Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Otevřený dopis ministru Plagovi: Mediální vzdělávání je dlouhodobě opomíjené, píší zástupci třinácti organizací

AMO AMO / Ed. 25. 2. 2020
Otevřený dopis ministru Plagovi: Mediální vzdělávání je dlouhodobě opomíjené, píší zástupci třinácti organizací
foto PIXABAY

Zástupci třinácti organizací a subjektů zabývajících se mediálním vzděláváním, sdružených v neformálním společenství pod názvem Platforma pro mediální vzdělávání, se prostřednictvím otevřeného dopisu obrátili na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu s žádostí o změnu dosavadního přístupu k mediálnímu vzdělávání.

Vycházejí hned z několika průzkumů a analýz, které v nedávné době zveřejnila Česká školní inspekce (ČŠI), Jeden svět na školách (JSNS) Evropské hodnoty. Z nich vyplývá, že mediální výchově je na českých školách věnován malý prostor, přičemž úroveň mediální gramotnosti žáků základních a středních škol je velmi nízká. V dopise vyzývají ministerstvo (a další relevantní instituce) k uskutečnění čtyř kroků, které při současném stavu považují za nezbytné minimum vedoucí ke zlepšení situace v této oblasti.

1. Pojmenování důležitosti mediálního vzdělávání (např. formou metodického doporučení).

 2. Transparentnost procesu revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) a nastavování vzdělávacích strategií, zohlednění mediální gramotnosti.

 3. Začlenění mediálního vzdělávání do vzdělávání studentů pedagogických fakult. 

 4. Finanční podporu projektů a aktivit subjektů aktivních na tomto poli (např. formou otevřených grantových výzev).

Mediální gramotnost je přitom nezbytnou součástí vzdělanostní výbavy člověka žijícího v 21. století. Rozvíjet ji znamená učit se samostatně vyhledávat potřebné informace, analyzovat a posuzovat důvěryhodnost mediálních sdělení, rozlišovat fakta od lží a manipulací. Seznamovat se s riziky kyberprostoru a učit se, jak bezpečně využívat potenciál moderních technologií. Právě jejich prudký rozvoj a pohyb dětí v digitálním světě už od útlého věku jsou jedním z hlavních důvodů rostoucího významu mediální výchovy. Podle průzkumu ČŠI tráví přibližně 60 % žáků používáním různých typů médií většinu svého volného času. 

Úroveň mediální gramotnosti je přitom velmi nízká; jak vyplynulo například z průzkumu mediální gramotnosti středoškoláků, realizovaného agenturou Median pro Člověka v tísni, podle kterého v testu zaměřeném na základní znalosti a analytické dovednosti obsažené v RVP vyřešilo správně více než 60 % úloh pouze 20 % studentů. I gymnazistů, kteří si mezi studenty ze všech typů středních škol vedli v testu nejlépe, uspělo na 60 a více procent méně než 40 %.

Při testování ČŠI, která se kromě středoškoláků zaměřila i na mediální gramotnost žáků základních škol, byla očekávaná průměrná hodnota úspěšnosti stanovena na 60 %. Žáci ZŠ však dosáhli v průměru pouze 43 % a studenti SŠ 50 %. Výborného výsledku nedosáhl z žáků ZŠ vůbec nikdo, v případě  pak jen 1 %V kontextu vysokého významu médií v životě žáků (především internetu a sociálních sítí) jsou uvedená čísla alarmující. 

„O mediálním vzdělávání se v poslední době mluví a píše čím dál častěji. A nezřídka se přitom objevuje také jeho kritika. Například, že to je nemístné tahání politiky do škol, vymývání mozků, šíření jediné správné ideologie, zákazy určitých médií atd. Nic z uvedeného neplatí. Autoři podobných výroků, a patří mezi ně i politici, šíří zcela zkreslené představy, ať už to dělají úmyslně, nebo z neznalosti. Bezpochyby tak ale přispívají ke stavu, že mnoho vyučujících mediální výchovy označuje vnímání vzdělávacích snah v této oblasti ze strany veřejnosti jako kontroverzní. Je proto žádoucí, aby relevantní vzdělávací instituce včele s ministerstvem školství pojmenovaly důležitost mediálního vzdělávání,  uvádí Karel Strachota, iniciátor vzniku Platformy pro mediální vzdělávání a ředitel programu Jeden svět na školách, v němž se mediálnímu vzdělávání už přes třináct let věnuje.

Klíčová zjištění o mediálním vzdělávání v Česku

Jaká zjištění, poukazující na neuspokojivý stav v řešení těchto otázek, z výše uvedených výzkumů například plynou?

V českých školách je mediální výchově věnován velmi malý prostor: 

  • 82 % učitelů uvádí, že výuka formou průřezového tématu, jdoucího napříč ostatními předměty, způsobuje, že na mediální výchovu nezbývá dostatek času,
  • téměř stejné procento (80 %) uvádí, že mediální výchova není v českém školství vnímána jako důležité téma,
  • studenti středních škol absolvují za celou dobu svého studia méně než 10 hodin mediální výchovy,
  • na některých školách se mediální výchova nevyučuje vůbec.

Pedagogové nejsou dostatečně připraveni a postrádají materiály i metodickou podporu: 

  • uvádějí, že jim chybí potřebné znalosti a dovednosti (81 %), většina z nich (72 %) se nezúčastnila žádného relevantního kurzu nebo školení,
  • téměř tři čtvrtiny učitelů pociťují nedostatek kvalitních materiálů, nejžádanější formou podpory jsou audiovizuální materiály ke konkrétním tématům (58 % učitelů),
  • podle ČŠI je nejčastější formou přípravy vyučujících samostudium (70 % učitelů), což dokresluje i statistika uváděná Jedním světem na školách, podle níž si 77 % vyučujících připravuje vlastní materiály,
  • 74 % procent vyučujících přistupuje k mediální výchově individuálně a sestavuje si samostatně svůj výukový plán, současně platí, že 50 % středních škol nevyhodnocuje naplnění cílů mediální výchovy,
  • průřezový charakter mediální výchovy napříč několika předměty (na 90 % škol) způsobuje, že je výuka typicky zajišťována vícero učiteli (především běžnými učiteli všeobecně vzdělávacích předmětů bez zaměření na realizaci mediální výchovy).

„V oblasti mediálního vzdělávání je potřeba provést systémové změny, jejichž nositelem by mělo být ministerstvo školství. Samozřejmě platí, že klíčová je role vyučujících. Těm se však musí dostat potřebné podpory,“ uzavírá Karel Strachota.

Seznam signatářů otevřeného dopisu zastupujících jednotlivé organizace sdružené v Platformě:

Karel Strachota (ředitel programu Jeden svět na školách, Člověk v tísni), Jan Cemper (šéfredaktor, Manipulátoři.cz), Lenka Chudomelová (lektorka, Demagog.cz), Jakub Janda (ředitel, Evropské hodnoty), Michal Kaderka (zakladatel, Svět médií), Martin Kožíšek (Akademie CZ.NIC), Tereza Kráčmarová (předsedkyně, Fakescape), Kateřina Křivánková a Vojtěch Bruk (zakladatelé, Zvol si.info), Michal Kučerák (lektor, produkce, Centrum současného umění DOX), Vlaďka Mušálková (ředitelka, Asociace pro mezinárodní otázky), Michaela Slussareff (zakladatelka, Slowtechinstitute.org), Jaroslav Valůch (koordinátor, Transitions) a Tereza Vodičková (předsedkyně, Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd).

KE STAŽENÍ

LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz