Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Pohled analytika: Viníci letecké tragédie nad Ukrajinou, zásadní změny po přestřelce v Mukačevu i ruský vliv na východě země

Michal Lebduška Michal Lebduška / Ed. 25. 11. 2015

Nedávná přestřelka v Mukačevu a roční výročí sestřelení malajsijského letadla nad východem země opět přitáhly pozornost k Ukrajině. ParlamentníListy.cz položily několik otázek Michalu Lebduškovi z Asociace pro mezinárodní otázky, který se na Ukrajinu specializuje. "Je téměř jisté, že letadlo sestřelili separatisté," tvrdí. Pravý sektor podle něj není výraznou hrozbou pro vládu a prezidenta a separatistické republiky na východě země budou existovat tak dlouho, jak na tom bude mít zájem Rusko.

Připomínáme si rok od tragické události sestřelení malajsijského civilního letadla nad Ukrajinou. Viník je oficiálně neznámý. Kdy bude známý?

Oficiální zpráva z vyšetřování Nizozemska by měla být zveřejněna v říjnu. Zřejmě v ní bude zodpovězená otázkakdo letadlo sestřelil.

Vypadá to, že viníky jsou nejpravděpodobněji separatisté?

Řekl bych, že je to téměř jisté. Můžeme spekulovat, jestli to byl omyl. Spíše si myslím, že ano a že dopravní letadlo nechtěli sestřelit. Která strana to udělala je už z toho, co víme, vcelku jasné.

To už pronikly i nějaké informace z toho oficiálního vyšetřování?

Nejenom z toho. Teď se objevilo v médiích to, co publikovala CNN, což by měly být informace z této zprávy. Ale už dřív se tomuto tématu věnovali jiní. Pravděpodobně nejznámější člověk, který se tím zabývá, je Eliot Higgins. Založil webovou stránku, na které z veřejně dostupných informací – videí a podobně – se snaží i s dalšími lidmi analyzovat, co se tam dělo. Nevěnuje se jenom Ukrajině, ale třeba i občanské válce v Sýrii. A z těch věcí, které už před časem publikoval, je víceméně jasné, že obecně víme, co se stalo.

Jak je na tom Ukrajina ekonomicky? Ptám se proto, že bývalý premiér Paroubek tento týden v rozhovoru pro ParlamentniListy.cz varoval před tím, že zatímco pozornost je teď nasměrována na Řecko, ještě daleko větší problém může nastat na Ukrajině, co se týče jeho státního bankrotu. Je to podle vás reálné?

To je samozřejmě otázka. Netroufám si tvrdit, jestli na Ukrajině nastane státní bankrot, či nikoli. Nicméně situace je tam závažná, a to dlouhodobě. Jsou tam problémy i kvůli bojům, a i proto, že se Ukrajinci snaží o poměrně hluboké reformy. Ale nedá se říci, že by se to teď nějak extrémně vymykalo z celého toho období od získání nezávislosti. Těžko říct, co se stane. Prozatím se jedná o dalších půjčkách Ukrajině, které mimochodem jsou nesrovnatelně menší než Řecku, a jsou vázané na konkrétní reformy, které zatím probíhají. Jak budou implementovány, to už je samozřejmě jiná věc.

Reformy tedy probíhají, je jasné, že nějaké výsledky se mohou projevit až za řadu let…

Přesně tak. Je to dlouhodobá záležitost. I když některé věci jsou vidět – teď třeba probíhá velká reforma policie. Byl zřízen například Antikorupční úřad. Připravuje se intenzivně i slibovaná decentralizace země, ke které se zavázali v Minské dohodě. Dlouhodobě se jedná i o nějaké restrukturalizaci ukrajinského dluhu.

Mám v zásobě ještě jednoho strašáka, co se týče Ukrajiny. Je jím europoslanec Ransdorf, který se obává, aby se Ukrajina nestala druhým Afghánistánem ve smyslu slabé centrální vlády, kde na jednotlivých územích vládnou lokální vůdci, na Ukrajině je přesnější je nazývat oligarchy. Hrozí tohle Ukrajině?

V některých regionech to takhle bylo vždycky a není to žádná novinka. Nemyslím si, že by to mohlo být o moc horší. Typickým příkladem, kromě Donbasu, je i Zakarpatský region. Nicméně k určité decentralizaci dojít musí, protože ten systém na Ukrajině je naprosto neudržitelný a neodpovídá jakýmkoliv standardům. Ano, problémy to způsobit může, zvláště v některých regionech. Nebál bych se toho v Haliči, problém může nastat právě v tom Zakarpatí. Z velké části záleží na tom, jak jsou lokální vůdci loajální Kyjevu. Což doposud vždycky byli. Dnes na Ukrajině funguje systém, kdy je výkonná moc ve všech regionech řízena z centra. Lidi do čela oblastních administrací jmenuje prezident. V podstatě nejsou nikomu odpovědní a nevychází to z voleb. Takže tam vládnou lidé, které si vybere prezident. A to platí až na úroveň okresů, kde na návrh gubernátorů prezident jmenuje šéfy těch okresů. Tato vertikála je tedy velmi silně centralizovaná, ačkoliv jsou v těch regionech i volené legislativní orgány, něco jako zastupitelstva. Fakticky mají rozhodující roli tyhle administrace.

>Takže to není tak, že by lokální vůdcové byli nezávislí na prezidentovi. Ale naopak to jsou jeho lidé, když je jmenuje?

Záleží, na kolik jsou loajální prezidentovi a vládě, nakolik spolupracují a jak drží moc v tom regionu. Mnohdy vládě v Kyjevě nic jiného nezbývá. Třeba Zakarpatsko od vyhlášení nezávislosti kontrolují lidé kolem Viktora Balogy. Což je místní oligarcha. Teď se spekulovalo, že je také zapleten do nedávných událostí v Mukačevu. Jeho nejvyšší funkcí přitom bylo, že dělal šéfa prezidentské administrace Juščenkovi (ukrajinský prezident před Porošenkem a Janukovyčem). Je vždy loajální Kyjevu, ale kontroluje tuto oblast po celou dobu.

Původní vydání: Pohled analytika: Viníci letecké tragédie nad Ukrajinou, zásadní změny po přestřelce v Mukačevu i ruský vliv na východě země

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 2914
Rusko 975
Ukrajina 828
ukrajinská krize 454
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz