Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Proč roste napětí mezi Gruzii a Adžárií

Emil Souleimanov / Ed. 22. 2. 2016

Již tak napjaté vztahy mezi ústřední vládou v Tbilisi a Adžárskou republikou, která se po rozpadu Sovětského svazu těší fakticky nezávislému postavení, se od konce minulého týdne rychle zhoršují.

K hranicím autonomie, která se nachází na jihozápadním cípu Gruzie, se soustřeďují stále nové oddíly gruzínské armády a ministerstva vnitra. V Adžárii se zase vytvářejí oddíly domobrany a armáda zaujala pozice podél gruzínsko-adžárské administrativní hranice u řeky Čoloki.

K eskalaci napětí došlo v neděli večer, když průvodu nově zvoleného prezidenta Gruzie Micheila Saakašviliho bylo adžárskými ozbrojenci zabráněno v cestě do Batumi. Vzápětí Saakašvili vyhlásil prezidentu autonomní republiky Aslanu Abašidzemu (potomku významného knížecího rodu, který vládl Adžárii od roku 1462) ultimátum, ve kterém mj. žádal „umožnit prezidentu Gruzie volně se pohybovat po Adžárii a začít s odzbrojováním nezákonných vojenských oddílů na území autonomie“. Abašidze však toto ultimátum odmítl.

Kromě dávné a dobře známé osobní nevraživosti obou politiků svoji roli hrají i ekonomické a politické důvody, které již delší dobu hrozily přerůst v otevřený střet mezi Tbilisi a Batumi. Přes Adžárii se totiž mimo jakoukoli kontrolu ústřední vlády uskutečňuje přibližně 70% zahraničního obchodu Gruzie, zhruba ve výši 250 milionů dolarů ročně, a vyváží se 7 milionů tun kaspické ropy.

V Batumi je dislokována jedna ze dvou zbylých ruských vojenských základen na gruzínském území, o jejichž stažení Tbilisi již léta marně usiluje. Přičemž pojistkou fakticky svrchovaného postavení Adžárie dosud byly právě exkluzivní vztahy s ruskými vojenskými náčelníky a politická podpora Moskvy. Díky nim například v roce 1992 vyzněly snahy Gruzie získat silou opět kontrolu nad autonomií do ztracena. Tehdejší velitel základny generál Gladyšev na Abašidzeho prosbu poslal ruské tanky k řece Čoloki a nařídil odstřelovat gruzínské vnitrozemí. Od této události se Tbilisi o získání svrchovanosti nad autonomií již nepokoušelo.

V pozadí Saakašviliho současných „aktivit“ jsou parlamentní volby, které se mají konat 28. března. A spolu s tím i fakt, že opozice vůči Abašidzemu režimu se v posledních týdnech stala terčem útoků ze strany jeho přívrženců.

V neposlední řadě nelze pominout ani to, že Saakašviliho masová podpora Gruzínů v lednových volbách byla zároveň zoufalým voláním po zlepšení životní úrovně, boji proti korupci, vytouženému sjednocení země.

Gruzínská veřejnost tedy od svého nového prezidenta očekává neprodlené a rozhodné kroky směřující ke splnění jeho předvolebních slibů, a toho si Saakašvili dobře uvědomuje: „Donutili nás ke ztrátě kontroly nad Abcházii, nekontrolujeme rovněž další část našeho území, Jižní Osetii. A pokud se smíříme s dalšími pokusy o revoltu a hrubé popírání lidské důstojnosti, tak zítra už Gruzii mít nebudeme“.

Připomeňme i to, že Adžárie, která byla koncem 16. století anektována Osmanskou říší, se v průběhu staletí islamizovala. Na rozdíl od většinových pravoslavných Gruzínů jsou tedy gruzínsky hovořící Adžárci muslimové, což jim však nebrání v tom, aby sami sebe považovali za Gruzíny.

Za současné situace se Tbilisi spoléhá na účinnost hospodářské blokády, jejímž cílem je zpřetrhat financování adžárského režimu Aslana Abašidzeho, a usiluje o získání mezinárodní a vnitropolitické podpory pro případnou invazi. Nic však nenasvědčuje tomu, že by adžárský prezident měl v úmyslu změnit svoji politiku, či snad dokonce rezignovat. Navíc podle posledních zpráv se na adžárské straně hranice již operují jednotky, které údajně pocházejí z ruské vojenské základny. I vzhledem k této skutečnosti lze předpokládat, že další eskalace krize by mohla být velmi nebezpečná.

Původní vydání: Proč roste napětí mezi Gruzii a Adžárií

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 2889
Postsovětský prostor 426
mezinárodní bezpečnost 1065
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz