Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Aktuálně:

Pracovní nabídka: Hledáme do týmu provozního & finančního manažera / manažerku

Kosovský šachmat? Nikoli, Srbsko je stále na tahu

Petr Fojtík / Ed. 21. 11. 2015

Proces mezinárodního uznání Kosova byl díky soudnímu procesu v Haagu, jenž do konce minulého týdne posuzoval legitimnost jednostranného vyhlášení kosovské nezávislosti, významně zpomalen. Vždyť za poslední rok byl tento kvazi-nezávislý stát na politické mapě světa uznán pouze 7 státy mezinárodního společenství. Přičemž i tato uznání např. ze strany Vanuatu, Svazijska nebo selhávajícího Somálska lze hodnotit do jisté míry za omezené, vzhledem k tomu že jejich makroregionální přesah v oblasti mezinárodních vztahů je zcela marginální.

Tento vývoj lze bezesporu přisuzovat srbské vůli po přezkoumání Mezinárodním soudním tribunálem v Haagu, které si vyžádalo skrze Valné shromáždění OSN. Zatímco osud Kosova ležel od prosince minulého roku v rukou mezinárodních soudců, hlavní představitel srbské diplomacie Vuk Jeremič objížděl jednotlivé země s posláním podpořit územní integritu Srbska. Vzhledem k tomu, že v podstatě došlo k zastavení začleňování Kosova do mezinárodního systému, můžeme s nadsázkou říci, že se jednalo o dočasné srbské vítězství, které se ovšem vynesením verdiktu Mezinárodního soudního dvora (ICJ) z minulého čtvrtka otřáslo v základech.

Jasno v Haagu

Přestože stanovisko Haagu není právně závazné, přineslo, kromě opětovného vzplanutí rétorického umění balkánských politiků, jedno velké překvapení. Překvapení, které nečekali snad ani kosovští Albánci, z minulosti zvyklí spíše na šalamounské fifty-fifty mezinárodního společenství. Závěrečné stanovisko soudního dvora vynesené předsedou Hisašim Owadou překvapilo svou naprostou jednoznačností. Jednoznačností, která legitimizuje Kosovo v takové podobě, v jaké jej dnes známe, a naopak uvrhuje Srbsko do slepé uličky, protože v minulosti prohlásilo, že bude bezodkladně respektovat závěrečné stanovisko nejvyššího soudu OSN. Podle aktuální rezoluce srbského parlamentu reagující na nově vzniklou situaci, která byla přijata v úterý 27. 7. 2010, nejenže nedojde k uznání stanoviska Haagu, ale naopak s odkazem na Srbskou ústavu z roku 2006 trvá na neměnnosti svých hranic a deklaruje, že jednostrannou nezávislost Kosova nikdy neuzná. Kromě toho stojí Srbsko podle Jeremiče před skupinou přibližně padesáti pěti váhajících států světa, kteří by teoreticky v nejbližších dnech či týdnech mohli podpořit nezávislé Kosovo. Z tohoto důvodu musí Srbsko jednat rychle a efektivně, poněvadž mezinárodní šach je naprosto zřejmý.

Bělehradské vyhlídky

Srbsko stojí v bodě, ze kterého nejsou zřetelné východy zajišťující jednoznačné vítězství a tudíž i jeho manévrovací prostor je do značné míry omezený. Ovšem na druhou stranu se může i nadále spolehnout na své dlouhodobé partnery v této otázce, kteří zastávají funkce stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Aby se kvazi-stát Kosovo mohl stát právoplatným členem OSN, musí dojít na doporučení Rady bezpečnosti k uznání nadpoloviční většinou států Valného shromáždění. A tudíž i kdyby došlo k uznání Kosova minimálně dalšími 28 státy (dnes uznává Kosovo 69 států světa), což se v tuto chvíli jeví jako zcela možné, lze v nejbližší době jen stěží očekávat obrat Ruska a Číny, kteří by tento akt posvětili. Peking den po vynesení soudního stanoviska zcela jednoznačně zopakoval svůj postoj o neměnnosti svého názoru na srbskou teritoriální integritu. Blízké vztahy vzdáleného partnera dokreslují zvyšující se investice do srbské energetiky či např. do výstavby nového monstrózního mostu přes Dunaj. V případě Ruska, které dlouhodobě stálo a nadále stojí na straně Srbska, lze vyčíst určité náznaky změny. Jen je otázka, jak by případné názorové proměny byly hluboké. Rusové, alespoň neoficiálně, vyzvali srbskou stranu k tomu, aby případné nové negociace o Kosovu opřené o budoucí Rezoluci RB OSN byly v souladu s postojem EU. Ačkoli se toto prohlášení ruské strany jeví za více než gentlemanské, lze si jen těžko představit, jak by k takovému společnému postoji EU a Srbska v tuto chvíli došlo. Bez ohledu na nejednotnost Společné zahraniční politiky EU vůči kosovské otázce se totiž Srbsko ve své parlamentní rezoluci reagující na verdikt ICJ zavázalo, že nebude své další postoje koordinovat s EU.

Řešení v nedohlednu

Jakási kantonizace Kosova, která by přiřkla Srbsku všechny kosovské enklávy (např. kolem městečka Štrbce, Velika Hoča apod.), kde žije majorita Srbů, je s ohledem na balkánskou realitu zřejmě nemyslitelná. Stejně tak výměna těchto srbských území za Preševskou kotlinu v Srbsku, kde žijí většinově Albánci. Uznání Kosova ze strany Srbska v podobě „de facto“ nikoli „de iure“ by mohlo vést k nastartování standardních politicko-ekonomických vztahů potřebných k integraci do euroatlantických struktur. Vzájemnou nesnášenlivost v oblasti kolem řeky Ibar by to však zřejmě nevymazalo. Za možné reálné řešení lze považovat odtržení pouze severního území Kosova, čímž by Srbsko v podstatě legitimizovalo všechny minulé kroky Kosova na cestě k nezávislosti. Tato varianta se v Bělehradě ještě před několika dny zdála být naprosto neakceptovatelnou. Je otázkou zda nedojde s odstupem času po vynesení verdiktu ICJ ke změně názoru na tuto stále frekventovanější variantu řešení kosovské otázky.

Kosovští Albánci dosáhli něčeho, v co možná ani nedoufali. V tuto chvíli se nacházejí v daleko výhodnější pozici než Srbové. Šachové trumfy jsou rozdány jasně a v nadsázce řečeno nemusejí, kromě bránění svého krále (stanoviska ICJ), dělat nic a jen čekat jak budou Srbové dál postupovat. Je jasné, že Bělehrad zdaleka neřekl svoje poslední slovo a stejně tak se kosovští Albánci nebudou chtít vzdát již dosaženého. K šachmatu tedy nedošlo, ale Srbsko má jen omezené možnosti a jednat musí nejen rychle, ale i rozvážně, což nebývá obvyklý rys balkánské politiky.

Původní vydání: Kosovský šachmat? Nikoli, Srbsko je stále na tahu

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 2938
Západní Balkán 74
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz