Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Nabídka přednášek AMO

Vendula Karásková Vendula Karásková / Ed. 15. 1. 2020
Nabídka přednášek AMO

V roce 2020 vám nabízíme možnost bezplatně uspořádat přednášky pro širokou veřejnost na aktuální téma mezinárodních vztahů ve vašem městě. Pokud vás nabídka uvedená níže zaujala a rádi byste některou z přednášek uspořádali, neváhejte se na nás obrátit.

Fenomény současnosti

Evropa

Východní Evropa

Blízký východ a Afrika

Klimatické politiky


 

Fenomény současnosti

 

 

Ochrana spotřebitele v EU: od tzv. dvojí kvality k hromadným žalobám (Kryštof Kruliš)

Právní řády zemí EU v sobě mají zachycenou vysokou úroveň ochrany spotřebitele. Je však tato ochrana dostatečná a odpovídá potřebám spotřebitelů u nás? Jak instituce EU přistupují k problému tzv. dvojí kvality zboží na vnitřním trhu a bude to znamenat změnu pro domácího spotřebitele? Zmíněny budou také hlavní otázky týkající se spotřebitelů, které jsou na úrovni EU aktuálně projednávané. Mezi ně patří například směrnice o hromadných žalobách či problematika vztahu spotřebitelů k ochraně životního prostředí či novým technologiím, jako je umělá inteligence.

 

Sdílená ekonomika: jaké má podoby u nás a v EU a co od ní očekávat (Kryštof Kruliš)

Sdílená ekonomika je fenomén, který díky novým technologiím v posledních letech značně roste. Má své významné sociální, ekonomické a právní či daňové aspekty, které ovlivňují náš život. Zároveň se místy překrývá s fenomény jako je ekonomika platforem. Jak lze s definicí sdílené ekonomiky pracovat? Jak na tyto změny reaguje legislativa u nás, v zahraničí a na úrovni EU? Jaký je přínos sdílené ekonomiky pro její uživatele a jaká jsou její rizika?

 

Ústava ČR: duše státu nebo kuchařka vládnutí? (Lukáš Lev Červinka)

Ústava je základním kamenem našeho státu a měla by definovat jeho podobu i charakter. Nabízí se však otázka, zda to není jen první z řady vyprázdněných zákonů, které se běžných občanů nikterak netýkají či dokonce slouží jen zájmům vládnoucích elit. Při přednášce budeme společně pátrat po tom, co Ústava skutečně je a co není, jak s ní zacházejí naši politici a kam do toho všeho vlastně zapadáme my, občané.

 

Populismus kolem nás (Lukáš Lev Červinka)

Populismus je pravidelně skloňovaným termínem, kterým každý označuje to, co se mu právě znelíbí. Co to onen populismu ale vlastně je? Je nemocí demokracie, jak by se zdálo z médií, nebo její přirozenou součástí? V rámci přednášky si na praktických příkladech ukážeme, že populismu není jev čistě černobílý, ani novodobý, a že ve skutečnosti pro nás může představovat impuls k reformě současného systému.


 

Evropa

 

 

Změnilo tzv. hnutí žlutých vest Francii? (Zuzana Čapková)

17. listopadu uplynul rok od první demonstrace nespokojených Francouzů původně proti zvýšení daně z pohonných hmot. Ze spontánně svolávaných akcí se postupně vytvořilo širší sociální hnutí tzv. žlutých vest odmítající vládní politiku a volající po odstoupení prezidenta Emmanuela Macrona. V reakci na neutuchající odpor demonstrujících inicioval prezident národní debatu a ohlásil ústupky v některých svých plánech. Lze hledat paralelu tohoto hnutí v akcích svolávaných v České republice spolkem Milion chvilek pro demokracii a mají obě hnutí šanci dosáhnout svých cílů?

 

Visegrádská skupina – čím je a co nám přináší? (Vít Dostál)

Česká republika je společně s Polskem, Slovenskem a Maďarskem součástí Visegrádské skupiny, o které veřejnost slyší zejména v souvislosti s odmítáním uprchlických kvót. Jaký je ale příběh tohoto středoevropského uskupení, jaké má za sebou úspěchy a čemu se věnuje? Jaké plynou pro Česko z visegrádské spolupráce výhody a co všechno od ní můžeme očekávat?

 

Kam směřuje současné Polsko? (Vít Dostál)

Od roku 2015, kdy polské volby vyhrála strana Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského, budí vývoj u našich severních sousedů řadu kontroverzí. Na jednu stranu Polsko prochází obdobím viditelného rozvoje. Na stranu druhou je vláda kritizována za rozklad právního státu. Jaká je povaha a kořeny politických sporů v Polsku? Co se Polsku dělo v posledních pěti letech? Proč je Právo a spravedlnost tak populární mezi voliči a kam si přeje dovést Polsko Jarosław Kaczyński?

 

České evropské předsednictví – rozmar nebo příležitost? (Vít Dostál)

Česká republika bude ve druhé polovině roku 2022 podruhé předsedat Radě Evropské unie. Jaký úkol před ní stojí? Má předsedání ostatním členským státům pro Česko vůbec nějaký přínos? V čem bude příští předsednictví jiné než to předchozí v roce 2009, během kterého Česko řešilo několik mezinárodních krizí a jež bylo poznamenané pádem vlády?

 

Evropská unie: Jak funguje doopravdy? (Vendula Karásková)

V loňském roce se vyměnila nejen část poslanců Evropského parlamentu, ale začala pracovat i nová Evropská komise. Jak tyto instituce fungují a jakým tématům se budou v příštích pěti letech věnovat? A jaký vliv má Česká republika, jednotlivé členské státy Unie a jejich zástupci v Radě EU? I když v Česku často převládá názor, že EU rozhoduje „o nás bez nás“, přednáška ukáže, jak se ČR podílí na rozhodování a jak fungují instituce EU doopravdy.

 

Spojené království a EU: historie, současnost a budoucnost (Kryštof Kruliš)

Úvod přednášky nabídne hlubší pohled na historii zapojení Spojeného království do procesu evropské integrace, a to zejména s ohledem na postupné vytváření stavu, který vedl k referendu o vystoupení z Evropské unie. Hlavní pozornost bude věnována brexitu a souvisejícím procesům v politice, ekonomice a společnosti Spojeného království. Dalším relevantním rozměrem je vliv brexitu na geopolitickou situaci ve světě, mezinárodní obchod a pokračování integračních procesů v EU. 


 

Východní Evropa

 

 

Současná politická situace na Ukrajině, dezinformace a propaganda (Roksolana Dryndak)

Ukrajina se po protestech na Majdanu v roce 2014 stala demokratickou zemí se svobodnými volbami, fungují tam demokratická pravidla, lidská práva a lidé se tam mohou běžně shromažďovat. Jaká je současná ukrajinská politická situace, i v souvislosti s probíhajícím konfliktem na východě země? A jakou roli v něm hrají dezinformace a propaganda?

 

Anexe Krymu a válka v Donbasu (Michal Lebduška)

Na jaře 2014 Rusko násilně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, čímž došlo v Evropě poprvé od druhé světové války k jednostranné anexi území druhého státu. Následně Rusko aktivně rozdmýchalo válku ve východoukrajinském Donbasu, která si k dnešnímu dni vyžádala více než 13 tisíc obětí a donutila téměř dva miliony lidí opustit své domovy. Přáli si lidé na Krymu skutečně připojení k Rusku? Jak vypadá ruské angažmá na východě Ukrajiny, jak v tomto konkrétním případě působí ruská propaganda a jaká je dnes situace ve válkou postiženém Donbasu?

 

Politický systém na Ukrajině (Michal Lebduška)

Na rozdíl od sousedního Ruska a Běloruska nevznikl na Ukrajině od vyhlášení nezávislosti v roce 1991 nikdy autoritativním režim. I přesto se ale Ukrajina potýká s celou řadou patologických problémů, které ji dlouhodobě ochromují, a stále má daleko k běžným evropským standardům. Čím se vyznačuje ukrajinská politika, co vedlo ke vzniku současných struktur a proč Ukrajina není na rozdíl od svých východoslovanských sousedů autoritárním státem?

 

Historie Ukrajiny a její interpretace (Michal Lebduška)

Pro dějiny Ukrajiny je charakteristická dlouhodobá neexistence ukrajinské státnosti, které se Ukrajinci dočkali až v roce 1991. Po většinu své historie byla Ukrajina rozdělena mezi několik státních útvarů, jejichž dědictví je dodnes v různých částech země patrné. Jak v současnosti Ukrajinci interpretují vlastní historii a vnímají kontroverzní dějinné události, z nichž zřejmě nejznámější je působení tzv. „banderovců“ v době druhé světové války a po ní? Jaký vztah k Ukrajině mají dříve dominantní Rusko a Polsko a jak se Ukrajinci vymezují vůči jejich historickým narativům, které si nárokují Ukrajinu jako součást vlastních dějin?

 

Ukrajinský regionalismus a jeho důsledky (Michal Lebduška)

O Ukrajině se často stereotypně mluví jako o zemi rozdělené na dvě nesmiřitelné části, které stojí proti sobě. Ve skutečnosti je ale jednou z nejpestřejších zemí v Evropě, mimo jiné díky různému historickému vývoji jednotlivých regionů. Je Ukrajina skutečně tak nesmiřitelně rozdělená? Kde leží kořeny ukrajinského regionalismu, čím se od sebe jednotlivé regiony liší a odkud se vzal stereotyp o dvou Ukrajinách?

 

Euromajdan a Revoluce důstojnosti 2013–2014 (Michal Lebduška)

V listopadu 2013 ukrajinská vláda nečekaně zastavila přípravu na podepsání Asociační dohody s EU, v reakci na což vyšli Ukrajinci poprvé do ulic. V důsledku tohoto kroku zažila Ukrajina na přelomu roku 2013 a 2014 masové protesty, které postupně přerostly v krvavé střety v centru Kyjeva. Ty vyvrcholily v únoru 2014 takzvanou Revolucí důstojnosti, během které zemřelo více než sto osob, a útěkem tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče ze země. Co vedlo k eskalaci násilí, kdo vůbec na Ukrajině protestoval, jak vypadal revoluční Kyjev a co dnes pro Ukrajince znamená fenomén Majdanu?


 

Blízký východ a Afrika

 

 

Proč bychom se měli zajímat o Blízký východ? (Matěj Denk)

Pokud se člověk podívá na titulky médií, má pocit, že region Blízkého východu je jen konfliktem zmítaná část světa. Ale je tomu opravdu tak? Představuje napětí na Blízkém východě hrozbu pro Evropu? A pokud ano, týkají se místní konflikty nás v Evropě, nebo je Blízký východ příliš daleký? Co s tím případně můžeme udělat my? Jaký by vlastně měl být postoj Evropy a České republiky vůči zemím Blízkého východu? Na tyto a další otázky se bude snažit odpovědět právě tato přednáška.

 

Saúdsko-íránské soupeření a jeho dopad na region Blízkého východu (Matěj Denk)

O saúdsko-íránském soupeření se často mluví jako o blízkovýchodní studené válce. Ale kde se tato rivalita vzala a jaké jsou její příčiny? Má napětí potenciál přerůst v otevřený konflikt a jakou roli v něm hraje náboženství? Týká se i dalších států regionu? A proč je to vůbec všechno důležité pro Evropu a Českou republiku? Právě na tyto otázky se bude snažit odpovědět tato přednáška.

 

Turecko národní a multietnické – politika prezidenta Erdogana doma i za hranicemi (Karolína Lahučká)

Turecká invaze do Sýrie opět otevřela diskuzi o vztahu Turků a Kurdů a dostala politický vývoj v Turecku do popředí světové pozornosti. Přednáška se proto bude věnovat historickému kontextu problematických vztahů Turků a Kurdů, který se v souvislosti s invazí do Sýrie často zmiňuje, či proměně postavení menšin v rámci národní politiky Turecka. Přiblíží i politické směřování Turecka, jak v souvislosti s osobností prezidenta Erdogana, tak s proměňujícím se tureckým nacionalismem a principy, na kterých stojí turecká společnost i země jako taková.

 

V čem nám mapy o Africe lžou (Josef Kučera)

Cílem přednášky je ukázat, že naše mentální mapa o Africe je značně zkreslená. Proč stále používáme mapu ze 17. století a v čem to ovlivňuje náš úsudek? V přednášce se dále například dozvíte, proč se v případě Afriky hovoří o zhroucených státech nebo proč většina států zůstala v koloniálních hranicích.


 

Klimatické politiky

 

 

Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj (Štěpánka Králíková)

Již skoro pět let uplynulo od přijetí sedmnácti Cílů udržitelného rozvoje, které jsou součástí globální Agendy 2030 Organizace spojených národu. Vyjadřují univerzální hodnoty a priority, na kterých se jako lidstvo shodujeme a které mají být dosaženy všemi členskými státy OSN do roku 2030. K tomu se zavázala i naše vláda ve Strategickém rámci České republiky 2030 a v Implementaci Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj v ČR. Přednáška představí jednotlivé cíle Agendy 2030, výše zmíněné dokumenty, cíle relevantní pro Česko a stanovené základní úkoly na domácí i zahraniční úrovni.

 

Změna klimatických politik (Martin Madej)

Stanovení cíle uhlíkové (klimatické) neutrality hospodářství EU do poloviny 21. století se v roce 2018 stalo alfou a omegou evropské veřejné debaty, a to i díky vzestupu klimatického hnutí ve většině členských států. Nová Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové si nalezení shody na tomto závazku (a odpovídající opatření včetně nastavení mechanismů financování) vytkla na první místa žebříčku priorit. Jak se k vytyčeným klimatickým cílům staví Česká republika? Jaké scénáře jsou reálné a jaké kroky budeme muset v bezprostřední budoucnosti přijmout? 

LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz