Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Mongolské parlamentní volby 2008 ve znamení výjimečného stavu

Pavel Maškarinec / Ed. 17. 2. 2016

V neděli 29. června 2008 se v Mongolsku konaly parlamentní volby, jejichž výsledek nepřinesl výrazné překvapení. Vítězem voleb se stala vládní postkomunistická Mongolská lidová revoluční strana (MAChN) před nejsilnějším opozičním subjektem – Demokratickou stranou (AN). Dramatické události vyvolalo až prohlášení předsedy AN, který odmítl uznat volební porážku. Následné demonstrace proti výsledku voleb vyústily v rabování, k jehož potlačení musel mongolský prezident vyhlásit výjimečný stav.

Mongolské parlamentní volby 2008 se uskutečnily v řádném termínu, a to i přes patový výsledek voleb v roce 2004. Vznik velké koalice, kterou před čtyřmi lety vytvořily dosud vládní MAChN a koalice Vlast-Demokracie, představoval jedinou alternativu, v situaci, kdy žádná z těchto stran nedisponovala parlamentní většinou. Jiné řešení představovala pouze vláda jednoho z těchto subjektů založená na podpoře tří nezávislých poslanců, nebo jediného poslance Republikánské strany (BNN). Nesourodost vlády dvou nejsilnějších stran se projevila již na konci roku 2004. Nejprve došlo k rozpadu koalice Vlast-Demokracie a v lednu 2005 se vláda zúžila na alianci MAChN a Demokratické strany (nejsilnější strany zaniklé koalice). Nesnadné sdílení moci mezi stranami vládní koalice ovšem pokračovalo. Jedenáctého ledna 2006 obdržel premiér Cachjagín Elbegdordž (AN) rezignaci deseti ministrů MAChN, která znamenala pád koaliční vlády. Předseda Demokratické strany Radnásümberelín Gončigdordž poté odmítl další spolupráci s postkomunisty a nový kabinet – pod vedením předsedy MAChN Mijegombyna Enchbolda – vytvořily Mongolská lidová revoluční strana, strana Vlast, BNN a Lidová strana (ATN). Součástí vlády se stali i tři poslanci Demokratické strany, kteří nerespektovali názor vedení strany zavrhující spolupráci s MAChN.

Ani následující měsíce nepřinesly uklidnění na politické scéně. Na přelomu března a dubna 2006 se novým předsedou Demokratické strany stal bývalý premiér Elbegdordž a změně ve vedení se nevyhnula ani MAChN. Na konci října se v Ulánbátaru konal stranický kongres, kde byl novým předsedou strany zvolen dosavadní generální tajemník Sandžágín Bajar. V reakci na výsledky kongresu oznámil 8. listopadu premiér Enchbold rezignaci kabinetu a na následném jednání parlamentu 22. listopadu byl Bajar zvolen novým premiérem. V novém kabinetu zasedly MAChN, Strana občanské vůle (IDN) a Národní nová strana (ÜŠN) založená bývalými poslanci Demokratické strany, kteří byli za svoji účast v Enchboldově vládě vyloučeni ze strany.

Ekonomická situace

Navzdory častým zvratům na politické scéně prožilo Mongolsko čtyřleté období výrazného hospodářského růstu. Přírůstky hrubého domácího produktu dosáhly hodnot 10,7 procenta (2004), 6,2 procenta (2005), 8,4 procenta (2006) a 9,9 procenta (2007). Na pozitivních ukazatelích za rok 2007 se podílelo především zemědělství (3,4 procenta) a služby (4,3 procenta). Naproti tomu důlní průmysl, do něhož směřuje většina přímých zahraničních investic, přispěl k růstu pouze 1,7 procenta. Dramaticky naopak vzrostla v roce 2007 inflace, jejíž hodnota dosáhla 15,1 procenta. I přes pozitivní vývoj hospodářství nedosáhla žádná z vlád výraznějšího úspěchu v boji proti chudobě. Pod hranicí chudoby tak nadále žije přibližně 36 procent obyvatel. Potenciální nebezpečí se skrývá i ve struktuře mongolského exportu, který je založen na několika málo klíčových surovinách – zlatu, mědi a kašmíru, a jeho zranitelnost, projevující se v období kolísání světových cen těchto komodit, by mohla v budoucnu ohrozit další rozvoj země.

Předvolební kampaň

Účast ve volbách oznámilo dvanáct politických stran, jedna koalice a 45 nezávislých kandidátů. Důležitý prvek předvolební kampaně představovala skutečnost, že Demokratická strana jako nejsilnější strana koalice Vlast-Demokracie z roku 2004 dokázala přestát odchod několika poslanců, udržet vnitřní jednotu a ztělesnit pro voliče alternativu vůči vládě MAChN. Právě nejednota stran soupeřících s Mongolskou lidovou revoluční stranou přitom byla hlavním důvodem, který zajistil MAChN drtivé vítězství ve volbách v roce 2000.

Skutečnost, že se volby odehrávaly jako souboj dvou stran, dokládají i předvolební průzkumy. V průběhu celého roku 2007 nedokázala žádná z dalších stran překročit pětiprocentní hranici podpory voličů. Průzkum preferencí z března 2008 ukázal mírný náskok Mongolské lidové revoluční strany před Demokratickou stranou (29,2 procenta vs. 25,1 procenta) a těsné vedení MAChN potvrdil i poslední předvolební průzkum. Podle něj disponovala MAChN podporou 38 procent voličů a udržovala si jedno procento vedení před Demokratickou stranou.

Hlavní téma předvolební kampaně představovala otázka využití mongolského nerostného bohatství. Jak Demokratická stran, tak MAChN podporovaly schválení investičních dohod se zahraničními investory v parlamentu. Tento krok měl umožnit plné využití mongolských nalezišť mědi, zlata, uhlí a uranu a zajistit, aby z něho profitovali všichni obyvatelé. Naproti tomu některé z menších stran vyjádřily obavy ze ztráty státní kontroly nad těmito zdroji a požadovaly zachování většinového vlastnictví státu v těchto projektech. Mongolská lidová revoluční strana nabídla rozsáhlé sliby voličům i v dalších oblastech. V sociální oblasti mělo dojít k dalšímu posílení sociálního systému navýšením peněžních zdrojů pro rodiny, osamělé matky a chudé. Zachovány měly být i přídavky pro nově narozené děti a novomanžele. V ekonomice strana přislíbila každoroční vytvoření 60 000 pracovních míst, ztrojnásobení minimálního důchodu do roku 2012 a desetiprocentní roční růst hrubého domácího produktu. Mongolská lidová revoluční strana současně přišla s programem zajištění energetických zdrojů pro každou domácnost. Jeho součástí bylo i využití atomové energie, zaručující Mongolsku postavení exportéra elektrické energie.

Naproti tomu kampani Demokratické strany vévodila kritika přebujelých sociálních dávek. Podle názoru strany brzdí praxe programů sociální pomoci a peněžních sociálních dávek rozptýlených do mnoha oblastí rozvoj země a jejím důsledkem je neklesající míra chudoby. Pouze snížení sociálních programů představovalo podle Demokratické strany způsob, jak snížit početnou skupinu ekonomicky neaktivních osob odkázaných na sociální programy. Jako nástroj řešení nezaměstnanosti, závislosti občanů na sociálních dávkách a odchodu občanů ze země nabídla strana program zahájení další fáze industrializace venkova, který by podnítil rozvoj země a zvýšil větší nezávislost občanů na státu.

Průběh voleb

Volby probíhaly podle nového volebního zákona a 76 poslanců bylo voleno relativní většinou hlasů v šestadvaceti vícemandátových obvodech. Na průběh voleb dohlíželi pozorovatelé z mnoha zemí a podle jejich vyjádření byly volby svobodné a spravedlivé. Nový volební systém nicméně přinesl množství procedurálních obtíží spojených se sčítáním hlasů, což vyvolalo časové prodlení a spekulace o výsledcích voleb. Poté co 30. června oznámil předseda MAChN, že i přes nadále probíhající sčítání hlasů strana zřejmě disponuje nadpoloviční většinou mandátů, obvinil předseda Občanské koalice volební komisaře v hlavním městě z falšování výsledků ve prospěch Mongolské lidové revoluční strany a Demokratické strany. Následujícího dne (1. července) se v podobném duchu vyjádřil předseda AN. Na tiskové konferenci vysílané v živém televizním přenosu Elbegdordž kritizoval dlouhé sčítání hlasů a prohlásil, že přestože ještě v pondělí 30. června ve 3.00 bylo evidentní, že Demokratická strana získala 80 procent hlasů a 64 mandátů, zásahem MAChN došlo k jejich poklesu na 28. Elbegdordž odmítl uznat výsledky voleb a vyzval volební komisi k přepočítání hlasů.

V reakci na Elbegdordžovo prohlášení se v centru Ulánbátaru shromáždilo přes 8 000 příznivců opozice. Demonstranti se soustředili před sídlem MAChN a část z nich na budovu zaútočila. Situace tak do jisté míry napodobila události spojené s pádem vlády na počátku roku 2006. Zatímco tehdy se ovšem několikadenní demonstrace obešly bez vážnějších zranění a škod na majetku, události 1. července nabraly opačný směr. Demonstrantům se podařilo budovu zapálit. Pokračující nepokoje se s příchodem noci vystupňovaly v rabování a srážky s policií a cíli útoku se posléze staly další budovy obklopující Süchbátarovo náměstí.

Výjimečný stav

V reakci na pokračující násilnosti reagoval mongolský prezident Nambaryn Enchbajar ve 21.00 svoláním Bezpečnostní rady státu a po setkání s předsedy parlamentních stran vyhlásil o půlnoci 1. července výjimečný stav na území hlavního města na následující čtyři dny. Nepokoje neustaly ani po vyhlášení výjimečného stavu a ve 2.10 vypukl požár v Ústředním paláci kultury. V reakci na tyto události byla ve 2.20 zahájena bezpečnostní operace na Süchbátarově náměstí. Přes opakované výzvy k opuštění náměstí a ukončení nepokojů demonstranti nereagovali. Bezpečnostní složky přešly do protiútoku a poté, co se jim podařilo rozdělit dav do čtyř skupin, začali demonstranti urychleně opouštět náměstí. Za dalších 30 minut se policii, s použitím slzného plynu, gumových projektilů a vodních děl, podařilo získat kontrolu nad náměstím a ve 3.00 i nad důležitými objekty. Konečně ve 4.00 byla situace ve městě plně pod kontrolou a začaly záchranné práce. I přes rychlý zásah hasičů kompletně vyhořelo sídlo MAChN a podobně požár nenávratně zničil přes 4 000 významných prací v Galerii moderního umění. Požáry ve všech budovách byly uhašeny až v 6.00. Mimo škod na hmotném majetku bylo výsledkem nepokojů pět mrtvých a přibližně 221 zraněných. Zadrženo bylo 718 účastníků nepokojů, z nichž přes 90 procent bylo mladších 35 let. Do aktivního rabování se zapojilo 200-300 osob, z nichž 20-35 byli skuteční organizátoři nepokojů. Podle názoru policie se nepodařilo zadržet skutečné organizátory nepokojů.

Předběžné výsledky voleb

Předběžné výsledky voleb byly zveřejněny krátce před půlnocí 2. července. Podle předsedy volební komise se vítězem voleb stala Mongolská lidová revoluční strana, jejíž kandidáti získali 45 ze 76 mandátů. Na druhém místě se umístila Demokratická strana s 27 mandáty. Po jednom mandátu si rozdělily Strana občanské vůle a Občanská koalice a jeden nezávislý poslanec, držitel posledního mandátu nebyl dosud znám. Volební účast dosáhla 74,3 procenta (81,8 procenta v roce 2004) a klesla na nejnižší úroveň v historii.

Výsledek voleb potvrdil tendenci stranického systému k soutěži dvou stran. Potvrdilo se, že úspěch dalších stran je podmíněn kandidaturou výjimečně populárních osobností (mandát IDN získala ministryně zahraničí Sandžásürengín Ojún). Neúspěchem skončily volby především pro Demokratickou stranu, která věřila ve volební vítězství. Její prohru lze částečně připsat volebnímu systému. Ten posiluje vnitřně soudržné a dobře organizované strany, které dokáží přesvědčit voliče, aby všechny své hlasy ve volebním obvodu odevzdali pouze jejím kandidátům. V tomto ohledu má MAChN před Demokratickou stranou výhodu silného voličského jádra, především ve venkovských oblastech. Naproti tomu Demokratická strana se musí spoléhat na podporu části fluktujících voličů. V jejich případě ale nemůže spoléhat na to, že neodevzdají část hlasů kandidátům dalších stran. Současně je nutné upozornit na taktickou chybu, jíž se Demokratická strana dopustila na konci roku 2007. V prosinci 2007 se zástupci MAChN, AN, IDN a ÜŠN dohodli na přijetí systému poměrného zastoupení pro volby 2008. Celý plán nicméně zhatily spory uvnitř Demokratické strany. Zatímco členové parlamentního klubu strany podpořili přijetí novely volebního zákona, nejvyšší vedení strany, včetně předsedy Elbegdordže, který nebyl poslancem, odmítlo její přijetí. Tím se po letošních volbách Demokratická strana odsoudila do role de facto jediného opozičního subjektu. Při využití poměrného systému by MAChN zřejmě nedokázala získat nadpoloviční většinu mandátů a Demokratická strana a další strany by nemusely být další čtyři roky v opozici.

Prohlubující se propast mezi bohatými a chudými

I přes jasný volební výsledek zůstává budoucnost mongolské politiky otevřená. Nadpoloviční většina mandátů zajišťuje MAChN možnost vytvořit jednobarevnou vládu na celé volební období. Na tomto faktu nic nezměnilo ani zveřejnění oficiálních výsledků voleb 14. července, jež vedly k určité korekci původních předběžných výsledků. Volební komise totiž přistoupila na požadavek Demokratické strany a dalších opozičních subjektů na přepočítání hlasů ve třech obvodech. Mongolská lidová revoluční strana získala 39 z 66 dosud přidělených mandátů a udržela si nadpoloviční většinu v parlamentu. Počet mandátů Demokratické strany poklesl na 25 a zbývající 2 mandáty si rozdělily IDN a jeden nezávislý poslanec. Výrazné změny v poměru sil navíc nelze očekávat ani po rozdělení zbývajících deseti mandátů. Podle mongolského analytika Luvsandendeva Sumatiho, zabývajícího se průzkumem volebních preferencí, odpovídá celkový volební výsledek, i přes možné neregulérnosti, které se v průběhu voleb mohly vyskytnout, současnému rozložení sil mezi stranami.

Politická scéna se na druhé straně bude muset vyrovnat s událostmi, které vypukly po volbách a které dále posílí již tak napjaté vztahy mezi dvěma nejsilnějšími mongolskými stranami. Pro MAChN bude navíc velice obtížné naplnit všechny předvolební sliby, a to i v případě, že bude mongolská ekonomika pokračovat ve výrazném růstu. Změny na globálních trzích by v opačném případě mohly na Mongolsko těžce dolehnout a dále zhoršit životní situaci velké části obyvatel, což by mohlo vést k porážce MAChN v příštích volbách. Výměnu vládních stran nicméně zažilo Mongolsko již několikrát a lze jen doufat, že se budoucí přesuny moci obejdou bez násilných excesů, tak, jak tomu v minulosti bylo zvykem. Úroveň násilí po volbách 2008 ovšem ukazuje na nebezpečí prohlubující se propasti mezi úzkou skupinou bohatých obyvatel a třetinou obyvatel žijících pod hranicí chudoby. Řešení tohoto problému zřejmě představuje největší výzvu pro mongolskou demokracii a rozhodne o tom, jestli se udrží.

Tagy
Tagy
Asie 571
volby 1178
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz