Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Mluvme s Polskem o strategických otázkách

Jakub Kufčák Jakub Kufčák / Ed. 30. 11. 2015

Do Prahy dnes přijíždí polský vicepremiér a ministr obrany Tomasz Siemoniak. Přes řadu nedorozumění v poslední době se česko-polské vztahy mohou posunout kupředu. Právě spolupráce v obranném sektoru nabízí řadu příležitostí pro Českou republiku.

Česko-polské vztahy se v současné i připravované koncepci zahraniční politiky České republiky těší označením „strategické“. Politická váha Polska v EU roste a diplomacie našeho severního souseda čiší sebevědomím. Od vstupu do EU docházelo k prohlubování česko-polských vztahů. Poslední rok se ale nevydařil. Rozporuplný postoj k Ukrajině, nepromyšlené výroky premiéra a ministra obrany o posilování východního křídla NATO či úvahy nad novými kooperačními formáty ve střední Evropě vyvolaly ve Varšavě řadu otázek. Česká zahraniční politika hledala svůj nový obsah, což je vždy spojené s interní i veřejnou diskuzí. Na ose Praha-Varšava se však v důsledku toho více času zkonzumovalo vysvětlováním, než promýšlením nových společných projektů. Vzhledem k situaci na východ od nás ale na takové přemítání nebyla nejvhodnější doba.

Česko-polské vztahy doplácejí na to, že zatímco pro Poláky jsou Češi nejoblíbenějším národem, pouze pro 53 % obyvatel České republiky je Polsko sympatickou zemí. Severní soused obsadil v našich srdcích dvanáctou příčku a zařadil se namátkou za Maďarsko, Rakousko nebo Řecko. Tento nepoměr se v politických vztazích musel dříve nebo později odrazit. Skalní fanoušci Polska v exekutivě se rekrutovali především z pravicových a konzervativních kruhů. Konvenovala jim instinktivní podpora transatlantických vztahů i opatrné nahlížení na Kreml. S nástupem levice do zahraniční politiky se podstata česko-polských vztahů hledá nanovo.

Je ale na čem stavět. Ve Varšavě s povděkem kvitovali český rétorický obrat v evropské politice nebo příslib navyšování výdajů na obranu. I proto je důležité, že dnes do Prahy přijíždí polský ministr obrany.

Asymetrie v obranných kapacitách je mezi oběma zeměmi obrovská. Čtyřikrát větší Polsko plánuje v dalším desetiletí modernizovat svoji armádu za zhruba 920 miliard Kč, zatímco Česko proinvestuje přibližně miliard 100. Přitom jedině Praha s Varšavou mohou být motorem obranné spolupráce ve Visegrádské skupině. V příštím roce bude k nasazení kdekoli na světě připravena Visegrádská bojová skupina EU. Je důležité, aby zkušenosti s jejím vytvářením nepřišly vniveč. Projekt společných jednotek může pokračovat jak v rámci EU, tak v NATO jako součást Sil velmi rychlé reakce. Nabízejí se ale i další obranné projekty. Česká republika by se mohla zapojit do polského projektu protivzdušné obrany. Sami budeme muset své systémy modernizovat a měli bychom pamatovat na to, že ruské stíhačky startující z Běloruska mohou být nad Prahou za 15 minut.

Jak se uvádí i v nedávno schválené Bezpečnostní strategii ČR, mezinárodní prostředí je méně stabilní a zdrojů ohrožení přibývá. NATO bude reagovat aktualizací svého koncepčního dokumentu, Souhrnné politické směrnice, která zůstala netknuta od roku 2006. O společné obraně bude hovořit i červnová Evropská rada. Sebevědomé Polsko, které se nebojí investovat do svého bezpečí, je do těchto strategických debat dobrým partnerem. Animozitám veřejnosti vůči Polákům navzdory.

Původní vydání: Mluvme s Polskem o strategických otázkách

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 2915
Evropská unie 1848
NATO 376
Polsko 644
Česká republika 2215
česká bezpečnostní politika 282
česká evropská politika 565
česká zahraniční politika 948
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz