Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Irák na prahu války

Jan Šnaidauf / Ed. 11. 11. 2015

Briefing paper pro veřejnou diskusi AMO „Irák na prahu války“.

Vývoj situace v Iráku v posledních desetiletích a letech je do značné míry charakterizován několika základními fakty:

  • V čele Irácké republiky stojí od roku 1979 Saddám Husajn jako de facto absolutní vládce, státní režim nese prvky socialismu, vládní stranou je Ba’ath.
  • Právě S. Husajn nesl značný díl viny na vypuknutí a průběhu dlouhé irácko-íránské války v letech 1980-88.
    V srpnu 1990 Irák okupoval sousední Kuwajt vybavený bohatými ropnými zdroji.
  • Krátká válka v Perském zálivu brzy nato ukončila iráckou okupaci Kuwajtu, ale Husajnův režim v Iráku zůstal zachován, neboť v únoru 1991 souhlasil s ukončením svého programu na vývoj zbraní hromadného ničení a přijetím mezinárodního týmu inspektorů.
  • Práce inspektorů byla od roku 1997 z irácké strany několikrát narušena a jejich pohyb po zemi omezen, což vždy vzbudilo podezření o skrývaných iráckých zbraních hromadného ničení.
  • Od září 2002 se stupňuje americký tlak na Irák pod pohrůžkou vojenské akce v případě neplnění rezolucí OSN.
    Irák vypracoval podrobnou zprávu o svém zbrojním vybavení.
  • Americká administrativa nadále hovoří o důkazech, které proti Iráku má, ty však dosud nebyly zveřejněny. Irák podezření rezolutně odmítá.
  • Evropská unie je nejednotná ve své podpoře případnému americkému zásahu, váhají rovněž další členové RB OSN, Čína a Rusko.
  • Jednoznačná podpora veřejnosti USA pro vojenský zásah v Iráku ve Spojených se pohybuje jen kolem 30%
    Česká republika se bude na případné vojenské akci podílet nasazením své protichemické jednotky.
    Zítra, 5. února 2003, má ministr zahraničí USA Colin Powell veřejně odhalit důkazy.

Sporných bodů současné situace zůstává mnoho:

  • Je Irák skutečně držitelem zbraní hromadného ničení?
  • Může ohrozit životní zájmy USA a širšího mezinárodního společenství?
  • Byl by vojenský zásah USA bez souhlasu orgánů OSN porušením platného mezinárodního práva?
  • Jaká by byla reakce silně protiamericky naladěného obyvatelstva sousedních arabských států?
  • Vedl by k řešení problému nebo ve svém důsledku naopak k destabilizaci situace na Blízkém východě? Či v extrémním případě k široké válce v oblasti, spojené s problematikou mírového procesu a se zapojením Izraele?
  • Jaký bude vývoj situace v případě úspěšného zásahu? Čím bude současný irácký režim nahrazen?

 

Tagy
Tagy
Blízký Východ a severní Afrika 1200
USA 867
mezinárodní bezpečnost 1105
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz