Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Komorowski v Kyjevě, Zeman v Moskvě

Michal Lebduška Michal Lebduška / Ed. 27. 11. 2015

Před květnovými prezidentskými volbami se polský prezident Bronisław Komorowski vydal na svou poslední zahraniční cestu, která symbolicky vedla do Kyjeva. Obrovský úspěch jeho projevu v ukrajinském parlamentu je v prudkém kontrastu s kontroverzemi kolem plánované cesty českého prezidenta Zemana do Moskvy.

Ačkoliv je polská společnost a politická scéna snad ještě rozdělenější než ta česká, základní východiska zahraniční politiky jsou jednou z mála věcí, na které se shodne většina Poláků. Právě východní politika Polska, která dnes podporuje především snahy Ukrajiny a Gruzie o přibližování se k EU, je toho důkazem.

Shoda polských prezidentů

Konkrétně Ukrajinu aktivně podporoval jak levicový prezident Aleksandr Kwaśniewski, tak jeho nástupce z pravicového Práva a spravedlnosti Lech Kaczyński i současná hlava státu Bronisław Komorowski. Podporu Ukrajině navíc pravidelně vyslovuje i jejich předchůdce Lech Wałęsa.

Po vzniku protestního hnutí na Ukrajině na podzim 2013 došlo na polské politické scéně k paradoxní situaci. Předseda opozičního Práva a spravedlnosti Jarosław Kaczyński se tehdy zúčastnil jednoho z největších protestů na kyjevském Majdanu, kde pochodoval spolu s představiteli tehdejší ukrajinské opozice pod vlajkami Evropské unie. Poté navíc spustil ostrou kampaň proti vládě, kterou obviňoval ze slabé podpory proevropských ambicí Ukrajinců. V čem spočívá onen paradox? Kaczyńského Právo a spravedlnost je v Evropském parlamentu ve stejné „euroskeptické“ frakci jako britští konzervativci, kteří vážně uvažují o vypsání referenda o vystoupení Velké Británie z EU.

Historický projev

Ačkoliv k mnoha symbolickým aktům smíření mezi Poláky a Ukrajinci došlo již dříve i poslední návštěva Bronisława Komorowského v Kyjevě měla velký význam pro vzájemné vztahy. Poprvé v historii totiž polský prezident promluvil v ukrajinském parlamentu a jeho projev měl v obou zemích obrovský ohlas. Komorowski v něm totiž mluvil mimo jiné o tom, že Polsko podává Ukrajině pomocnou ruku, a zdůraznil, že jedinou možností pro obě země je vzájemné usmíření a odpuštění.

V této souvislosti také zopakoval známý citát meziválečného polského vůdce Józefa Piłsudského, že neexistuje svobodné Polsko bez svobodné Ukrajiny. Kromě toho také jednoznačně pojmenoval konflikt na Ukrajině jako agresi. Ukrajinci bojující v Donbasu proti ozbrojencům napojeným na Rusko podle něj válčí i za evropské hodnoty a Západ musí pochopit, že bude bezpečný jen tehdy, když bude bezpečná Ukrajina.

Smutnou skutečností je ostrý kontrast těchto slov se slovy a činy naší politické reprezentace. Zatímco Komorowski promluvil v ukrajinském parlamentu, v Česku se ostudným způsobem řeší cesta prezidenta Zemana do Moskvy na oslavy Dne vítězství. O to větší ostudou je, že Zemanova cesta a s ní související konflikt s americkým velvyslancem byla propírána v mnoha zahraničních médiích včetně těch ukrajinských. Nebylo by na škodu, kdyby si čeští politici občas vzali příklad ze svých sebevědomých polských kolegů.

Původní vydání: Komorowski v Kyjevě, Zeman v Moskvě

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 2914
Polsko 642
Rusko 975
Ukrajina 828
ukrajinská krize 454
Česká republika 2212
česká zahraniční politika 948
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz