvné, že se podobné spory vůbec vedou. Je velmi pravděpodobné, že prezidentské volby jsou pro tyto kandidáty předem prohrané a do Kremlu tak nejspíše usedne Putinem jmenovaný následovník. Tříštění sil tímto způsobem ničemu nepomáhá, právě naopak, nahrává přívržencům současného pána Kremlu.

Události posledních dnů znovu vybízejí k zamyšlení nad současným politickým životem v Rusku a stavem opozice obecně. Během svého funkčního období se Putinovi podařilo své politické oponenty marginalizovat a nebo je jako v případě komunistů de facto přivést na svou stranu. Nicméně je potřeba podotknout, že i opozice nese na svých bedrech část viny, neboť často trpí vnitřními konflikty.

Samotné hnutí Jiné Rusko představuje svým způsobem jistou anomálii. Toto relativně mladé uskupení totiž sdružuje nesourodou směsici různých, často protichůdných, politických proudů. Schází se tu tak paradoxně na jednom místě představitelé extremní pravice a extrémní levice. Tmelícím prvkem pro Jiné Rusko zůstává pouze opozice vůči prezidentovi Putinovi a jeho režimu. Kromě boje proti Putinovi mají tito “opozičníci“ tak pramálo společného. Ba co více, střetávají se tu často rozdílné politické ambice a vize jednotlivých členů, což vede k dalšímu pnutí.

Navíc je třeba dodat, že Jiné Rusko je známé spíše na Západě, a to nejen díky osobě šachisty Kasparova, ale zejména pak trochu překvapivě kvůli ruským bezpečnostním složkám. Nedávné demonstrace organizované lidmi kolem Kasparova byly brutálně rozehnány policií a postaraly se tak nechtěně o medializaci Jiného Ruska v zahraničí. V samotném Rusku se toto hnutí však těší jen malé podpoře.

Kasjanovův odchod tak připomněl smutnou skutečnost neexistence reálné opozice v Rusku. Tento stav pak nejvíce nahrává do karet současnému vedení Kremlu.

Autor je analytikem Asociace pro mezinárodní otázky.

Článek byl napsán pro server iHNed.cz.