Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Jednotky NATO ve východních státech Aliance mají smysl, ale nenahradí místní síly

Jakub Kufčák Jakub Kufčák / Ed. 19. 11. 2015

Často zmiňované umístění či rotace jednotek NATO na území pobaltských států a Polska má zejména symbolický význam. Trvalá strategie NATO musí v hraničních zemích primárně posílit schopnosti lokálních speciálních sil a policie, protože ty by tvořili první obrannou linií při tomto druhu nepřímé agrese.

Lídři NATO se sejdou ve Walesu, aby rozhodli o budoucím kurzu Aliance. Anexe ukrajinského Krymu a strategie Ruska na východě Ukrajiny nutí NATO lépe vymezit „válečnou šedou zónu“, která se nalézá těsně pod hranicí aplikace článku 5, dle nějž je útok na jednoho člena agresí vůči všem.

Aliance teď hledá konkrétní kroky, jak ubezpečit své východní členy, že v případě vpádu zelených mužíčků bude aktivována kolektivní obrana. Problém je, že není jasné, jak kolektivní obranu aplikovat, pokud není možné bezpochyby určit agresorský stát. Působení ruských vojáků na východě Ukrajiny a váhání některých západních politiků označit válku válkou je toho ukázkovým příkladem.

Vrchní velitel NATO v Evropě generál Breedlove sice v interview pro německý Die Welt potvrdil, že Aliance musí být adekvátně připravena reagovat na podobné operace, jakou provedlo Rusko na Krymu. Dodal ale, že nastala-li by podobná situace na území členských států NATO, bylo by možné aplikovat článek 5 za situace, že je možné jasné určení zodpovědného agresorského státu. Často zmiňované umístění či rotace jednotek NATO na území pobaltských států a Polska má v tomto ohledu zejména symbolický význam. Primárně totiž plní politickou úlohu ubezpečení východních spojenců. Společná cvičení, logistická spolupráce a reforma Sil rychlé reakce NATO zase posilují schopnosti vést koaliční válku.

Ubezpečení (čti politická soudržnost) či interoperabilita se již dnes nerovná odstrašení jako v době studené války, kdy víceméně existovala jistota, že jakýkoliv vpád na území NATO i Varšavské smlouvy by vyústil v jadernou válku. Ruská strategie totiž cílí právě pod hranici aktivování článku 5 a NATO nemá žádnou doktrínu, jak se svými schopnostmi ofenzivně operovat v situacích bez vyhlášené války. Jednotky NATO v potenciálně napadených zemích by v případě limitovaného útoku, jako byla Krymská operace, pravděpodobně vůbec do styku s útočníkem nepřišly.

Německý bezpečnostní analytik Felix Seidler proto upozorňuje, že trvalá strategie NATO musí v hraničních zemích primárně posílit schopnosti lokálních speciálních sil a policie, protože ty by tvořili první obrannou linií při tomto druhu nepřímé agrese. NATO může zlepšit spolupráci speciálních sil a vypracovat plány na jejich nasazení na napadeném území. Bude ale také nutné zlepšit kooperaci NATO a EU v rovině krizového plánování, neboť oblast policie a vnitřní bezpečnosti leží mimo revír Aliance. Spoléhání se na vnější pomoc bez toho, aby státy samy investovaly do vlastní obrany, tak možná konečně zvoní hrana.

Původní vydání: Jednotky NATO ve východních státech Aliance mají smysl, ale nenahradí místní síly

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 2894
NATO 376
Polsko 630
Severní Amerika 156
mezinárodní bezpečnost 1067
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz