Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Latinská Amerika a sílící tlak populistů

Jakub Klepal Jakub Klepal / Ed. 22. 2. 2016

Na rozpačitý výsledek měl čtvrtý summit Evropská unie - Latinská Amerika, který proběhl minulý týden ve Vídni, zaděláno už dopředu. Unie chtěla jednání nasměrovat na podporu regionální integrace a posílení vzájemného obchodu a investic s Latinskou Amerikou. S tím souvisel záměr výrazněji postrčit kupředu jednání o asociačních dohodách s latinskoamerickými subregiony především s Mercosurem, jenž zahrnuje dvě z nejdůležitějších latinskoamerických ekonomik Brazílii a Argentinu, ale také s Andským společenstvím národů a se zeměmi Střední Ameriky.

Většina z nemnoha nadějí byla ale rozmetána ještě předtím, než představitelé téměř šedesáti států vůbec do Vídně přiletěli. Vývoj v Latinské Americe totiž už řadu měsíců vyvolává nejistotu. Hlavními tématy setkání se tak staly politický rozkol mezi latinskoamerickými zeměmi, obavy o další ekonomické směřování regionu a otázka, kdo a jak bude dál využívat nemalé energetické zdroje.

Rozdělená Latinská Amerika

V souvislosti s vlnou volebních vítězství levice se Latinská Amerika stále viditelně láme na dva bloky. Levicově-populistický, tvořený Kubou, Venezuelou a Bolívií a tržně liberální, v jehož čele stojí Mexiko, Kolumbie a Peru. V překvapivě složité situaci se ocitla Brazílie, regionální velmoc s levicovou vládou moderního střihu, kterou vývoj v posledních týdnech zcela zaskočil.

Deset dní před summitem nový bolivijský prezident Evo Morales oznámil znárodnění zemního plynu a nechal jeho naleziště obsadit armádou. Mezi postižené patří zejména brazilská společnost Petrobras, která v poslední době investovala v Bolívii 1,5 miliardy dolarů, a španělsko-argentinská Repsol-YPF. Brazílie, která z Bolívie odebírá 60 procent své spotřeby plynu, je v šoku. Umírněně levicový president „Lula“ da Silva, kterého v říjnu čeká obhajoba mandátu, je dosavadními sympatiemi k levicovému souputníkovi Moralesovi ohrožen na domácí scéně. „Lula prezidentem . . . Bolívie'“ psaly po rozpačité Lulově reakci na bolivijské znázornění noviny O Estado v Sao Paulu.

Jak píše komentátor Andrés Oppenheimer z deníku Miami Herald, brazilská čest je zásahem proti Petrobrasu silně pošramocena. Mnozí Brazilci – a nejen oni – jsou přesvědčeni, že znárodnění je společným dílem Moralese, kubánského vůdce Fidela Castra a venezuelského prezidenta Hugo Chaveze, kteří těsně předtím strávili společný víkend v Havaně. Navíc během posledního roku brazilská diplomacie ztratila v regionu iniciativu na úkor autoritativního Cháveze, který astronomické příjmy z ropy využívá ke stále novým velikášským projektům od založení jihoamerického zpravodajského kanálu, přes gigantický ropovod až po dodávky zlevněné ropy chudým karibským zemím. Vztahy brazilské vlády k oběma levicovým sousedům se tak ocitly na bodu mrazu. Vedle Brazílie jsou postupem Moralese zaskočeny i dosud sympatizující vlády Španělska a Argentiny. Zůstává otázkou, jaký tyto země, dosavadní Moralesovi spojenci, zvolí další postup.

„Osa nepřátel impéria“

S Venezuelou mají napjaté vztahy také Peru, Mexiko a Kolumbie. Mexický prezident Fox i peruánský president Toledo si nedávno s Chávezem vyměnili dávku ostrých slov. Obě jejich země čekají prezidentské volby, v nichž k hlavním kandidátům patří levicoví politici, podporovaní – možná i finančně – Caracasem. Kolumbie má zase za to, že Chávez až příliš sympatizuje s jejími levicovými povstalci. Střední třídy a podnikatelské vrstvy všech těchto zemí zděšeně sledují postupné zužování demokratického prostoru ve Venezuele, Chávezovy ekonomické experimenty a vliv kubánských bezpečnostních složek v zemi. Stejně jako Morales ani Chávez zahraniční investory, v tomto případě v ropném průmyslu, nehýčká. Mezi postiženými jsou, jako v případě Bolívie, i evropské firmy.

Ve Vídni levicově populistický tábor vystupoval velmi hlasitě a dával najevo své protiliberální a protiamerické postoje. Evo Morales oznámil, že Andské společenství národů (ASN), jehož je jeho země členem, hodlá změnit na Antiimperialistické společenství národů. Na společné schůzce Moralese a Cháveze s kubánským viceprezidentem Carlosem Lage se pak společně prohlásili „osou nepřátel impéria“. Podle mexického deníku El Universal a mnoha dalších pozorovatelů tyto a další excesy silně poškodili jihoamerickou vyjednávací pozici. Podnikatelské a investiční prostředí v Latinské Americe se navíc v této situaci velmi znepřehlednilo a v některých zemích se stalo vysloveně nepřátelským.

Levicový populismus vpřed?

Reálné výsledky vídeňského setkání jsou skromné. Nedošlo k významnému pokroku v jednání o asociační dohodě s Mercosurem a Andským společenstvím národů a jediným konkrétním krokem vpřed je zahájení jednání o asociační dohodě a vytvoření zóny volného obchodu se zeměmi střední Ameriky – Kostarikou, Panamou, Hondurasem, Nikaraguou, Salvadorem a Guatemalou. V dalších bodech vzájemných vztahů se ale summit nikam výrazně nepohnul.

Nejdůležitější otázkou, kterou setkání ve Vídni jasně obnažilo, je, kam se bude ubírat Latinská Amerika. Důležitými indikátory budou prezidentské volby v Peru v červnu a v Mexiku v červenci. Zvítězí-li v Peru bývalý pučista a Chavezův sympatizant Ollanta Humala a v Mexiku bývalý levicový starosta hlavního města Andrés Manuel López Obrador, můžeme se těšit na další vlnu negativních zpráv. Pokud zvítězí jejich protikandidáti, levicové experimenty a následné ekonomické otřesy zůstanou zřejmě omezeny na Kubu, Bolívii a Venezuelu, k nimž se po případném vítězství Daniela Ortegy v podzimních prezidentských volbách může přidat Nikaragua. Kontinent se na nějakou dobu rozdělí na dva více či méně znesvářené bloky. Je otázkou, nakolik demokratické procesy, které v této chvíli v Latinské Americe kromě totalitní Kuby relativně fungují, mohou vývoj zvrátit. I pokud však voliči po čase pochopí, že socialistické experimenty jim blahobyt nepřinesou, jejich země populistické experimentování zřejmě přijde draho.

Původní vydání: Latinská Amerika a sílící tlak populistů

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 2976
Evropská unie 1891
Latinská Amerika 114
ekonomika 814
volby 1188
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz