Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Jak chutná moc (v Polsku)

Vít Dostál Vít Dostál / Ed. 14. 1. 2016

Jarosław Kaczyński se rozhodl rychle realizovat vše, o čem hovořil i snil v posledních letech. Jeho cesta je velmi přímočará.

Jarosławu Kaczyńskému se podařila na polské poměry nebývalá věc. Se svojí stranou Právo a spravedlnost (PiS) od roku 2007 čekal na volební vítězství, když prohrával jedny volby za druhými, a přesto se udržel v jejím čele.

Jádro ideologie Práva a spravedlnosti přitom tvořila kritika postkomunistického uspořádání Polska a pochybnosti nad příčinami smrti prezidenta Lecha Kaczyńského při katastrofě prezidentského letadla ve Smolensku v roce 2010.

Před supervolebním rokem 2015 ovšem došlo ke změně taktiky. Jarosław Kaczyński, který je pro řadu Poláků kontroverzní osobností, nekandidoval ani na prezidenta, ani na předsedu vlády. Další radikály strana v kampani raději příliš neukazovala a především zcela změnila rétoriku. Před volbami hovořila hlavně o hospodářské a sociální politice, což jí umožnilo dosáhnout na širší spektrum voličů.

Rok 2015 pro Kaczyńského představoval velkou satisfakci. Nejdříve kandidát Práva a spravedlnosti, Andrzej Duda, porazil v prezidentských volbách dosavadní hlavu státu Bronisława Komorowského, aby poté na konci října PiS jednoznačně zvítězila i ve volbách parlamentních. Poprvé byla v Polsku sestavena jednobarevná vláda, která se rychle pustila do zásadních změn.

Příliš rychlé změny

Jak ukázaly události posledních týdnů, Jarosław Kaczyński se rozhodl rychle realizovat vše, o čem hovořil i snil v posledních letech. Tím se nijak neliší od jiných středoevropských politiků, avšak on má luxus většiny v dolní i horní komoře parlamentu a pokorného prezidenta. Jeho cesta je proto velmi přímočará.

Opakovaně zdůrazňoval, že tajné služby pracují špatně a je zapotřebí v nich udělat změny (včetně těch personálních). Zmiňoval, že soudy mají být zásadně reformovány, což se týkalo i ústavního soudu. Ve státní službě viděl a vidí lidi, kteří petrifikují starý systém, a to stejné platí i pro veřejnoprávní média.

Prozatím jsme se dočkali změny zákona o ústavním soudu, který mu ztěžuje rozhodování, a malého zákona o veřejnoprávních médiích, jenž umožňuje výměnu jejich vedení. Projednává se nový služební zákon, který usnadní vyhazování a přijímání úředníků, sloučení pozice generálního prokurátora a ministra spravedlnosti či další zákon o veřejnoprávních médiích, jenž zcela změní jejich charakter.

Řadu těchto kroků Právo a spravedlnost slibovalo – ať už ve volebním programu, nebo ústy Jarosława Kaczyńského. Nelze ani říci, že by kritika fungování některých institucí, do kterých nyní PiS říznul, mířila na špatný terč. A minulé vlády jejich disfunkci buď využívaly, nebo ignorovaly.

Obrazu PiS ale nepomáhá, že změny probíhají rychle, zbrkle, neelegantně až brutálně. Opozice je přehlížena nebo se jí čelní představitelé Práva a spravedlnosti vysmívají. Ke slovu se také dostávají především ti nejradikálnější poslanci PiS. Z některých čiší pomsta.

Tři možné scénaře

Řada voličů se cítí oklamána. V prosincových průzkumech se Právo a spravedlnost začalo propadat a odpor ke změnám vyhnal do ulic davy. Objevují se zprávy, že i uvnitř strany je slyšet kritika nastoleného kurzu. Co tedy Polsko čeká?

První možností je, že Kaczyńskému se podaří vše podle plánu. Uvnitř strany se mu nikdo nepostaví. Rychle a vítězně ukončí zápas s institucemi a pustí se do realizace hospodářského programu, kterým si zajistí širší společenskou podporu. Postupně tak získá ty hlasy, o které přišel v prvních měsících vládnutí. Času má dost. Poláci se znovu k volebním urnám dostaví až na podzim 2018, kdy se budou konat místní a regionální volby.

Je ale také možné, že Kaczyński ustoupí. Může ho přesvědčit propad preferencí, zesílení protestů, tlak zevnitř strany nebo parlamentního klubu, případně prohra ve sporu o ústavní soud. Pikantní na celé situaci je, že o ústavnosti zákonů bude rozhodovat právě ústavní soud samotný.

Třetím scénářem je otevřený rozkol ve straně. Kaczyński by mohl sáhnout po podpoře poslanců, kteří se do sejmu dostali na kandidátce extravagantního rockera Pawła Kukize. Jsou sice PiS názorově nejblíže, avšak jedná se o velmi nevypočitatelného partnera. V případě vážné krize ve straně se ale Kaczyński může obklopit svými věrnými a jít s nimi do předčasných voleb. V nich by chtěl získat to, co ve skutečnosti potřebuje k realizaci celé své vize Polska – ústavní většinu.

 

Původní vydání: Jak chutná moc (v Polsku)

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 2874
Polsko 626
volby 1134
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Reklama
Reklama
Reklama