Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

“Lavrovovo“ veto

Ondřej Soukup / Ed. 22. 2. 2016

Poprvé za deset let Rusko použilo v Radě bezpečnosti právo veta. Už to bylo překvapivé, ale mnohem zajímavější je, že nešlo o Irák, Severní Koreu nebo o palestinsko-izraelský konflikt. Obětí ruského nesouhlasu se stala v zásadě nevinná rezoluce, vyzývající obyvatele Kypru hlasovat v referendu pro sjednocení ostrova. Proč?

Oficiální zdůvodnění znělo, že by OSN zasahovala do vnitřních záležitostí Kypru. Argument více než úsměvný, protože Spojené národy „zasahují do vnitřních záležitostí“ ostrova, tj. snaží se dojednat znovusjednocení, od doby kyperské války. Druhým ruským argumentem byl fakt, že Američané a Britové sepsali rezoluci bez konzultací s ostatními státy. To jistě není příliš korektní, ale jako důvod, proč ukončit desetiletí bez použití veta, poněkud slabé. Tento krok Moskvy lze spíše spojovat s nástupem nového ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Ten chtěl ukázat, že s jeho osobou přichází i nová ruská zahraniční politika, sebevědomější a agresívnější.

Deník Izvěstija napsal, že Lavrov coby bývalý diplomat v OSN si přesně spočítal, kdy může předvést demonstraci síly. Kypr není sférou amerického životního zájmu, kromě pár bruselských úředníků se o sjednocení ostrova v Evropě nikdo zvlášť nezajímá, takže uplatnění veta vyvolá maximální ohlas a Moskva přitom nic neriskovala. A na samotné hlasování (referendum o sjednocení ostrova se konalo 24. dubna) to žádný vliv nemělo. Ačkoli je při vší úctě kyperská problematika v celosvětovém měřítku poněkud okrajová, v ruské zahraniční politice hraje zvláštní roli. Na ostrov se přestěhovalo hodně Rusů, mnoho velkých firem se zaregistrovalo ve zdejším daňovém ráji. Kypr dokonce figuruje na předních místech zemí, které v Rusku nejvíce investují. Ve skutečnosti jde ale o peníze ruských firem, které se pouze z daňových důvodů evidují jako kyperské. Nesmírně významná je také spolupráce Ruska s Kyprem a Řeckem ve vojenské oblasti. Prodej raketového systému S-300 do Řecka svého času natolik rozčilil Turecko, že obě země stanuly na hranici války.

Moskva ale neudržuje nadstandardně dobré vztahy s Řeckem a Kyprem jen z ekonomických důvodů. Rusko potřebuje mít své lobbisty v Evropské unii a tyto dvě země jsou k tomu přímo předurčeny. Poslední dubnový týden přijel Sergej Lavrov do Lucemburska, kde se podepisovaly dva dokumenty. Jeden byl důležitý pro Unii – protokol o rozšíření platnosti rámcové smlouvy Rusko- EU na nové členy, což mimo jiné znamená i kvůli vyšším clům ztížení ruských exportů do nové desítky. Ten druhý je naopak výhrou Moskvy. Evropská komise se v něm zavazuje rozvíjet obchodní vztahy s Ruskem. V praxi to znamená zvýšení kvót pro dovoz ruské oceli a dalších výrobků, dokonce i zemědělských produktů. EU také slíbila, že se bude snažit o zmírnění vízového režimu, o zjednodušení tranzitu do Kaliningradské oblasti a že bude naslouchat i argumentům o právech národnostních menšin. Za touto diplomatickou formulací se skrývá problém ruskojazyčné menšiny v pobaltských státech.

Tagy
Tagy
Evropa 3045
OSN 89
Rusko 1015
mezinárodní bezpečnost 1161
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz