Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

K návštěvě irácké delegace v Praze a perspektivám česko-iráckého obchodu

Jan Kužvart Jan Kužvart / Ed. 12. 2. 2016

Předseda vlády Petr Nečas v pondělí 23. ledna přijal iráckého vicepremiéra pro energetiku Husajna al-Šahristáního a další členy irácké vládní delegace, která k nám zavítala na třídenní návštěvu. Setkání se zúčastnil i ministr obrany Alexandr Vondra. Tématem jednání byl zejména rozvoj česko-iráckých vztahů a obchodní a hospodářské spolupráce. Po setkání následovalo podnikatelské fórum pořádané ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), na kterém mohly české firmy dojednat kontrakty v Iráku.

Iráckou delegaci měl původně vést premiér Núrí al-Málikí, který však v současnosti v Iráku řeší vážnou politickou krizi. I tak se ale jedná o setkání na vysoké úrovni, přičemž účast iráckého ministra obrany Sa’adúna ad-Dulajmího podtrhuje, že obě strany mají zájem i na spolupráci v oblasti bezpečnostního sektoru. V této souvislosti se hovoří zejména o snaze české vlády prodat Iráku zhruba 20 bitevníků L-159.

ČR a Irák – Šťastné obchodní partnerství

Vzájemné podnikatelské mise mezi ČR a poválečným Irákem jsou poměrně hojné. Český vývoz do Iráku výrazně překračuje dovoz a ročně vzájemný obchod dosahuje hodnoty kolem 100 miliónů dolarů a dlouhodobě roste, což je v rámci Blízkého východu pro ČR spíše výjimka. Zhruba od konce roku 2010 se pro irácký trh daří získávat další české firmy, což souvisí jak s návštěvami českých vrcholných vládních představitelů v Iráku v roce 2011, tak s obecně se zlepšující bezpečnostní situací v zemi. Důkazem, že se obchod mezi ČR a Irákem úspěšně rozvíjí, bylo v roce 2011 i založení Česko-irácké obchodní rady mezi Iráckou obchodní komorou a Svazem průmyslu a dopravy ČR a dále pak založení Česko-kurdské podnikatelské rady. V osobě vicepremiéra al-Šahristáního, který iráckou delegaci vede, má ČR navíc v irácké vládě příznivce, který je s ČR a schopnostmi jejích firem dobře obeznámen.

Irácké perspektivy a úskalí

Irák je vzhledem ke zdevastovanému hospodářství zcela závislý na dovozu spotřebního zboží a je zde prostor pro dynamický růst českého vývozu minimálně v blízké budoucnosti. Jedná se o zemi s třetími největšími zásobami ropy po Saúdské Arábii a Venezuele a nachází se v něm i rozsáhlé a dosud jen málo využívané a prozkoumané zásoby zemního plynu. Celkem přirozeně se proto pro ČR otevírají příležitosti v oblasti rekonstrukce a budování nových rafinérských kapacit, ale i dodávkách strojního zařízení pro rozvoj neropné části irácké ekonomiky, vodním hospodářství (například vodní elektrárny u Irbílu a Sulajmáníje ačkoliv je otázka, zda budou české firmy konkurenceschopné vůči regionálním a již zavedeným firmám), energetice (zejména výroba elektřiny v Kurdistánu), dopravních infrastruktuře, zemědělských strojích a v obranném průmyslu. Iráčané kromě jiného projevují zájem také v oblasti stavebnictví. Z řady českých firem, které se o Irák zajímají, je možno zmínit například Zetor Tractors a.s., Aero Vodochody a.s. či Českou zbrojovku a.s.

Je otázkou, zda napjatá politická situace v Iráku umožní přijetí nového zákona o ropě a plynu, který by nově definoval vztahy mezi iráckými Araby a Kurdy a spolu s novým daňovým zákonem, pokud bude tento v roce 2012 rovněž schválen, by měl mít zásadní význam pro kultivaci ekonomického prostředí Iráku. Z hlediska podmínek pro investování a podnikání je každopádně Irák podle průzkumu Světové banky až na 164. místě, pokud jde o podmínky řešení insolvence tak se nachází dokonce až na posledním 183. místě. Efektivní fungování státu a pozitivní vývoj bezpečnostní situace jsou navíc po odchodu amerických jednotek ohrožovány široce rozšířenou korupcí a klientelismem.

Perspektivy v Regionu iráckého Kurdistánu

Na rozdíl od zbytku Iráku jsou bezpečnostní situace a ekonomický rozvoj v Regionu iráckého Kurdistánu natolik dobré, že tamější Irbílský mezinárodní veletrh, který se konal na podzim minulého roku, úspěšně konkuruje i Bagdádskému mezinárodnímu veletrhu. Irácký Kurdistán je pro spolupráci s českými firmami obzvláště perspektivní, jak kvůli lepší bezpečnostní situaci, tak díky důvěře v české firmy a zodpovědnému budování infrastruktury, k čemuž má i dostatek finančních prostředků. Kromě dalších hospodářských oblastí jsou v Kurdistánu i další příležitosti pro podnikání jako rozvoj turistiky, včetně lázeňské, do ČR, spolupráce v oblasti vzdělávání či zdravotnictví. Tamější regionální vláda má zájem také o vrtulníky či výstavbu muniční továrny.

Co Češi potřebují

Pro úspěch českých dodavatelů v Iráku je nutná podpora ze strany českých proexportních institucí, jako jsou Česká exportní banka (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP). Pokud chtějí české firmy v Iráku uspět, měly by podle českého zastupitelského úřadu v Bagdádu být schopny dlouhodobého financování projektů, mít partnerství s iráckými státními společnostmi, konexe na iráckých centrálních úřadech a pro firmy v ropném a plynařském průmyslu je rovněž doporučeno neuzavírat separátní kontrakty s regionálními úřady, neboť si tím přinejmenším zhorší vyjednávací pozici na projektech centrální vlády.

Co může ČR nabídnout

ČR může Iráku nabídnout hospodářskou spolupráci v řadě oblastí. V oblasti obranného průmyslu se například mluví o modernizaci zbraňových systémů a letišť, výcviku personálu, dále radarových systémech nebo renovaci tanků (T-72) a prodeji přebytků vojenské techniky. České firmy mají v Iráku tradici již od první republiky a byly v něm přítomny znovu po americké invazi v roce 2003 jako jedny z prvních. V minulém roce české firmy do Iráku vyvážely především turbogenerátory, elektrické měniče, osobní automobily, turbíny, rozvaděče a výrobky textilního průmyslu. Nejen v iráckém Kurdistánu místní vláda oceňuje, že české firmy dokážou většinou poskytnout vyšší kvalitu za přijatelnou cenu než jiné místní firmy (zejména turecké), což začíná hrát větší roli, protože v iráckém Kurdistánu dnes již nerozhoduje vždy jen nejnižší nabídnutá cena a ze strany iráckých představitelů je zájem do Iráku přitáhnout firmy z EU. Česko-irácká obchodní spolupráce má tedy rozhodně perspektivu a velký potenciál pro další rozvoj.

Text byl zpracován za použití veřejně dostupných zdrojů včetně zpráv českého zastupitelského úřadu v Bagdádu.

Tagy
Tagy
Blízký Východ a severní Afrika 1169
ekonomika 790
Česká republika 2197
česká zahraniční politika 935
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz