Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Mentální bariéra na česko-polské hranici

Vít Dostál Vít Dostál / Ed. 31. 12. 2015

V rámci projektu zaměřeného na výzkum problémů česko-polského příhraničí jsem procestoval 796 kilometrů severní hranice ČR od Frýdlantska po Těšínsko. Naše hranice s Polskem má hned dvě podoby. Na východě český a polský element komunikuje a to jak díky polské menšině na Těšínsku, tak díky dlouhé historii společného soužití. Naopak od Frýdlantska po Opavsko se jedná o hranici novou, kde po obou stranách žili před rokem 1945 Němci. Dalo by se čekat, že vstup do EU znamenal reintegraci těchto periferních oblastí. Je tomu ale skutečně tak a jsou důsledky členství v Unii veskrze pozitivní?

“Kradlo se tu i dříve, ale se Schengenem je to určitě horší,“ řekl mi starosta jedné příhraniční obce na Frýdlantsku. Otevření hranic nenachází u obyvatel v pohraničí zdaleka takovou pozitivní odezvu jako u těch, kteří doceňují především odstranění front na hraničních přechodech. “Poznáte, kudy šli v lese Poláci. Sbírají jenom hřiby a ostatní rozkopou, protože si myslí, že je to jedovaté,“ řekl mi další obyvatel příhraničí. Dodal, že místní jezdí do Polska jen na nákupy. Tento fragment naznačuje, že vstup do Schengenského prostoru mohl v některých oblastech hranici ještě více zvýraznit, protože je najednou více vidět její absence. Pokud na sebe nebyli Češi a Poláci navyklí, vnímají otevření hranice spíše jako ohrožení než bonus.

Věci se však mění k lepšímu. Zájem o propojování česko-polského pohraničí tu je, třebaže již nevychází z porevolučního družebního elánu. “Dříve bylo nadšení, dnes jsou peníze,“ shrnula situaci novinářka z Českého Těšína. Poptávka po prostředcích z operačního programu Česká republika – Polsko, který má podporovat vzájemné přeshraniční projekty, vysoce převýšila dostupné finanční zdroje. Tento operační program je navíc mezi nejlépe hodnocenými v celé EU. “Na obou stranách hranice jsou podobné problémy, které je potřeba řešit,“ vysvětlil tento v českých podmínkách nevídaný jev jeden z administrátorů programu.

Rozdíly mezi oběma zeměmi tu ale jsou a právě hranice je dokáže zvýraznit. Otevření pracovního trhu se vstupem do EU usnadnilo pracovní migraci z Polska do ČR. Vzhledem k vyšší polské nezaměstnanosti a nižší průměrné mzdě je po práci v průmyslových zónách v českém pohraničí mnohem větší poptávka, než jaký je zájem Čechů o práci v Polsku. Zatímco cesta za prací je tedy poměrně snadná, možnost podnikat přes hranice je nadále limitována řadou předpisů. Unijní trh se službami má k plné liberalizaci nadále daleko, což lze nejvíce pocítit právě v příhraničních oblastech.

Unijní regulace však není vždy přítěží. Díky evropským standardům posuzování vlivu na životní prostředí mají starostové ve Frýdlantském výběžku co říci k rozšíření uhelné elektrárny v Turówě nebo k plánovanému větrnému parku. Bez nezbytných konzultací by byli zcela odkázáni na libovůli polských těžařů, které by pravděpodobně vzhledem ke geografické poloze Bogatyňského výběžku ekologické následky příliš netrápily, jako tomu bylo do konce 80. let.

Pokud tedy mezi Čechy a Poláky na hranici existovala mentální bariéra, byla možná vstupem do EU ještě zvýrazněna. Ani dekáda členství v EU a více než pět let v Schengenském prostoru ji odstranit nedokázaly. Chuť obcí a občanů spolupracovat zde však je, a proto lze čekat, že za dalších deset let bude možné zaznamenat více pozitivních ohlasů vůči intenzivnějšímu sousedství, které EU do česko-polského pohraničí přinesla.

Původní vydání: Mentální bariéra na česko-polské hranici

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 2915
Polsko 644
Česká republika 2215
česká zahraniční politika 948
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz