Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Pohleďme přes Atlantik

Eva Palatová / Ed. 22. 2. 2016

Vyhraje-li v Německu pravice, její zahraniční politiky se bát nemusíme. Němečtí konzervativci v čele s Angelou Merkelovou jsou na cestě k volebnímu vítězství, zní většinový názor. Co by toto vítězství znamenalo pro zahraniční politiku největšího souseda, jednoho z lídrů EU a spojence v NATO? Nic špatného.

Oživíme vztahy s USA

V parlamentní debatě před hlasováním o důvěře kancléři Merkelová dosavadní kabinet odsoudila: „Ještě žádná spolková vláda nepromarnila důvěru tak jako tato.“ Bilanci vztahuje i na mezinárodní působení rudo-zeleného týmu. Již volební souboj roku 2002 do značné míry rozhodl spor o zahraniční politiku: Gerhard Schröder předem vyloučil souhlas vlády s vojenským zásahem proti Iráku. Riskoval oslabení mezinárodního tlaku na Saddáma, narušení vztahu se spojenci, znemožnil vznik společného evropského postoje – a volby vyhrál.Ona pachuť se vrátila minulý týden, když se Schröder vložil do ostré výměny názorů mezi Washingtonem a Teheránem ve sporu o íránský jaderný program. Při oficiálním startu volební kampaně SPD požadoval, aby „cesta vojenského zásahu šla ze stolu“. Opozice to podobně jako před třemi lety odmítla coby pokus o populistickou instrumentalizaci. Místopředseda frakce CDU/CSU Wolfgang Schäuble kancléři vyčetl, že ohrožuje vyjednávací pozici Západu – už by se neměl chovat tak, jako by příčina atomového sporu byla ve Washingtonu.Za touto reakcí se skrývá možná nejdůležitější zpráva: opozice dává najevo, že kancléř narušil jeden ze základů německé zahraniční politiky, transatlantickou vazbu. Nicméně CDU i CSU si s Washingtonem udržely dobré vztahy. Podle svého volebního programu budou usilovat o „nové oživení spolupráce“ s USA, případné rozdíly v názorech hodlají místo „polemických osočování“ řešit v dialogu. V kontrastu ke kancléři, který se dostával do vleku Chiracových vizí multipolárního světa, program zdůrazňuje: „Evropská integrace a transatlantické partnerství nejsou protiklady, nýbrž dva nejdůležitější pilíře naší zahraniční politiky.“Ale do Iráku by ani vláda Merkelové vojáky nevyslala. Kapacity Bundeswehru jsou již vyčerpány, hlavně misí v Afghánistánu. Ve věci „obrany německé bezpečnosti na Hindúkuši“ hodlá CDU/CSU navázat na politiku sociálnědemokratického ministra Petera Strucka.

Klíčem je Francie, ale…

Svou první cestu namířila kandidátka CDU/CSU do Paříže. Zdůraznila tak, že zvláštní vztah s Francií zůstává pro Německo klíčem, ale zároveň dala najevo, že proslulý společný motor EU je zralý na opravu. Jakou? To v článku pro deník Figaro nastínil v den návštěvy zahraničněpolitický mluvčí CDU/CSU Friedbert Pflüger. Zaprvé oba partneři už nesmí být hospodářskou brzdou kontinentu. Zadruhé je třeba stávající styl dominance EU nahradit rolí, která bere v úvahu zájmy ostatních členů Unie a posiluje důvěru uvnitř společenství. Merkelová to vysvětlila následovně: „Byla jsem vychována v tradici Helmuta Kohla, který říkal, že na Evropu je třeba nazírat skrze malé země.“ Ohledně vztahů Berlína s Londýnem to není tak jednoznačné. Společný zájem by mohl zavládnout v otázce evropského rozpočtu – Německo dlouhodobě usiluje o snížení svého příspěvku i o reformu zemědělské politiky. Jenže nový spor mezi oběma metropolemi může přiživit otázka začlenění Turecka. Uspěje-li Merkelová ve volbách, stane se na evropském poli spojencem rakouského kancléře Wolfganga Schüssela v prosazování „privilegovaného partnerství“ s Ankarou. „Více fantazie než uvažování v kategoriích plného členství“ hodlá šéfka CDU uplatnit při integraci Balkánu a zemí východní Evropy. Konzervativci svůj přednostní zájem na prohloubení integrace neskrývají: ústava se kvůli intenzivnímu rozšiřování zhroutit nesmí.

Sousedy nepomineme

Nejistotu na východ od Odry zasela Schröderova politika vůči Rusku. Nekritickým přístupem k Putinově vládě kancléř otevřel dveře německým investorům, pojistil si dodávky surovin a získal podporu pro svůj zahraničněpolitický kurz. Rozměr tohoto vztahu vystihly oslavy 750. výročí založení Královce: slavící dvojici doplnil jen prezident Chirac, zástupci sousedního Polska a Litvy pozváni nebyli. CDU/CSU tuto politiku odmítá jako „bezzásadovou“. Merkelová si uvědomuje hospodářský a bezpečnostní význam dobrých vztahů s Moskvou, zároveň by však po zkušenosti s životem v NDR mohla najít správná slova ke stavu demokracie a lidských práv či k Putinově postupu v Čečensku. Minulé úterý při návštěvě Varšavy ukázala, že pochopila situaci. Prohlásila, že německá politika vůči Rusku nebude vedena nad hlavami sousedů: „Osa Paříž–Berlín–Moskva, která by poškozovala zájmy Polska, nebude existovat.“Koncepce CDU a CSU neukazuje na razantní obrat v zahraniční politice. Spíše nás čeká změna stylu. Taktiku „mírového“ kancléře by mohla nahradit politika, která se bude cítit více vázána závazky Německa v euroatlantických strukturách. Z pohledu českých zájmů se tak rýsuje příznivý posun, který bychom si neměli nechat zakalit obavami z tradičně blízkých vazeb CDU a CSU k vyhnancům. Očima českého tisku se tyto vazby často jeví jako výrazně důležitější, než skutečně v celoněmeckém kontextu jsou. Nejistotám čelila Merkelová v Polsku ujištěním, že ani ona případné požadavky odškodnění nebude podporovat. Žádná spolková vláda – ani za účasti Edmunda Stoibera – si dnes otvírání majetkových otázek nemůže dovolit. Svou podporu vyhnancům konzervativci soustředí spíše na Centrum proti vyháněním. Merkelová se k tomuto projektu hlásí a zaručuje, že vzpomenutí obětí vyhnání nepovede k relativizaci odpovědnosti Německa za druhou světovou válku. Vzhledem k tomu, že snahy okolních států včetně Česka rozložit tento projekt „europeizací“ nikam nevedly, bude možná lepší vzít i v tomto bodě budoucí kancléřku vážně a prosazením účasti českých expertů na realizaci projektu strčit nohu do dveří.

Původní vydání: Pohleďme přes Atlantik

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 2973
Evropská unie 1888
NATO 378
Německo 452
volby 1182
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz