Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Odborník: Úspěch Ukrajiny spojené se Západem by ohrozil Putina

Václav Lídl Václav Lídl / Ed. 30. 12. 2015

Rusko se na východě Ukrajiny angažuje mimo jiné i proto, že úspěch Ukrajiny, která by se přiklonila na stranu Západu, by ohrozil Putinův režim. V rozhovoru pro server Lidovky.cz to uvedl Václav Lídl, analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na postsovětský prostor.

V úvodu rozhovoru se server Lídla zeptal na to, zda může být hlavním cílem Moskvy udržovat na východě Ukrajiny chaos. Podle Lídla je klíčovým faktorem nynějšího ruského postupu vůči Ukrajině snaha o vnitřní legitimizaci režimu a o upevnění Putinovy moci.

Připomněl v této souvislosti, že v ruské ekonomické obci se už delší dobu vede debata o zhoršování stavu hospodářství a protesty v roce 2011 a 2012, které ukázaly, že v Rusku existuje vnitřní odpor vůči režimu. „Po anexi Krymu dosáhla Putinova popularita rekordních hodnot – nejjednodušší způsob, jak legitimizovat režim, je zahraničně-politický úspěch, to je metoda, kterou úspěšně uplatňovalo už carské Rusko,“ uvedl s tím, že to není jediný důvod současného ruského angažmá na východní Ukrajině.

Za další označil to, že pokud by se Ukrajina, země Rusku donedávna vůbec nejbližší a pevně s ním spjatá, přiklonila na stranu Západu, jakýkoli její úspěch by snižoval úspěchy Ruské federace. „Pokud by se Ukrajině podařilo nastartovat ekonomický růst, snížit úroveň nepotismu, korupce a dalších nešvarů, poukázalo by to na slabosti Putinova režimu,“ uvedl Lídl. Navíc Ukrajina zapojená do západních vojenských struktur, především do NATO, pro Rusko představuje bezpečnostní hrozbu.

Rusko si prý dělá zálusk i na severní Kazachstán

Podle Lídla nyní Rusko na východní Ukrajině nereaguje na Majdan a na svržení Janukovyčova režimu. Na současnou operaci se prý dlouhodobě připravovalo. „Uvědomme si už jen to, že ruské ozbrojené síly se na tu dnes tak hojně skloňovanou hybridní válku musely připravit a adaptovat,“ upozornil a připomněl, že se objevují dokonce teze, že Moskva na tomto scénáři začala pracovat hned po nástupu Vladimira Putina a že to byl jeden z důvodů, proč Putin získal takovou podporu mezi bezpečnostními složkami. Osobně se ale domnívá, že v Moskvě začal vznikat „plán B pro Ukrajinu“ v období tzv. Oranžové revoluce, tedy v období po roce 2004.

Lídl poukázal také na to, že expertní prokremelské kruhy diskutují nejen o ovládnutí černomořského pobřeží, ale i severního pásu Kazachstánu. To prý tuto zemi, v níž žije početná ruská menšina, děsí.

Část federálních orgánů se z Moskvy přesune do Krasnojarsku

Odborník zmínil pozoruhodnou informaci, podle níž by část orgánů ruské federální moci měla být přesunuta z Moskvy a Petrohradu do Krasnojarsku. „To je jasný signál už dlouho diskutovaného obratu Ruska od Západu směrem na východ, především k Číně, a to nejen na ekonomické, ale i zahraničně-politické úrovni,“ poznamenal.

Naznačil také, že protiruské sankce nebudou mít na jednání Kremlu větší vliv. Na Írán totiž Západ uvalil sankce třetí úrovně, a on jimi prošel, byť s velkými obtížemi. „A proti Rusku jsou sankce třetí úrovně stále ještě nemyslitelné,“ uvedl s tím, že ale tzv. neformální sankce, tedy to, že Rusko přestane být pro Západ spolehlivým partnerem, může ruskou ekonomiku v dlouhodobém, nebo i střednědobém horizontu významně ovlivnit.

Současná tvrzení Kremlu jsou absurdní

Lídl se vyjádřil i ohledně toho, že navzdory mnoha svědectvím Rusko popírá svoji vojenskou přítomnost na východní Ukrajině. „Podle mého názoru přizná Moskva své angažmá jedině tehdy, pokud jihovýchod Ukrajiny, podobně jako dříve Krym, uchopí pevně do rukou,“ uvedl s tím, že nynější prohlášení Kremlu neobstojí. „V podstatě tvrdí, že ruští armádní velitelé nemají nad svými podřízenými jednotkami kontrolu, a ty si během dovolené jen tak přejíždějí hranice v obrněných transportérech a tancích, což je pochopitelně absurdní,“ vysvětlil s tím, že navíc máme před očima krymský precedens. „Jak bychom vůbec mohli Moskvě věřit, že na východ Ukrajiny vojáky neposílá, když už předtím lhala a pak se z toho dokonce sama usvědčila?“ dodal Lídl.

Původní vydání: Odborník: Úspěch Ukrajiny spojené se Západem by ohrozil Putina

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 2929
Evropská unie 1860
NATO 376
Rusko 981
Ukrajina 828
ukrajinská krize 454
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz