Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Proč je Cyril Svoboda spokojený?

Alžběta Chmelařová Alžběta Chmelařová / Ed. 4. 2. 2016

Když pozorovatelé Společenství nezávislých států označili ukrajinské parlamentní volby za velmi dobré, překvapilo to snad jen ty, kteří nedokázali rozšifrovat zkratku CIS-EOM. Tito pozorovatelé byli totiž velmi spokojeni i s průběhem prezidentských voleb v roce 2004, které ale byly zfalšované takovým způsobem, že se musely opakovat a vedly k Oranžové revoluci.

Když se ale na show Savika Šustera, jedné z nejsledovanějších politických debat na Ukrajině, zjevil Cyril Svoboda a vykládal o tom, jak volby proběhly spravedlivě a čestně, jak po dobu svého pozorování prý neviděl žádná narušení, a jak byl příjemně překvapen tím, že na volby přišlo hodně lidí, byla jsem překvapena já – nepříjemně.

Tak zaprvé, když dojedete k volební místnosti, určitě tam budou lidi, kteří přišli hlasovat, ti, kteří nepřišli, tam nejspíš nebudou. Může tak vzniknout mylný dojem, že snad všichni jdou k volbám. Ale na Ukrajině byla tentokrát volební účast rekordně nízká, jen 58 %. Dobře, to se ale dá odpustit. Horší je něco jiného. Pan Cyril Svoboda si sice stihl popovídat s hodně lidmi a navštívil asi pět volebních místností, žádné problémy ale nezaznamenal. To mě popravdě nepřekvapuje, lidé příležitosti návštěvy mezinárodního pozorovatele spíše využijí k vyfotografování se s ním. S podvody se před ním zpravidla nechlubí. Dále, Cyril Svoboda podle svých slov nepochybuje o tom, že volby byly spravedlivé a transparentní. Proč se tedy teď na Ukrajině ze všech stran ozývají slova jako falsifikace, podvody, manipulace? Z legrace? Podle pana Svobody je ale demokracie na Ukrajině živá.

Upřímně, nemám tušení, kde a jak intenzivně Cyril Svoboda pozoroval, ale stejně jako mnoho ostatních „velmi krátkodobých“ pozorovatelů si asi neuvědomuje, že volby se nekonají jen v den voleb. Strana regionů se na ně připravovala dva roky a jejich profesionalismus v tomto ohledu je nutné „ocenit“. Zmíním jen přijetí smíšeného volebního systému (podpořila ho i opozice s tím, že jde o kompromis a jinak by bylo ještě hůř), redislokace volebních obvodů (více na východ) nebo neuvěřitelné sumy peněz vydělených z rozpočtu na jednomandátové obvody provládních kandidátů. Šlo v řádech o desítky až stovky milionů hřiven na kandidáty, kteří se následně díky těmto penězům pyšnili nově vybavenou nemocnicí či opravenou silnicí. A co do počtu užitých různých volební technologií, šlo asi o rekord. Daleko zajímavější než prohlášení takových „pozorovatelů“ bude samozřejmě zpráva OBSE.

Ale už teď si troufnu konstatovat, že šlo bezpochyby o nejšpinavější volby od roku 2004. Ukrajina udělala, v porovnání s volbami z let 2006, 2007 a 2010, obrovský krok zpátky. V podstatě to nebyly volby, ale festival volebních technologií – adminresurs, informační šum, černý PR, tlak na voliče nebo kandidáty, techničtí kandidáti nebo klony (jmenovci sloužící ke zmatení voličů), uzurpace mediálního prostoru, nepřímé i přímé uplácení voličů… A nakonec ono velmi podivné sčítání hlasů, kdy zjevně byli nejrychleji se vším hotovi na východě a jihu země, kdežto zdržení (rozuměj boj o hlasy) jsme pozorovali hlavně v centrálních oblastech, kde se odehrávala hlavní bitva.

Takže v době, kdy Cyril Svoboda je už dávno pryč nebo na volby zapomněl, jiní pozorovatelé jsou stále ještě na nohou a vůbec nespí, stejně jako členové volebních komisí. Někde sčítali hlasy do pozdního rána a v pondělí v některých teritoriálních komisích z podivných důvodů odmítali přijmout protokoly a vraceli je k přepočítání nebo k opravě. Někteří kandidáti stále bojují za své hlasy, protože opakované sčítání páchne podvodem, výsledky v teritoriálních volebních komisích neodpovídají protokolům z místních volebních místností. Lidi jsou unavení a vidí, co se děje. Cyril Svoboda jim svými slovy jen podráží nohy. A není první ani poslední. Jen mě mrzí, že se náš bývalý ministr zahraničních věcí stal prostě jedním z dalších užitečných, kteří diskreditují dobrou práci pozorovacích misí. Spojení „bývalý ministr zahraničních věcí, Česká republika, mezinárodní pozorovatel“, je dostatečně silný důvod k tomu, aby se člověk dostal do médií, a to opakovaně. Obecně si myslím, že by se pozorovatelé neměli do médií vyjadřovat vůbec, protože často jsou jejich vystoupení okleštěna a nakonec zbydou jen stížnosti na to, jak voliči nemohli najít volební místnost, protože byla až na druhé straně chodby. A Ukrajinci si jen ťukají na čelo a přestávají je brát vážně.

Původní vydání: Proč je Cyril Svoboda spokojený?

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 2848
Postsovětský prostor 423
Ukrajina 819
volby 1121
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Reklama
Reklama
Reklama